Policie eviduje 745 zemřelých, kteří nikomu nechybí. Jsou mezi nimi i děti
I v době neustálého ověřování jména, místa narození a rodného čísla existují lidé, kteří nikomu nechybí. Dokonce ani nemají jméno, když zemřou, a policejní experti je nedokážou identifikovat. Český rozhlas zjistil, že policie eviduje v databázi 745 lidských pozůstatků. Nejstarší záznam pochází ještě z dob Československa z roku 1987, většinou jde ale o mrtvá těla nalezená v uplynulých dvaceti letech. Je mezi nimi i několik dětí.
„Jsou to vzorky trestných činů, neznámé mrtvoly, třeba sebevraždy, nálezy neidentifikovaných lidských ostatků. Ale spíš je to všechno v době do dvaceti třiceti let,“ říká genetik Kriminalistického ústavu Praha Martin Krátký, který se zabývá především analýzami DNA.
Musí mít ovšem z čeho analyzovat. Když mrtvý nikomu nechybí a nehledají ho žádní příbuzní, musí se genetik spokojit s málem.
Policie eviduje 745 zemřelých, kteří nikomu nechybí. Tématu se věnoval reportér Ľubomír Smatana
„Dokážeme říct pohlaví a to je víceméně všechno. Vzorky jsou třeba patnáct nebo dvacet let staré, tehdy se ještě nedělala třeba genetika, nebraly se vzorky příbuzným nebo už nejsou žádní příbuzní od té mrtvoly, takže nikomu nechybí,“ dodává Martin Krátký.
Mezi neznámými mrtvolami jsou i ostatky pěti novorozenců a jednoho staršího dítěte. Jsou to nepochybně oběti trestných činů, takže po nich matky nebo jiní příbuzní nepátrají. Další důvody objasňuje mluvčí Kriminalistického ústavu Petra Srnková.
„Může se jednat o osoby, které žily na našem území, může se jednat o cizince, o osoby, které již nemají žádné příbuzné, kteří by po nich nadále pátrali.“
Bezdomovci, sebevrazi, ale i oběti trestných činů
Identifikaci neznámého mrtvého mnohdy komplikuje ztráta vnější podoby, kvůli které nelze použít fotografie ani požádat o pomoc veřejnost. U některých lidí nelze s jistotou tvrdit, že se staly obětí trestného činu, a mnoho z nich prokazatelně zemřelo přirozenou smrtí. I tak je ale trochu záhadou, že nikomu nechybí.
„Z celkového počtu neztotožněných mrtvých je v České republice 31 žen a nejvíce neztotožněných je na území hlavního města Prahy. Je jich 240. Především se jedná o osoby bez přístřeší, sebevrahy, oběti nešťastných náhod, požárů, dopravních nehod a také pravděpodobné oběti násilné trestné činnosti,“ upřesňuje mluvčí Policejního prezidia Ivana Nguyenová.
I bez znalosti jména oběti jsou kriminalisté schopni vypátrat pachatele, ovšem spíše výjimečně. Policie eviduje vzorky neznámých mrtvol v aktivní databázi 20 let, což je lhůta promlčení trestného činu vraždy. Následně se převádí do archivu na sto let a teprve poté dochází k likvidaci záznamu.
Ostatky pohřbívá na vlastní náklady obecní úřad, na jehož katastru byly nalezené. Pohřbívá se do mělkých hrobů kvůli případné exhumaci.
