Před 70 lety výsadkáři Gabčík a Kubiš provedli atentát na Reinharda Heydricha
Přesně před 70 lety spáchali dva českoslovenští výsadkáři Jozef Gabčík a Jan Kubiš atentát na Reinharda Heydricha. Zastupující říšský protektor, který měl za úkol potlačit český odboj v Protektorátu, následkům atentátu později podlehl. Byl to nejvýznamnější čin protinacistického odboje v Evropě.
Proslulá operace Anthropoid se zapsala do dějin. Parašutisté vycvičení ve Velké Británii si na Heydricha počkali 27. května 1942 v libeňské zatáčce.
Po půl jedenácté dopoledne tady prominentní nacista projížděl ze zámečku v Panenských Břežanech na Pražský hrad.
Význam atentátu na Reinharda Heydricha připomněl v Ranním interview Radiožurnálu vojenský historik Eduard Stehlík
Když se jeho vůz objevil, Slovák Gabčík se pokusil vystřelit, ale zřejmě mu selhal samopal. Heydricha zranil až výbuch granátu, který na auto hodil Čech Kubiš. Heydrich pak zraněním 4. června podlehl v nemocnici Na Bulovce.
„Je neuvěřitelné, že přes nepříznivé shody nejrůznějších okolností se nakonec atentát podařilo uskutečnit. Je to absolutní unikát, nic podobného se nepodařilo vůbec nikomu,“ vyzdvihuje význam činu historik Eduard Stehlík z Vojenského historického ústavu v Praze.
„Možná si ani neuvědomujeme, jak vysokého nacistu se Gabčíkovi s Kubišem podařilo zlikvidovat. Slovíčko zastupující v označení jeho funkce trochu svádí k tomu, že šlo o osobu jakési druhé kategorie, ale není tomu tak. Heydrich byl opravdu pánem nad životem a smrtí zdaleka nejen v Protektorátu, ale v celé okupované Evropě,“ připomněl historik.
Atentát na Heydricha zasáhl i do života paní Němcové. Zažila nejtěžší chvíle života
Číst článek
Útok na oblíbence Adolfa Hitlera nezůstal bez následků. Nacisté rozpoutali teror, zatkli a popravili tisíce Čechů. Obce Lidice a Ležáky byly v červnu 1942 vypáleny.
Parašutisty dopadli v kryptě chrámu Cyrila a Metoděje v Praze. Před pátráním se skrývali přes tři týdny, nakonec je ale zradil jeden z nich - Karel Čurda. Po těžkém boji zahynulo sedm parašutistů.
Jejich čin posílil pozici československé exilové vlády. I díky němu západní mocnosti odstoupily od mnichovské smlouvy z podzimu 1938. Historik Stehlík je přesvědčený, že atentát má proto význam i přes obrovské oběti, které následovaly.
„Teprve poté může být Česká republika obnovována po vítězné válce v předmnichovských hranicích. Nebýt atentátu a šíleného násilí potom, tak by se nám mohlo stát, že v roce 1945 bychom sice byli na straně, ale hranice s Německem bychom měli kdesi u Mělníka,“ zdůraznil.
Praha si dnes připomíná výročí atentátu například v Thomayerových sadech v Libni, kde radnice pořádá komentovanou rekonstrukci útoku, nebo na Karlově náměstí, kde bude výstava k atentátu.
Hrdinů je třeba si vážit, říká advokátka Dagmar Raupachová, příbuzná parašutisty Kubiše
Číst článek
