Poslanci požadují utajený objekt pro případ krizových situací, informuje Právo
Utajený objekt požadují už několik let po ministerstvu obrany poslanci. Jak zjistilo Právo, budova má sloužit v případě krizových situací. Loterijní firmy podle Hospodářských novin obcházejí zákon a odvádějí méně peněz na obecně prospěšné účely. Mladá fronta Dnes upozorňuje: Stát zpřísní odpouštění daní a pokut. Mladí Němci se nadchli pro češtinu, píší Lidové noviny.
Už několik let se poslanci domáhají na ministerstvu obrany, aby jim našlo utajený objekt, ve kterém by se mohli operativně sejít v případě krizových situací - jako je třeba teroristický útok nebo napadení státu. Jak ale píše deník Právo, jejich požadavek má háček: takové pracoviště by mělo mít podobu bunkru s technickým a bezpečnostním zázemím, aby odolalo jadernému nebo chemickému útoku. A navíc by mělo pojmout 400 lidí.
Nic takového ale podle deníku Právo v Česku není, a to se některým poslancům příliš nezamlouvá. Podle ministra obrany Karla Kühnla takové pracoviště není levnou záležitostí, protože musí být kdykoliv operativně připravené k použití. Nebyl by ale problém najít vhodný objekt pro menší počet lidí. Podobné objekty pro krizové situace mají vláda a prezident.
Podnikatelé v hazardním byznysu našli způsob, jak si snížit povinné odvody. Hospodářské noviny zjistily, že svá podnikatelská impéria rozdělí na několik malých společností. Ty vykazují menší zisky a mohu podle stávajících tabulek vyplácet míň peněz na obecně prospěšné účely.
Účetní trik není nelegální. A stejnou praxi také používají i velké podnikatelské skupiny. Kvalifikovaný odhad, kolik firmy ušetří díky popsané fintě, neexistuje. Neoficiální čísla hovoří o 80 až 100 miliónech korunách ročně. Jde o peníze, které by měly dostat charitativní organizace, sportovci nebo kultura.
Úřady ročně finančním hříšníkům prominou čtyři miliardy korun na pokutách a dalších trestech a šest miliard na daních. Firmy, podnikatelé a obce, které pochybily při čerpání dotací či placení daní, si ale musejí dát pozor. Jak uvádí Mladá fronta Dnes, pravidla odpouštění se budou zpřísňovat.
Do hry se vložila Evropská unie. Veřejná podpora, tedy různé formy poskytování státních peněz, je totiž v EU hodně citlivá věc. Podle pravidel Bruselu je zakázaná, pokud zvýhodňuje jen některé firmy či odvětví a překročí za tři roky sto tisíc eur.
Jak pokračuje Mladá fronta Dnes, ministerstvo i finanční úřady u nás postupují při promíjení podle vnitřního předpisu, který je tajný. To se do budoucna nezmění, ale změní se pravidla, která budou muset úředníci při odpustcích dodržet. I podle antimonopolního úřadu u nás není dostatečně zaručeno, aby nebyla jedna firma či obec zvýhodněna před druhou.
Během příštích sedmi let bude po českých silnicích jezdit o třetinu víc nákladních aut než nyní. Přitom už dnes je deset procent hlavních silničních tahů přetížených. Pokud stát nepostaví dalších nejméně pět set kilometrů dálnic a rychlostních silnic, budou auta popojíždět krokem na každém čtvrtém hlavním tahu.
Hospodářské noviny mají k dispozici dokument, že stát plánuje v 2007 až 2013 postavit o 930 kilometrů dálnic a rychlostních silnic víc, než jich je dosud. Zmíněný plán počítá s tím, že stavby spolknou téměř 900 miliard korun. Deník se ptá, jestli je stát bude mít.
Lidové noviny zjistily, že mladí Němci v Sasku si zamilovali češtinu. Stále víc středoškoláků má totiž zájem naučit se český jazyk, a to nejen pro možnost pokračovat ve studiu na českých univerzitách nebo uplatnit se v Česku, ale žene je i touha mluvit jazykem sousedů, který v Evropské unii mnoho lidí neovládá.
Německé studenty neodrazuje ani fakt, že čeština je obecně považovaná za jeden z nejtěžších jazyků na světě. S Čechy a němčinou je tomu v posledních naopak. Na českých základních a středních školách ustupuje němčina angličtině.
