Ochranáři se děsí každého ohniska ptačí chřipky. Nemohou sehnat potravu pro dravce
Kvůli ptačí chřipce dochází Záchranné stanici v Pavlově na Vysočině krmení pro zvířata. Pro výry, krahujce, puštíky nebo norky a lišky jsou denním chlebem vyřazená kuřata z líhní. Ty teď ale kvůli obavám z šíření nákazy ochranářům odmítají dodávat. Stanice pro své zvířecí obyvatele marně shání jiné dodavatele, díky kterým by nepříznivé období přestála.
„Lišák Lukáš normálně za den spořádá 20 denních kuřátek. Bohužel v těchto dnech kuřata nemáme, takže dostane asi nějakou náhradu. Dostává psí granule,“ říká ředitel Záchranné stanice Pavlov Zbyšek Karafiát.
Lišák potřebuje maso. Je zvyklý na denní kuřata a vedení stanice je chce sehnat, aby nemuselo docházet k velkým změnám. V zimním období jsou totiž zvířata na kvalitě jídla nejvíce závislé.
Ptačí chřipka má v Česku deváté ohnisko. Veterináři už utratili přes 13 tisíc ptáků
Číst článek
Další ze zvířat, ke kterým se kuřata nedostanou, je například výr velký Kubík. Má rád kuřata, ale dostane myši. „Výr velký má myši rád a sežere i drobné potkany. Problém ale nastane třeba u krahujců, protože ti v normální přírodě myši nežerou a živí se spíše drobnými ptáky. Pro ně si musíme i v této době kuřata držet a i v nouzi dostávají ke krmení kuřata.“
Krahujec tedy kuřata dostane. Na stanici už ale docházejí. Měsíční spotřeba je 6000, aktuálně ale mají v zásobě asi stovku kuřat. Jedna myš vyjde zhruba na deset korun, kuře oproti tomu stojí padesát haléřů.
Křepelky, myši nebo granule jsou tak pro stanici mnohem dražší variantou než vyřazená kuřata. Jejich zásoba vydrží už jen asi na 14 dní. Poté se asi 120 hendikepovaných zvířat neobejde bez pomoci svých příznivců.