Případ Tako-tsubo: Cyklista dostal podmínku. Není namístě mu dávat smrt ženy za vinu, rozhodl soud

Praha 31. března 2025 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Tomuto příběhu jsme se věnovali už loni, kdy jsme ještě neznali totožnost cyklisty. Ten byl obžalovaný z těžkého ublížení na zdraví kvůli incidentu, který se odehrál už v létě roku 2022 v centru Prahy. Tehdy se do fyzického konfliktu dostali muž a žena, která pár dní nato zemřela. Muž nyní od soudu dostal tříletou podmínku. Jak to soud odůvodnil? U soudu jsi osobně byl.
Soud to odůvodnil tak, že cyklista Václav Socher měl podle dostupných důkazů řidičku udeřit minimálně jednou do břicha, pravděpodobně pěstí, a tím jí způsobit natržení tenkého střeva. To soud klasifikoval jako těžké a úmyslné ublížení na zdraví, proto takový trest. Žena následně zemřela, ale byla tam řada okolností. Soud neřekl, že přímo on může za její smrt, protože nemohl předvídat vzácný syndrom takzvaného zlomeného srdce.

Ano, to je právě ono. Markéta Červová zemřela na Tako-tsubo syndrom, dysfunkci srdce pod stresem, v kombinaci s poraněním břicha. Chápu tedy správně, že se u soudu nepodařilo prokázat, že za smrt mohl onen cyklista?
Po potyčce jí bylo špatně, takže odjela do nemocnice. Měla zvýšený srdeční tep, takže jí provedly testy. Mysleli si, že to je důsledkem stresu. Pak odjela domů, ale zase se zhoršila, takže jela druhý den ráno znovu do nemocnice, kde v rychlém sledu následovalo celkové selhání organismu. Byla převezena na IKEM, došlo k resuscitaci, ale bohužel si jim její život zachránit nepodařilo. 

Až při pitvě zjistili, že roli hrál nejenom tento syndrom, ale i poranění v tenkém střevě. Souběh těchto dvou okolností – vzácného onemocnění reagujícího na stres, které se může projevit, a poranění na tenkém střevě – vyvolalo smrt. Jenže v tento okamžik soud řekl, že cyklista nemohl předvídat, že tahle stresová situace bude mít za následek syndrom, který známe až od 90. let, navíc není veřejně známý. Tím pádem jí nemohl způsobit smrt. Zároveň se na tom podílelo poranění tenkého střeva, ale nedá se říct do jaké míry. Trest je tedy „mírnější“ a je tam pouze těžké ublížení na zdraví, nikoli smrt.

Nižší sazba

Trestní sazba u těžkého ublížení na zdraví je od tří let do deseti let. Jak to, že nakonec dostal jenom tříletou podmínku? 
V písemném vyhotovení rozsudku bude přesnější argumentace. Nicméně soudce teď argumentoval klasickými polehčujícími okolnostmi – je to otec od rodiny, nebyl agresivní… Je to exces. Očividně neshledal, že by tam došlo k opravdu surovému bití. Pro to, co popisovala dcera zemřelé Vanessa, důkazy nebyly.

Na druhou stranu, i když přesně nevíme, co se v ten moment stalo, tak z celého řetězce vyplývá, že ji prostě udeřil. Tedy podle toho, jak argumentuje soud.

Takže to není žádný recidivista…?
U soudu zaznělo, že nemá žádné předchozí odsouzení a že nebylo zjištěno, že by měl problémy s agresivitou.

Je příčetný, nebyl v ten moment pod vlivem návykových látek…?
Přesně tak, není závislý. Znalci nezkoumali úplně podrobně věrohodnost, což je důležité, protože soud k tomu poté z té právní stránky nepřihlíží. Nicméně pro náš obrázek – znalci říkali, že nemá sklony k agresivitě a že pokud k tomuhle došlo, tak to byl exces. Není to agresivní jedinec, který by měl opakované problémy.

První střet

Václav Socher tvrdí, že je nevinný. Naše reportérka mu teď dávala možnost se vyjádřit, čehož nevyužil. Známe však jeho pohled od soudu. A jeho verze je odlišná od toho, jak události popisovala obžaloba. Přiklonil se k verzi Václava Sochera i soud?
Částečně. 

Jak se to všechno, v srpnu roku 2022, mělo odehrát?
Načrtnu takovou mapu. Václav Socher jede s rodinou – manželkou a dvěma dětmi – z Nuslí na Letnou. Jede po nábřeží, dostává se ke Karlovu mostu. Tam je zúžený podjezd, kde jsou tramvaje, auta, turisté… Je to opravdu nepřehledná situace, nicméně je to páteřní značená cyklostezka. Jinudy se nedá jet. Václav Socher má na sobě modré tričko. Za ním v autě jedou matka Markéta a dcera Vanessa. Jsou v šedém autě Fiat s červenými zrcátky. V tu chvíli – to vidíme na kamerách – se tam něco stane. Václav Socher u toho není. Je u toho jeho žena, která vypovídá, že na ně z auta sprostě zakřičela stylem, ať táhnou do… I svědek popsal, že auto v tu chvíli v zúženém místě nebezpečně předjíždělo. 

Na druhou stranu svědek verzi po dvou a půl letech trošku upravoval. Tím, jak byl případ medializovaný, bylo u soudu trochu cítit, kdo komu zrovna fandí. Nicméně toto svědek vypověděl a bylo to shodné i s tím, co vypovídal předtím, tedy že tam došlo k nebezpečné situaci.

Jakože mělo auto najíždět na cyklisty?
Možná je nebezpečně předjíždět… Nevíme. Každopádně došlo tam k incidentu, tomu spouštěči. A jednak podle toho, co zaznělo u soudu, a i toho, co říkal dozorující státní zástupce Aleš Cimbala, tak chování Markéty Červové pravděpodobně nebylo úplně v souladu s dopravními předpisy.

Podle dcery zemřelé neměly děti Václava Sochera kola pod kontrolou…?
S touto variantou se ale moc neztotožnila ani obžaloba. Ta spíš říkala, že sice došlo k nějaké situaci, ale spouštěčem byla pravděpodobně spíš Markéta Červová. V tu chvíli auto odjíždí. Cyklista Václav Socher se dozvídá, co se stalo a rozjede se za ním. Tím, že tam jsou zácpy a podobně, tak auto postupně dojíždí. Na kamerových záznamech je vidno, že to nebyla úplně rychlá jízda, že by třeba stál v pedálech a makal. Auto tedy dojíždí u Právnické fakulty, klepe na okýnko… Teď popisuju to, co se objektivně stalo, ne to, jak to líčí jedna, nebo druhá strana.

Na základě videozáběrů z toho místa…?
Ano, videozáběrů svědků. Těch tam bylo zhruba sedm. V některých případech byli například v autech a situaci objížděli. Jsou takové tři eskalující situace za sebou – v okamžiku, kdy klepe na okýnko, proběhne tam komunikace a odjíždí. Pak se ještě k autu vrací, zároveň na ně auto trochu najíždí. Je tam vidět, že to je velmi vyhrocená situace – cyklista odjíždí, auto ho dojíždí a zatarasí mu cestu směrem k chodníku. Už tam dojíždí i jeho rodina a situace postupně eskaluje až do fyzického kontaktu.

Emoce

Jsme tedy v situaci, kdy se stal první spouštěč, někde u Karlova mostu. Následuje situace u Právnické fakulty, klepání na okýnko, což Vanessa Červová popisovala tak, že to bylo spíš bouchání a že tam už došlo k silnějším nadávkám a podobně. Pak přichází třetí, klíčová situace, u židovských hřbitovů. Auto i cyklista zastavují. Teď dojde k čemu?
Jednotlivá líčení se liší. I svědci občas popisovali situace a nebyli si jistí, kde přesně se staly, a nebylo úplně zřejmé, jak si to pamatují. To bylo zajímavé – jedna svědkyně třeba popsala, že cyklista bral za kliku a snažil se otevřít a dostat se dovnitř. Když ale pak probrali, kde stála a jestli to mohla vidět, tak zjistili, že nemohla. To znamená, že si to asi domýšlela, protože ta situace tak vypadala. Jiný svědek popsal, že je cyklista dojížděl velice rychle po trávě, přitom tam žádná tráva není. Paměť zkrátka po takové době funguje těžko.

Nicméně můžeme z toho vyvodit, že byla cyklistovi zablokována cesta, on zavrávoral, protože auto najelo opravdu blízko k obrubníku. Vanessa, která seděla na místě spolujezdkyně, otevřela dveře. V tu chvíli měl být on u dveří a tím, že je ona otevírala – nevíme, jestli ho chtěla udeřit, jestli ho viděla… On jí měl snad sebrat i mobil, nebo jí ten mobil vypadl.

O tom jsi psal – cyklista tvrdil, že ho měla dcera natáčet, ne?
Přesně tak. Ona říká, že volala na policii. Těžko soudit. Nicméně pravda je, že se otevřely dveře, do kterých se opřel, takže je zavřel zpátky. V centru města, kde je hustá doprava, cyklisté, chodci, řidiči… Možná to známe všichni, že občas nastane vypjatá situace. Václav Socher si tedy myslí, že mu řidička ohrožuje děti, matka Vanessy vidí, že cyklista atakuje její dceru, protože ji přivřel do dveří. V tuhle chvíli tam asi bylo hodně emocí. Řidička vystupuje z auta, snaží se cyklistu fackovat, drápat, sápat se na něj… To popisují svědci.

Protože v tom místě nejsou kamerové záběry?
Ano, v tomhle místě nejsou. Tohle máme od svědků, kteří jeli v koloně a situaci objížděli. Jenže nikdo ze svědků nevidí vyeskalování situace, údery do břicha nebo kopy. Vidí to, že matka Vanessy vystupuje, sápe se na Václava Sochera, roztrhne mu tričko, on je trošku poškrábaný a v tu chvíli se brání.

Podle Vanessy Červové tam byly údery pěstí a kolenem, kopy…?
Přesně tak. Nicméně soud řekl, že tam byl minimálně jeden úder do břicha se silnou intenzitou, který způsobil hematomy. Později se to mohlo rozvinout – nemuselo to být hned – v poranění tenkého střeva.

Obhajoba se naopak brání tím, že muž byl po operaci kolene a že nemohl mít takovou sílu, aby kopal?
Ano. Přiznává, že ji zatahal za vlasy, ale s cílem ji od sebe odtáhnout. Údajně se jí bránil s otevřenou dlaní a prý rozhodně nešlo o to, že by jí dával pěstí do břicha. Nicméně podle soudu jsou důkazy, které máme – vyhrocená situace, telefonáty na tísňovou linku – dost všeříkající. Rozhodně je vidět, že obě strany na sebe vulgárně řvou a nadávají si. Situace není vůbec hezká.

Obě strany v tu chvíli volaly policii?
Je to tak. Markéta Červová volala o trochu dřív, Václav Socher až po té situaci. Nicméně ještě tam byly konverzace mezi Markétou Červovou a její kamarádkou, výpověď Vanessy Červové, která byla trochu zveličená… Říkala, že to bylo 15 kopů nebo 10 úderů, a to i pro média hned po tom, co se to událo. Tohle se očividně ukázalo jako zveličené, nicméně…

… O tom takhle rozhodl soud?
Ne, že by o tom přímo takto rozhodl, nicméně soudce uvedl, že se výpověď ukázala tendenční, částečně zveličená. Odkazoval i na mediální vystoupení, protože to, že to bylo medializováno, bylo součástí případu. Svědci si o tom četli v novinách, v bulváru a tak dále. Soudce tedy řekl, že to nebylo tak, že by Václav Socher byl agresivní cyklista, který si jen tak vybral dvě ženy jako oběti a skopal je. Byli v tom oba stejně. Nicméně on – podle toho, jak se jim podařilo složit logický řetězec důkazů – ji udeřil, přičemž následkem bylo poranění tenkého střeva.

„Akutní zánětlivá reakce“

Po tomto incidentu přijela i policie, ale nezavolala záchranku. Ani ti dva ji nevolali. Matka Vanessy si hned poté stěžovala na bušení srdce a bylo jí nedobře? Nebo co následovalo?
Stěžovala si na bušení srdce, bolest hlavy, měla tam snad bouli. Mluvila o tom, že ji zatahal za vlasy… 

Měla vytrhané vlasy? O tom mluvili i policisté, ne?
Ano. Nebyla z toho fotodokumentace, ale říkali, že si na to stěžovala. Ale ani s policií, ani v nemocnici, ani posléze na policii, kam šla nahlásit, co se stalo, si nestěžovala na bolest v břiše. Nicméně soud řekl, že to pro nás není důkaz. Znalci vypověděli, že bušení srdce, stres a to, jak to dopadalo na její zdravotní stav, mohl překrýt onen úder do břicha. V tom stresu si zkrátka neuvědomila, že se to stalo. Necítila to.

Jela do nemocnice?
Ano.

Tam si ji v tu chvíli nenechali?
U soudu byl ošetřující lékař z Bulovky, kam matka Vanessy jela. Seděl jsem s ním na chodbě a on byl opravdu velmi nervózní. Říkal jsem si, že se ho zeptám, jak to vnímá – sám se opakovaně vracel do momentu, jestli šlo něco udělat jinak a co měl vlastně udělat. Naměřili špatné EKG, nechali si ji tam, dali jí lék na zklidnění. Druhé EKG ale už vyšlo lépe. Provedli zkrátka všechny úkony, co mohli, jenže ona si nestěžovala na břicho, takže jí vyšetření břicha nedělali. Kdyby jí udělali vyšetření břicha – k čemuž ale neměli indicie – tak by teoreticky mohli zjistit, že tam je poranění a třeba by na to mohli reagovat. Zároveň ale nemohli reagovat na Tako-tsubo syndrom, protože je poměrně vzácný a není jednoduše odhalitelný. Brali to tedy jako příčinu nebo důsledek toho akutního stresu, který se už ale zlepšoval.

Poslali ji tedy domů. Stav se ale v noci zhoršil, takže jela znovu do nemocnice. Tam už si ji nechali. Bohužel se to velmi rapidně zhoršovalo a už jí nemohli pomoct. K úmrtí došlo tuším dva a půl dne po incidentu.
Tělo se dostalo do akutní zánětlivé reakce. Lékaři to popisovali tak, že to naše potrubí, tedy cévy, se tak roztáhne, že úplně přestane fungovat. Selhává srdce, s čímž bohužel nedokáží nic udělat. Je to důsledek velice nešťastné události, která mohla skončit úplně banálně a při které se seběhly neočekávané věci, které vedly k této tragédii.

Odvolání

Rozsudek není pravomocný. Už jsi zaznamenal, že by se někdo odvolal?
Ještě ne. Čeká se na vyhotovení písemného rozsudku, kde bude podrobná argumentace. S ním se budou moct seznámit obě strany. Václav Socher říkal, že neví, jestli se odvolá, protože neví, jestli bude mít dost peněz. Je to pro něj emočně velmi náročné. U soudu bylo vidět, že je velmi roztřesený. Určitě to nebyl někdo, kdo by nad tím jen tak arogantně mávl rukou. Že to je emočně velmi náročné ale bylo vidět u obou stran. 

Bude se odvolávat dcera zemřelé? Protože i ta z toho byla – jak jsi o tom psal na Seznam Zprávách – přímo při soudním jednání velmi roztřesená a událostí samozřejmě velmi zasažená. Zároveň pro Václava Sochera požadovala mnohem vyšší trest, taky chtěla odškodné v řádu několika milionů…?
Odškodné se bude řešit v civilním řízení. To, jestli se bude obžaloba odvolávat, není v tuhle chvíli jisté. Myslím, že také čekají na vyhotovení písemného rozsudku, kde už je přesná argumentace. Profesionálové pak už mohou vidět, jestli je ještě prostor zatlačit a vymáhat přísnější trest.

V podcastu byly kromě zvuků z Českého rozhlasu využity tyto zdroje: Archiv Jaroslava Hrocha.