Piráti mohou na bitcoinové kauze vydělat, shodují se odborníci. Klíčová je pro ně Praha a kritika ODS
Po hluboké krizi, kterou v posledním roce prošli, nyní působí Piráti jako znovuzrození. Nejprve je pomohla nastartovat korupční kauza týkající se pražské nemocnice Motol, ještě aktivnější jsou v kritice bitcoinové aféry, která stála křeslo ministra spravedlnosti Pavla Blažka. A je o nich slyšet i dál, volají i po rezignaci ministra financí Zbyňka Stanjury (oba ODS) a vládu, v níž ještě nedávno seděli, nijak nešetří.
Piráti se naplno položili do opoziční role, do které se vrátili už loni na podzim, několik měsíců jim ale trvalo, než se vnitrostranicky konsolidovali a oklepali. Vyměnili předsedu, najali nové marketéry a domluvili se na spolupráci s jednotlivými politiky Zelených.
Michálek: Bylo by lepší, kdyby spravedlnost nevedla Decroix, ale odborník bez přímých vazeb na ODS
Číst článek
„Opravdu se zdá, že by z aktuální situace mohli Piráti těžit,“ domnívá se politolog Petr Just z Metropolitní univerzity. Piráti mají největší voličské překryvy s vládními stranami, koalicí Spolu a hnutím STAN. Jedni jsou s bitcoinovou kauzou přímo spojeni, druzí jsou jí minimálně částečně „ušpiněni“.
Pro Piráty je aktuální kauza o to sladší, že v ní ústřední roli hraje Blažek, kterého dlouhodobě kritizovali a žádali jeho odchod, a navíc jde o kauzu, s níž nemají nic společného. Když totiž už jako opozičníci kritizovali jiné vládní prohřešky, například nedostatečnou výstavbu bytů, ihned čelili kritice, proč s tím ve vládě něco nedělali, když v ní tři roky seděli.
„Dokud byli ve vládě, tak ho víceméně snášeli a snažili se kritiku formulovat opatrněji. Teď ale můžou říct, že přestože se celý příběh této bitcoinové kauzy táhne několik měsíců, tak celá spadá až do období, kdy už ve vládě nebyli,“ říká Just.
A doplňuje, že ve srovnání se zbytkem sněmovní opozice ANO a SPD mohou v tomto tématu vystupovat a působit erudovaněji.
„Díky tomu, že jde o téma bitcoinů, tedy digitální měny, což můžeme v širším slova smyslu považovat za jedno z velkých témat, které spadá do pirátské agendy, tak můžou navenek budit dojem kompetentnosti, že o tom tématu něco vědí, protože pro mnohé je toto prostředí naprosto nepochopitelné,“ doplňuje politolog.
Na svém webu mají dokonce i korupční kalkulačku, kde si lidé mohou spočítat, co všechno by mohli mít, kdyby se nerozkrádala státní kasa.
Voličská podpora
I dle Aleše Michala z Institutu politologických studií FSV UK to mohou být právě Piráti, kdo na současné kauze můžou vydělat nejvíc. „Musí ale být pro veřejnost srozumitelní a musí se jim povést propojit tuto záležitost i s dalšími politiky ODS. Je to však šance, která je může stabilně udržet nad pětiprocentní hranicí, což je psychologicky důležité,“ upozorňuje.
Od začátku roku si totiž Piráti drží podporu zhruba mezi 5 a 7 procenty, přičemž zkraje roku ve dvou případech spadli i pod pětiprocentní hranici, na těchto nebezpečných hodnotách už ale od února nejsou.
Zároveň ale všechny výzkumné agentury upozorňují, že mají Piráti oproti dřívějšku velmi malé volební jádro, o které postupně přišli v minulém roce, kdy se jim nepovedly jak eurovolby, tak krajské volby.
Politici Spolu oslavují průzkum, kde jejich podpora roste. ‚Určitě slaví předčasně,‘ krotí je politolog
Číst článek
V měření STEM se pirátské jádro pohybuje kolem tří procent, u NMS Market Research či Medianu kolem dvou. „Pozice Pirátů zůstává nadále velmi nejistá, varovné je zejména, že mají oproti loňskému roku významně menší jádro voličů,“ zmiňuje například analytik STEM Martin Kratochvíl. Voličský potenciál Pirátů ale zůstává u většiny agentur vysoko nad deseti procenty.
„Když je voliči v průzkumech budou pravidelně vídat kolem 7–8 procent nebo výš, nebudou mít tolik strach z propadnutí svého hlasu,“ doplňuje politolog Michal.
Například v posledním volebním modelu NMS by dosáhli na 6,2 procenta, zároveň ale jejich podporu tato agentura měří v intervalu spolehlivosti od 4,2 do 8,1 procenta.
I politická analytička NMS Tereza Friedrichová vidí Piráty jako možné beneficienty aktuální bitcoinové kauzy, která by mohla část voličů odradit od volby koalice Spolu.
„Jak víme i z dalších výzkumů, zásadní etické prohřešky dokážou s volební účastí dost zahýbat. Buď budou voliči Spolu podporovat nadále, nebo se přikloní k některé z ideově blízkých alternativ (Starostové, Piráti), nebo k volbám nebudou chtít vůbec přijít,“ popsala Friedrichová.
Sázka na Prahu
Piráti sází především na svou pražskou kandidátku, na které mají většinu trumfů snad kromě lídra středočeské kandidátky Ivana Bartoše.
Jedničkou je v Praze stranický předseda a celostátní volební lídr Zdeněk Hřib, dvojkou vítězka pražských primárek Olga Richterová, čtyřkou je ekonomický expert Pirátů Libor Dušek, na posledním místě šéf poslaneckého klubu Jakub Michálek.
První model sbíraný po vypuknutí bitcoinové kauzy. Podpora koalice Spolu se nehroutí, mírně ale oslabila
Číst článek
Do toho je na kandidátce roztroušena i čtveřice nepirátských odborníků: spolupředsedkyně Zelených Gabriela Svárovská, advokát Petr Němec, ředitelka České asociace paraplegiků Alena Jančíková a influencer Martin Rota.
„Strategie Pirátů při skládání kandidátek možná není příliš chytrá co do potenciální diverzifikace, na druhou stranu Praha je pro ně volebně zcela zásadní,“ upozorňuje politolog Michal. Pokud se jim v Praze nepodaří získat velmi dobrý výsledek, mohou zapomenout na celostátní úspěch.
„V Praze volí tolik lidí, že pro liberální strany dává velký smysl se soustředit přímo na Prahu, potenciálně střední Čechy,“ doplňuje.
Že jde o strategii založenou na racionální analýze, potvrzují i volební výsledky. Ve sněmovních volbách 2017, kdy Piráti kandidovali samostatně, získali celostátně 10,8 procenta hlasů a z krajů potom nejvíce v Praze (17,6) a právě ve středních Čechách (12,1). O čtyři roky později v koalici se STAN to bylo celostátně 15,6 procenta, v Praze 22,6, v Libereckém kraji 21,4 a ve středních Čechách 19,5.
