Prezident chce od premiéra osobní záruky k církevním restitucím
Prezident Václav Klaus chce od premiéra Petra Nečase osobní garanci, že chystané majetkové vyrovnání státu s církvemi neprolomí restituční hranici 25. února 1948. Prezidenta prý znepokojují obavy občanů i právníků z takového vývoje. Záruka premiéra bude podle Václava Klause zásadní pro to, aby zákon případně podepsal.
Václav Klaus to uvedl v dopise, který adresoval premiérovi Petru Nečasovi a místopředsedům vlády Karlu Schwarzenbergovi z TOP 09 a Karolíně Peake ze strany LIDEM.
„Opakovaně zaznívá názor, že pokud bude přijat ve své dnešní podobě, bude zákon znamenat prolomení časové hranice 25. února 1948, která dala v naší zemi celému procesu zmírňování majetkových křivd způsobených komunistickým režimem nezbytné limity a od nich odvozená pravidla. Došlo-li by k prolomení této časové hranice, zákon o církevních restitucích by daleko přesáhl problematiku narovnání vztahů mezi státem a církvemi a stal by se precedentem s těžko předvídatelnými důsledky pro majetkové nároky třetích osob z naší země i ze zahraničí vůči našemu státu,“ píše v dopise Václav Klaus.
Prezident vyzval premiéra k osobní garanci k církevním restitucím. Dopis adresoval i místopředsedovi vlády Karlu Schwarzenbergovi a vicepremiérce Karolíně Peake, která byla hostem Ozvěn dne
„Obracím se proto na Vás se žádostí o Vaši osobní garanci toho, že přijetí zákona nebude v žádném případě znamenat nebezpečný precedens prolomení této restituční hranice. Vaše ujištění považuji pro sebe za zásadní pro eventuální podpis zmíněného zákona,“ vysvětluje prezident.
Předseda sněmovního ústavněprávního výboru Marek Benda z ODS Radiožurnálu řekl, že podle něj může předseda vlády prezidentovi tuto záruku klidně dát.
„Zákon jednoznačně říká, že se vrací ty věci, které byly v rozhodném období 25. února 1948 až konec roku 1989 ve vlastnictví některé církevní právnické osoby. O tom není žádná pochybnost. Vrací se opravdu jenom věci, které byly zabaveny komunistickým režimem a byly zabaveny v rozporu tehdy platnou, třebaže možná ještě demokratickou vyhláškou,“ říká Benda.
Dopis od prezidenta obdržela také vicepremiérka Karolína Peake za strany LIDEM. V Ozvěnách dne uvedla, že Klausovu žádost o osobní garanci premiéra nechápe. „Nevím, co si pod tím mám představit, v legislativním procesu nic takového neexistuje. Takže ani nevím, jak mám takovou záruku předložit,“ řekla.
Zároveň ale dodala, že přestože se otázkou prolomení Benešových dekretů zabývala legislativní rada vlády či ústavněprávní sněmovní výbor, rozhodla se zadat vypracování nového právního stanoviska, které poskytne Václavu Klausovi.
Peake zdůraznila, že zákon o církevních restitucích zásadní restituční hranici, 25. února 1948, neprolamuje.
„Ale stejně jako u všech jiných restitučních zákonů tady bude celá řada případů, které bude muset řešit soud. Protože budou z nějakého důvodu specifické a mohou být specifické i tím, že nějakým způsobem zasahují do krátkého a velmi turbulentního období mezi roky 1945 až 1948 a třeba ten rok 1948 přesahují,“ uvedla.
Místopředseda výboru Stanislav Křeček z opoziční ČSSD ale míní, že chystané majetkové vyrovnání s církvemi restituční únorovou hranici prolomí.
„Protože ministryně kultury v Senátu jasně řekla, že prolomená hranice bude. A to v těch případech, kdy se zábory podle 2. pozemkové reformy nepodařilo do 25. února 1948 zadministrovat, tedy nepodařilo se toto vyznačit v katastru a církev bude požadovat tento majetek, který byl zapsán, i když podle zákona již byl v roce 1947 na základě tohoto zákona odejmut,“ vysvětluje Křeček.
Sněmovna by měla o vyrovnání s církvemi znovu rozhodovat už na schůzi, která začíná v úterý 4. září.
