Více než polovina Čechů se i během koronaviru nejvíc bojí sucha. Obavy mají také z ekonomické krize
Přestože skoro celý veřejný prostor už týdny plní zprávy o koronaviru, největší strach mají lidé ze sucha a klimatických změn. Vyplynulo to z exkluzivního průzkumu společnosti Median pro Český rozhlas. A podobně silné jsou obavy dotázaných taky z ekonomické krize. Dvě pětiny Čechů mají strach z dopadů na svůj soukromý nebo rodinný rozpočet. Podle ekonoma Štěpána Jurajdy z CERGE-EI bude mít krize největší dopad na lidi s nejnižšími příjmy.
Koronavirové nákaze i ekonomickým dopadům navzdory lidé v následujících měsících považují za největší hrozbu sucho a další projevy klimatických změn. V průzkumu agentury Median to uvedlo 85 procent dotázaných. Výsledek překvapil i ředitele společnosti Přemysla Čecha.
„Já osobně si to vysvětluju tak, že se hodně začalo mluvit o tom, že pozastavení průmyslové výroby vedlo k pročištění klimatu. A ta problematika ohrožení epidemií vede lidi k hlubšímu zamyšlení nad smyslem bytí a i na tím, že člověk není tak všehoschopný,” popsal Čech.
Stav sucha v polovině dubna byl podle Českého hydrometeorologického ústavu horší než v předchozích dvou letech. Dopady už začínají pociťovat zemědělci.
„Ve více než polovině našich okresů jsou odhadované dopady do výnosů v tuto chvíli mezi deseti a třiceti procenty. Týká se to i trvalých travních porostů, kdy v řadě případů chovatelé zvažují, jestli mají dobytek vyhánět na pastvu,” vysvětluje Miroslav Trnka z vědeckého týmu portálu InterSucho.
Strach z ekonomické krize
Velká část lidí má podle průzkumu také obavy z ekonomické krize. Podíl těch, kteří odpověděli ‚rozhodně ano’ byl ale menší než u sucha. Dopadu na osobní nebo rodinný rozpočet se obávají necelé dvě pětiny dotázaných. V 61 procentech lidé dopady neočekávají.
Málo vody v řekách, málo sněhu na horách. Dubnové sucho v Česku je horší než v předchozích dvou letech
Číst článek
Nejvíc mají strach soukromí podnikatelé, lidé do 59 let a ti se středoškolským vzděláním. Podle ekonoma Štěpána Jurajdy z akademického pracoviště CERGE-EI bude krize celospolečenská.
„To, žese ne každý obává dopadů na rodinný rozpočet neznamená, že nejsou na část populace velmi významné a tvrdé. Je pravděpodobné, že největší dopady budou na domácnosti, které už na začátku toho procesu na tom byly relativně hůře. Mají nižší pracovní příjmy nebo méně stabilní práci,” uvedl.
Ekonomické recese se nejvíc obávají vzdělanější respondenti a Moravané. Z opakování, nebo další vlny virové nákazy, má strach 77 % dotázaných. Jako další hrozby lidé označovali ozbrojený konflikt a kyberútoky, nárůst odloučení a oslabení demokracie. V průzkumu ve dnech 22. a 23. dubna odpovídalo 1017 respondentů starších 18 let.
