„Již v průběhu odstraňování popovodňových škod se nám podařilo v rámci prevence před povodněmi udělat tři docela významné akce. Jedna spočívala ve zvýšení retenční schopnosti vodní nádrže Lipno, jako prvního článku Vltavské kaskády, kam jdou veškeré přítoky za Šumavy,“ říká Kubala.

„Na Lužnici se nám podařilo vybudovat takzvaný rozdělovací objekt Novořecké splavy. Jedná se o jez, pomocí kterého umíme zvýšené stavy vody regulovat a částečně odvádět do Nežárky. Znamená to také to, že posuneme kulminaci těchto toků. Nejdříve odteče jedna řeka a následně druhá. Tím se eliminuje povodňové riziko v těchto obcích,“ uvádí Kubala a pokračuje:

„Třetí věcí je vybudování protipovodňového uzávěru Čertovky v Praze. Tím se v kombinaci s moderními protipovodňovými bariérami podařilo ochránit celou Kampu a část Starého Města, jak se ukázalo i v roce 2006.“

Petr Kubala ale upozorňuje na to, že situace nikdy nebude stejná. Je nutné mít na paměti, že povodním neumíme nikdy zabránit. Tím, co jsme vybudovali a co se buduje, umíme jen riziko eliminovat s důrazem na to, aby nedocházelo ke ztrátám na životech a následně i škodám na majetku.

„Charakter povodní se nám v posledních letech změnil. Nejsou to povodně, které vznikají dlouhodobými extrémními srážkami. V poslední době se potýkáme zejména s takzvanými bleskovými neboli přívalovými povodněmi, které postihují i jiná území a máme velké povodňové škody i v místech, kde mnohdy teče potůček široký 30 centimetrů, hluboký 10 centimetrů a po dobu jedné hodiny na jeho místě najednou teče řeka. To je věc, na kterou se dá v dané chvíli připravit jen velmi složitě,“ upozorňuje generální ředitel Povodí Vltavy.

Zuzana Filípková, pir Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít