„Většinovou podporu, že vláda bez důvěry může dělat zásadnější změny v institucích jako je policie, pošta či ředitelé nemocnic – to jsou všechny ty pozice, které byly odvolávány, to má jenom mezi voliči hnutí ANO,“ vysvětlil Radiožurnálu sociolog Daniel Prokop z agentury Median.

„Voliči ČSSD, KSČM a SPD váhají. Všichni ostatní jsou poté proti tomu, aby vláda bez důvěry dělala tak velké změny,“ dodal.

(Výzkumu se zúčastnil reprezentativní vzorek 1013 respondentů, který svým složením odpovídá populaci z hlediska věku, vzdělání, pohlaví, kraje, velikosti obce, pracovního statusu i minulého volebního chování respondentů. Sběr dat probíhal 24.-27.3. metodikou CATI (telefonní dotazování) a CAPI (osobní dotazování s pomocí laptopů).)

'Výměna hospodyň'

Vláda v demisi je za personální změny kritizována už řadu týdnů.

Opozici se nezamlouvá odvolávání náměstků ve státní službě, ale i generálního ředitele České pošty Martina Elkána, šéfa agentury CzechInvest Karla Kučery nebo ředitelů dvou fakultních nemocnic. Kritizuje i údajný Babišův tlak na rezignaci ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) Michala Murína.

Část poslanců se dokonce pokusila prosadit ve sněmovně návrh, aby vláda bez důvěry nečinila nevynucené personální změny. Kvůli neschválení programu se ale bod nakonec nedostal na program schůze.

„My jenom měníme hospodyně, které špatně řídily ty domácnosti a špatně uklízely. My nic nebouráme. Takže jsme vyměnili nějaké hospodyně. My jsme o tom byli přesvědčeni, že ti lidi tam nemají co hledat, už předtím než jsme byli ve vládě,“ řekl začátkem března předseda vlády v demisi Andrej Babiš.

Například předseda poslanců STAN Jan Farský ale označil za absurdní, že ministři vlády bez důvěry odvolávají někoho pro ztrátu důvěry.

Zdeňka Trachtová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít