Co to jsou takzvaná 'data retention'? A co si mobilní operátoři o svých uživatelích ukládají?
Jsou to metadata elektronických komunikací. Není to obsah nějakého telefonního hovoru, ale jsou to informace typu: kdo komu volal nebo jak dlouho hovor trval. Důležitá jsou  lokalizační data – lze zjistit velmi přesnou mapu vašeho pohybu.

Tato data může používat policie v případě nutnosti. Co je hlavním argumentem pro zrušení takové praxe?
Máme čísla, která ukazují, že tady jsou stovky tisíc žádostí za rok, ale nevede to k  pohybům, co se týče objasněnosti kriminality nebo její míře. V roce 2012, kdy téměř po celý rok byla praxe uchovávání zrušena, nedošlo k žádným významným vychýlením v těchto dvou ukazatelích.

Pak jsou argumenty typu, že to zasahuje do povinnosti mlčenlivosti například advokátů, kteří komunikují se svými klienty. Důležitým argumentem je také to, že česká norma byla přijata na základě evropské směrnice. Mezitím se v Evropě v mnohém změnilo.

Jak ministerstvo průmyslu a obchodu, pod které mobilní operátoři spadají, zdůvodnilo, že je tato praxe v Česku stále možná?
Ministerstvo vyčkává, protože se problém bude řešit na celoevropské úrovni. Mnohem aktivnější je ministerstvo vnitra, které prosazuje, aby ta data byla uchovávána pro potřeby policie. Tvrdí, že data jsou nezbytná, ale my si to nemyslíme. Ústavní soud ať o tom rozhodne. 

Policie v roce 2016 podle Českého telekomunikačního úřadu podala celkem 470 tisíc žádostí o data z mobilních telefonů.

Petr Král, Prokop Havel Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít