Pět církví a řádů žádá o vrácení celkem 29 obrazů ze sbírek Národní galerie
V rámci restitucí chtějí církve a řády od Národní galerie desítky uměleckých děl. Požadují mimo jiné navrácení devíti gotických deskových obrazů tvořících Vyšebrodský oltář nebo dvou obrazů barokního malíře Petera Paula Rubense. Díla by však měla zůstat i nadále v expozicích, galerie jedná o dlouhodobé zápůjčce.
Národní galerie v Praze dostala pět žádostí o vydání movitých uměleckých památek na základě zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi. Celkem jde o 29 uměleckých děl.
O dva Rubensovy obrazy požádala Česká provincie Řádu svatého Augustina, o majetkové navrácení slavného Vyšebrodského oltáře se hlásí cisterciáci z Vyššího Brodu a o čtyři obrazy z cyklu takzvaného Puchnerova oltáře žádá Rytířský řád Křižovníků s červenou hvězdou.
Církve žádají vrácení celkem 29 uměleckých děl ze sbírek Národní galerie. Na podrobnosti se Radiožurnál ptal ředitele NG Víta Vlnase
Jestli se tato díla církvím skutečně vrátí, rozhodne Národní galerie ve stanovené lhůtě, která uplyne začátkem listopadu. Obrazy se nicméně podle všeho nikam stěhovat nebudou, galerie totiž věří, že s případnými novými vlastníky dohodne na tom, aby díla zůstala v jejích expozicích jako stálá zápůjčka.
„Smyslem tady není konfrontace, ale zajistit příslušným uměleckým dílům do budoucna optimální podmínky, jejichž součástí by bylo i to, že by díla i nadále zůstala přístupná veřejnosti v rámci stálých expozic Národní galerie. A mohu říci, že ze strany církve se setkáváme s maximální vstřícností,“ uvedl pověřený ředitel Národní galerie Vít Vlnas.
Jeho slova potvrzuje i velmistr Rytířského řád křižovníků s červenou hvězdou Josef Šedivý. „Jde nám o to, aby dílo, které křižovník Puchner a velmistr nechal udělat, patřilo křižovníkům a bylo dlouhodobě zapůjčené v Národní galerii. To si myslím, že je naprosto jasné,“ řekl Českému rozhlasu.
Ředitel Vlnas dodal, že Národní galerie neeviduje žádnou žádost o vydání pozemku nebo nemovitého majetku, tedy ani Šternberského paláce na Hradčanech. O jeho vydání se uvažovalo i při restitucích v 90. letech.
