Konec případu. Dovolání státní zástupkyně nepodá, guru Jára zůstane na svobodě

Matěj Skalický mluví s Kristýnou Guryčovou z webu iROZHLAS.cz

Přehrát

00:00 / 00:00

PŘEPIS ROZHOVORU

5. 9. 2024 | Praha

*** UPOZORNĚNÍ: V této epizodě se objevuje explicitní popis sexuálního násilí. *** Odsouzený, uprchlý a znovu svobodný. Guru Jára. Proč ho české soudy neposlaly po deportaci z Filipín znovu do vězení? Co všechno má vůbec na svědomí? A kdo mu v tom pomáhal? Téma pro reportérku Kristýnu Guryčovou z webu iROZHLAS.cz. Ptá se Matěj Skalický.

 Kredity:
Editace: Kristýna Vašíčková
Sound design: Damiana Smetanová
Rešerše: Zuzana Marková
Podcast v textu: Tereza Zajíčková
Hudba: Martin Hůla, Damiana Smetanová

Zpravodajský podcast Vinohradská 12 poslouchejte každý všední den od 6.00 na adrese irozhlas.cz/vinohradska12.

Máte nějaký tip? Psát nám můžete na adresu vinohradska12@rozhlas.cz.

Použité fotky:

Kristýna Guryčová, redaktorka serveru iRozhlas.cz | Foto: Matěj Skalický | Zdroj: Vinohradská 12

Jaroslav Dobeš alias guru Jára na Filipínách | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ty jsi zjistila, že Jaroslav Dobeš alias guru Jára nakonec skutečně nebude muset jít do českého vězení. Jak to?
V posledním roce se odehrával jakýsi justiční ping-pong, jehož výsledkem je to, že Jaroslav Dobeš, přezdívaný guru Jára, který byl v Česku odsouzený za znásilnění sedmi žen – dostal za to necelých šest let – si už svůj trest dostatečně odpykal na Filipínách, kde byl držen v detenčním zařízení. V takovém duchu rozhodl v červenci Krajský soud v Brně a koncem srpna i Vrchní soud v Olomouci. Odvolací soud tak verdikt potvrdil.

Proč ten vrchní soud v Olomouci rozhodnutí krajského brněnského soudu potvrdil?
Vrchní soud v Olomouci ještě nechce případ komentovat. Rozsudek byl sice už písemně vypracován, ale ještě se čeká na rozeslání všem účastníkům řízení, takže až poté se k tomu bude vyjadřovat. Nicméně tím, že soud rozsudek Krajského soudu v Brně potvrdil, lze předpokládat, že se s rozhodnutím ztotožnil. Klíčová byla jedna věc. Jaroslav Dobeš a i jeho spolupracovnice Barbora Plášková, která byla také odsouzena za znásilnění, spolu utekli na Filipíny, kde byli drženi v imigrační vazbě. A tam nebyli drženi pouze z toho důvodu, že by porušili nějaké vnitrostátní předpisy.

Nějaké filipínské zákony? 
Přesně tak. A filipínské úřady skutečně věděly o tom, že byli v Česku stíháni za znásilnění, takže to byl jeden z důvodů, proč byli drženi ve vazbě, což se Krajskému soudu v Brně podařilo doložit. Dlouho čekali na nějaké oficiální dokumenty ze strany filipínských úřadů, které to posléze potvrdily. Takže ten hlavní požadavek na krajský soud byl splněn, tím pádem došli k závěru, že si trest dostatečně odseděli na Filipínách, kde strávili necelých osm let.

A přestože rozsudek ještě není oficiálně k dispozici, měla jsem možnost nahlédnout alespoň do klíčových pasáží, které mi poskytl Dobešův právní zástupce. Z nich je skutečně zřejmé, že krajský soud beze zbytku splnil pokyny odvolacího soudu, které mu už dřív zadal a že se skutečně podařilo doložit, že na Filipínách byli zadržováni i z důvodu toho trestního řízení, které se proti nim vedlo v Česku.

Dobeš se svou asistentkou teď u toho soudu byli, nebo to nebylo nutné? Víme, jak na to reagovali?
Rozhodování soudu bylo neveřejné a na žádné veřejné prohlášení Dobeše nebo Barbory Pláškové jsem nenarazila. Každopádně jsem v kontaktu s jejich advokátem, který komunikuje velmi otevřeně, velmi vřele a ten se vyjádřil v tom duchu, že rozhodnutí soudu považuje za spravedlivé, za přiměřené a že je samozřejmě rád, že se po takové době podařilo případ dotáhnout a že jsou jeho klienti rádi. Teď jsou v Česku. Prý s ním spolupracují a spolupracovali i se soudem. 

Rituál

Říkala jsi, že v imigrační vazbě na Filipínách byli dohromady osm let. Ten případ je tedy už poměrně starý. Když se o něm začalo poprvé mluvit?
Dalo by se říct, že případ je starý už dvacet let. Právě před dvaceti lety došlo k prvním soudem uznaným znásilněním, tedy v roce 2004. Soud zmapoval svědectví žen, které byly znásilněny mezi lety 2004 až 2007 a právě v roce 2007 se o společenství kolem guru Járy začala zajímat i policie. První verdikt padl v roce 2014, takže před deseti lety. Krátce potom prchli na Filipíny. Tam byli zadrženi v roce 2015 a od té doby zůstávali v detenční vazbě. Je ale nutné dodat, že tam byli trochu i z vlastní vůle, protože se české úřady snažily o jejich vydání do Česka, čemuž se aktivně bránili. Situace tam byla samozřejmě komplikovanější o to víc, že ČR nemá s Filipínami uzavřeny žádné mezinárodní smlouvy, žádnou justiční spolupráci.

Proto se tak dlouho čekalo na ty dokumenty…?
Přesně tak, jak na dokumenty, tak i na samotné vydání do Česka. Česká policie musela tak trochu spoléhat na neoficiálnější žádosti. Proto se ani nevědělo, jestli skutečně vzali v potaz to, že na území Česka probíhá trestní řízení kvůli znásilnění.

Do jaké míry se vyšetřovatelům podařilo zdokumentovat, co přesně mají guru Jára a jeho asistentka na svědomí?
Policie a posléze i soud vycházely především ze svědectví žen, které se jim přihlásily. Ty pocházely z různého prostředí, ani se neznaly. K činům došlo v rozdílných letech. Co ale bylo stejné, ony velmi podobně popisovaly ten zážitek znásilnění. To, co se dělo, co cítily. Shodovaly se v detailech i v pocitech, které je vedly k tomu, že se cítily být až omámené a neschopné se v některých případech i bránit. Byla tam provedena i znalecká zkoumání, která posuzovala, jestli jsou ženy příčetné. Zkoumání u některých odhalila i posttraumatické situace.

Nakonec se to podařilo zmapovat u sedmi žen, u kterých bylo soudně uznáno, že byly znásilněny. Přihlásilo se jich víc, ale některé soud nevzal v potaz, některé byly odkázány třeba na civilní soudy, takže se soudily třeba o finanční odškodnění. Ale věřím tomu, že těch žen bylo ještě víc, protože rituál odháčkování podstoupily třeba desítky žen. Někdy se mluví o stovkách, ale držme se spíš těch desítek. Ne všechny to ale mohly brát jako znásilnění. Věřím, že se některé nepřihlásily. I u soudu zaznělo, že se některé z nich ozvaly právě z toho důvodu, aby dodaly odvahu těm ostatním, které třeba měly stejný hrůzný zážitek.

Rituál odháčkování byl pro sektu, která se vytvořila kolem Guru Járy, klíčový? V čem to spočívalo?
Rituál byl vrcholem učení guru Járy, které vycházelo z východních filozofií a směrů esoteriky, která byla v 90. letech velmi oblíbená. Měl kurzy jógy a postupně se jeho učení institucionalizovalo do vlastní školy Poetrie. Začalo to fungovat někdy v polovině 90. let. Všechno bylo placené, takže nutno dodat, že tam byl i nějaký finanční motiv.

Pro Jaroslava Dobeše to tedy byl byznys? 
To úplně nedokážu říct, ale určitě tam byla i finanční motivace. Všechny kurzy byly placené a oni se tedy tímto způsobem formalizovali. V té době už Jaroslav Dobeš měl okruh nejbližších spolupracovníků, kteří vedli kurzy, zpravidla to byly ženy. On sám na kurzech nevystupoval, protože už byl tehdy opředen aurou nedotknutelnosti charismatického vůdce, který vystupuje pouze za odměnu. A to právě i v rituálu odháčkování, který byl určen jen pro vyvolené ženy. Zpravidla to byly modrooké, štíhlé blondýnky, protože už během studia docházelo k třídění žen do kategorií, kdy kategorie A byly právě modrooké, štíhlé blondýnky, do kategorie B spadaly brunetky s finančním zázemím a v kategorii C byly ženy, které nebyly hodny větší pozornosti. Měly štěstí, že je nezajímaly, protože tam asi nebyla taková finančním vidina.

Pro rituál odháčkování byly tedy vybírány ženy z kategorie A a na rituál byly dopředu připravovány. Musely se umýt a obléknout do připravených šatů. Potom následovalo focení – protože guru Jára se prezentuje i jako fotograf – ve spodním prádle, někdy byly i nahé. Pak si měly lehnout a probíhala dechová cvičení, kdy se mělo dýchat hluboko do břicha až do intimních partií, Dobešovy spolupracovnice to s nimi už předem nacvičovaly. Ze strany těch spolupracovnic, často i ze strany Barbory Pláškové, byly připravovány, byly hlazeny i na intimních partiích a uvedeny do jakéhosi stavu omámenosti, kde už trochu ztrácely kontrolu. V té chvíli nastoupil na scénu guru Jára. Často beze slov na nich vykonal krátký pohlavní styk bez ejakulace, poté měly ještě chvíli odpočívat. V některých případech mělo následovat další focení, ale jinak to byl konec rituálu. 

K čemu to mělo sloužit? 
Vysvětlovali to tak, že rituál odháčkování sloužil k tomu, aby u žen odboural energetické háčky, které jim v organismu zbyly po předešlých sexuálních partnerech. Celé to bylo o proudění energie skrz tělo. A přestože se Jaroslav Dobeš v tom svém učení opíral o již dané filozofické směry, tak toto byl rituál, který nenajdeme v žádné literatuře, aspoň co jsem se bavila s odborníky religionisty. Skutečně to byl jeho vlastní vynález, jeho vlastní výmysl.

Potvrdili odborníci, že to, co se kolem Guru Járy vytvořilo, byla sekta?
Výslovně jsem se na to ptala religionistky Jitky Schlichtsové, která se uskupením kolem guru Járy dlouhodobě zabývá. 

„Společenství kolem guru Járy a jeho případ jsou srovnávány s rumunským duchovním vůdcem Gregorianem Bivolaruem (…)“

Úmyslně říkám uskupení nebo společenství. Jitka Schlichtsová totiž tvrdí, že odborníci nemají slovo sekta rádi, protože má pejorativní nádech.

„(…) tím slovem sekta říkáme, že to společenství je fuj a my se od něj distancujeme. (…)“

Spíš používají společenství, duchovní hnutí a podobné názvy.

„(…) Vždycky vlastně v tom hnutí dřív nebo později se začne rozvíjet nějaká struktura (…)“

Říkají tomu charismatická aristokracie, což jsou ti nejbližší spolupracovníci právě kolem hlavního vůdce.

„(…) mají v tom hnutí moc nad těmi ostatními. A zároveň vlastně jako jsou ve velkém presu, protože vlastně o to svoje výsadní postavení můžou kdykoliv přijít.“

Jitka Schlichtsová, religionistka (archiv Kristýny Guryčové, 2024)

Tento pojem je tomu pojmenování sekta podle mě asi nejblíž.

Motivace

Co Jaroslava Dobeše k tomu vůbec vedlo, že něco takového začal dělat?
Z toho, co jsem načetla a načerpala od odborníků, se kterými jsem mluvila, tak se východní filozofií začal zabývat už někdy v raném mládí. Začal studovat egyptskou mystiku a východní filozofie, řadu let pobýval v zahraničí. Byl horolezec, takže byl vysportovaný, zkrátka vypadal dobře.

„Dle psycholožky obžalovaný přesně a spolehlivě ví, že manipuluje, podvádí a zneužívá ženy v tísni, ale emocionálně s tím nemá v důsledku psychopatické osobnosti žádné problémy a schvaluje to (...)“

To byl i jeden z důvodů, který zmínila Jitka Schlichtsová, proč bylo jeho hnutí tak úspěšné. Lidé viděli vysportovaného mladého muže, takže o to víc věřili tomu, co hlásá, protože celé jeho učení bylo i z části o zdravém životním stylu, o cestě ke zdraví a k tomu, jak se cítit lépe. To, že vypadal zdravě, byl osvalený, mohl být jeden z důvodů, proč mělo hnutí takový úspěch a proč získal i tolik stoupenkyň.

„(...) Obžalovaná dle znalkyně umí účelově volit tvrdé i měkké manipulativní strategie. Uspokojuje ji moc a kontrola nad ženami, kdy nelze vyloučit gradování manipulativních postojů směrem k ofenzivnosti a invazivnosti vůči potencionálním obětem.“

(rozsudek Krajského soudu v Brně, leden 2018)

V kruhu nejbližších spolupracovníků byla už několikrát zmiňovaná Barbora Plášková. Její role je dostatečně zmapovaná a víme, co přesně měla dělat, protože byla za znásilnění odsouzena také, ne?
Ona byla nejhlavnější pravá ruka Jaroslava Dobeše. Její roli jsem probírala právě s Jitkou Schlichtsovou, která to vysvětlovala tak, že Barbora Plášková pocházela z rodiny třech žen Pláškových, které Dobešovi poskytly to největší zázemí. Pocházely ze Zlína, takže i proto je kauza spjatá se Zlínskem, ačkoli Dobeš pocházel z Příbrami. Byly to maminka a dvě dcery. Jedna z nich je právě Barbora, která se skutečně postupem času vyprofilovala jako jeho bližší spolupracovnice.

„(…) čím víc těch příznivců samozřejmě měl, že jo, tak pak už ta nějaká čajovna nebo nějaký takový jako malý klubík nestačil (…)“

Měli dům ve Zlíně, pak ještě dokupovali nějaké majetky, které sloužily pro potřeby Dobeše, třeba tam probíhaly víkendové semináře. 

„(…) nebo i třeba nějaké prázdninové tábory, soustředění.“

Jitka Schlichtsová, religionistka (archiv Kristýny Guryčové, 2024)

Ona byla ta, která připravovala ženy na rituál odháčkování. Byla ta, která je hladila na intimních partiích. A v jednom případě popsaném u soudu byla ona tím, kdo třeba Dobešovi pomáhal ženu držet, když se aktivně bránila. Ne všechny totiž byly v nějakém změněném stavu, kdy by se skutečně nedokázaly bránit. Byl popsán i případ, kdy si to jedna z žen všechno zavčasu uvědomila, měla nohy u sebe a říkala dost, byl tam ten aktivní nesouhlas. Ale Dobeš jí prostě dal nohy od sebe a násilím do ní vnikl. I u toho byla Plášková. Pomáhala mu ji držet, hladila ji, uklidňovala. Byli odsouzeni jednak za znásilnění, ale jednak i za vykonání soulože ve stavu bezbrannosti. Tak nějak je to soudem formulováno. Takže skutečně byla ta nejhlavnější pravá ruka a vlastně s ním uprchla i na Filipíny, kde s ním byla v té vazbě.

Dvojice tedy utekla na Filipíny z toho důvodu, aby nešla v Česku do vězení?
Ta hlavní motivace je zřejmá. Uprchli krátce po vynesení prvního nepravomocného rozsudku, takže tam byla motivace se vyhnout nástupu do vězení.

Finální verdikt

Už víme, že ani guru Jára alias Jaroslav Dobeš, ani Barbora Plášková by neměli jít do českého vězení, protože si podle českých soudů trest odseděli v detenčním zařízení na Filipínách. Co na to poškozené ženy? Nepřekvapil je verdikt?
Co se týče žen, tak k tomu žádné informace nemám. Ženy jsem ani nekontaktovala a nevím, jestli by se chtěly po takové době k tomu ještě vyjadřovat a jitřit si rány, které můžou mít.

Pokud o tom budou chtít mluvit, možná se ozvou samy. Jinak státní zástupkyně podle informací, které vím, že máš k dispozici, nebude podávat mimořádný opravný prostředek, nebude se dovolávat (státní zástupkyně se proti propuštění ohradila již loni, pozn. red.). To znamená, že to je konec případu. Jaroslav Dobeš a Barbora Plášková tak na svobodě zůstávají…
Propuštěni byli už loni na podzim, po prvním rozhodnutí Krajského soudu v Brně a ani si nejsem vědoma toho, že by měli nějaký zákaz činnosti v této oblasti. Můžou tedy obnovit svoji činnost na poli esoteriky a asi i nově pořádat kurzy pro ženy. Je to tedy možná i nějaká výstraha, aby si ženy důsledně vybíraly, kam budou chodit na jógu.

Víme, co dělají, když jsou už rok na svobodě?
K tomu, co dělají, mám starší informace, a sice že pobývali u svých blízkých a zatím žili v soukromí. Právě na to jsem se aktuálně ptala Dobešova advokáta. Ten jen zmínil, že zůstávají na území Česka a že verdikt vítají, ale k jejich větší činnosti se nevyjádřil. Dívala jsem se i na web nebo Facebooky Dobešových příznivců a příspěvky tam nezveřejňují už několik let. Takže uvidíme, jestli budou dál vyvíjet nějakou činnost a jestli třeba toto hnutí obnoví. 

V podcastu byly kromě zvuků z Českého rozhlasu využity tyto zdroje: CNN Prima NEWS a televize Nova.

Matěj Skalický

Související témata: podcast, Vinohradská 12, guru Jára, znásilnění, sekta, Filipíny