Průzkum: 41 procent lidí je spokojených s výsledky eurovoleb. Za nejdůležitější téma považují migraci
Někteří nově zvolení europoslanci už začali vyjednávat v Evropském parlamentu, začala také jednání o novém složení Evropské komise. Jak Češi výsledky hodnotí, to prozradila data exkluzivního průzkumu pro Český rozhlas od agentury Median, kterého se v půlce června zúčastnilo přes tisíc lidí.
Výsledky voleb do Evropského parlamentu podle průzkumu agentury Median potěšily 41 procent lidí, častěji muže než ženy. Spokojenost se liší napříč voliči jednotlivých stran. Nepřekvapivé je, že nejspokojenější jsou voliči vítězného hnutí ANO. Ti jsou spokojeni z 95 procent.
Spokojení jsou výrazně také voliči koalice Přísaha a Motoristé i voliči uskupení Stačilo! Naopak druhé místo koalice Spolu hodnotí pozitivně jenom 40 procent jejich voličů.
Další zajímavostí je, že s výsledky je spokojených více lidí, než vůbec přišlo k volbám. To jednoduše znamená, že s výsledky voleb jsou spokojení i někteří lidé, kteří vůbec k volbám nešli.
Volební účast letošních eurovoleb byla v Česku nejvyšší v porovnání s ostatními volbami do Evropského parlamentu, k urnám dorazilo 36 procent lidí.
Důvody, proč lidé k volbám nedorazili, se různí. Nejčastěji nevoliči v průzkumu uváděli, že neměli čas, protože dělali něco jiného, to tvrdí 43 procent nevoličů. Další důvody už byly méně časté, 13 procent lidí se neshodlo s postoji kandidujících stran a hnutí a dalších 13 procent lidí řeklo, že se vůbec nezajímají o politiku, to tvrdí výrazně častěji ženy než muži.
Muži potom častěji uváděli, že se jim nelíbili kandidáti do Evropského parlamentu.
„Třináct procent voličů se rozhodovalo podle lídrů kandidátek a třeba pouze 4 procenta lidí se rozhodovala podle dosavadního fungování europoslanců,“ popisuje Vojtěch Dufek z agentury Median.
Migrace a kvalita potravin
Jedněmi z nejdůležitějších témat, kterým by se europoslanci měli věnovat, pro voliče byla migrace a dvojí kvalita potravin. Na obou těchto tématech se shodlo 84 procent lidí. Vysoko se umístila také revize společné zemědělské politiky nebo budoucnost spalovacích motorů.
Naopak poměrně nízko v průzkumu skončilo prosazování ekologických opatření, které bylo alespoň v Česku velkým předvolebním tématem. V europarlamentu by se mu měli poslanci věnovat podle 56 procent lidí.
Možná trochu překvapivě měla v průzkumu ekologická témata největší podporu ve věkové kategorii nad 60 let.
Kdo bude eurokomisař
Česko také bude muset nominovat svého zástupce do Evropské komise. Největší podporu mezi voliči má jakýkoliv kandidát z hnutí ANO, kterého by podporovala třetina lidí.
Z konkrétních jmen se pak nejlépe umístila Danuše Nerudová z hnutí STAN. Tu by si jako příští českou eurokomisařku přálo s odstupem 16 procent lidí, říká Vojtěch Dufek.
Za Danuší Nerudovou se ještě umístil i současný ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela za hnutí STAN.
Naopak třeba v politických kruzích občas zmiňovaný současný náměstek ministra financí Marek Mora moc neuspěl – toho by podpořily pouze 4 procenta voličů. Pozice eurokomisaře je ale pro Čechy důležitá. Konkrétně 60 procentům respondentů záleží na tom, koho Česko do Komise pošle.
