„Thierry Breton měl jako eurokomisař pro vnitřní trh na starost velmi vlivnou oblast, jíž se ta daná Séjournému nemůže rovnat. Francie tak trochu vyhrává i prohrává zároveň,“ říká Pascale Joanninová.
Dosavadní lidovecká europoslankyně Michaela Šojdrová, která nyní mandát neobhájila, zpochybňovala zvolení Ondřeje Koláře (TOP 09) europoslancem kvůli možným chybám v počítání preferenčních hlasů.
Jako jeden z důvodů pro rozhodnutí rozpustit parlament se podle expertů nabízí i Macronovo skálopevné přesvědčení, že Francouzi si extrémně pravicového premiéra už jen z principu nezvolí.
Většina stížností se týká nezapočítaných preferenčních hlasů. Na rozhodnutí má soud u každé z nich 20 dní od podání. Zákon ve vážných případech umožňuje navrhnout neplatnost zvolení europoslance.
Těsně poté, co francouzský prezident Emmanuel Macron nečekaně vypsal nové parlamentní volby, spadly francouzské trhy. Jen bankovní akcie přišly za den o deset miliard eur.
V Evropském parlamentu se rýsují základy frakcí, ve kterých europoslanci zakotví na příštích pět let. Zůstanou čeští matadoři ve stejných politických rodinách jako doposud? A kam se vrhnou nováčci?
Nepřekvapivé je, že nejspokojenější jsou voliči vítězného hnutí ANO. Ti jsou spokojeni z 95 procent. Spokojení jsou výrazně také voliči koalice Přísaha a Motoristé i voliči uskupení Stačilo!
Dostálová je teď ve sněmovně výraznou tváří hnutí ANO a zastává post místo předsedkyně dolní komory. Má tedy přednostní právo a v rozpravě může vystoupit prakticky kdykoliv
Marine Le Penová, šéfka nacionalistického Národního shromáždění, se v sobotu ocitla v podobné situaci jako její otec před 22 lety. Také proti jeho možnému vítězství ve volbách Francie protestovala.
Pirátská strana bude v sobotu hodnotit výsledky ve volbách do evropského parlamentu. Z iniciativy náměstka pražského primátora Zdenka Hřiba bude volby i kampaně řešit širší vedení strany.
„Ukazuje světu dvě tváře. Na evropské úrovni se sice její strana prezentuje jako konzervativní, ještě před dvěma lety by ale sblížení s Ursulou von der Leyenovou bylo nemyslitelné,“ míní Luca Barana.
České politické strany pojaly kampaň před volbami do Evropského parlamentu (EP) jako směs převážně nesplnitelných slibů ve vztahu k budoucnosti Evropské unie a referenda o vládě Petra Fialy.
I přestože mladí lidé do 25 let před pěti lety podporovali stranu Zelených, letos v eurovolbách dali šestnáct procent svých hlasů AfD. Tedy o jedenáct procentních bodů víc než před pěti lety.
Exministr vnitra a bývalý šéf SOCDEM Jan Hamáček stranu podle svých slov takřka nepoznává. „Nejsem schopen se s ní ztotožnit, a proto je pouze a jen správné odejít,“ uvedl.
Nikdo nečekal, že bývalý závodník Filip Turek za sebou nechá tolik politických soupeřů. Co stojí za jeho výrazným výsledkem v eurovolbách? Server iROZHLAS.cz hledal, v čem tkví jeho recept na úspěch.
Výsledek Směru je pozoruhodný i proto, že pravděpodobně nezafungoval efekt, který očekávali mnozí analytici – a sice že voliči na Slovensku se budou solidarizovat se zraněným premiérem.
Premiér Petr Fiala (ODS) považuje výsledky voleb za vzkaz voličů, ze kterého si kabinet vezme ponaučení. Jde jen o očekávatelnou rétorickou figuru, nebo o skutečný příslib do budoucna?
Evropský výprask Pirátům znova uškodí. Už po volbách v roce 2021 ztratili svůj politický náboj, stali se jen stínem pravicových stran a účastí v jedné z nejméně populárních vlád v historii si škodí.
„Řada českých europoslanců totiž skončí ve frakcích, které budou mít minoritní až nulový vliv,“ odhaduje Kateřina Šafaříková. V minulosti přitom čeští zástupci dokázali fungování Unie ovlivňovat.
V oblastech mimo tradiční centra mobilizovaly voliče populistické subjekty Přísaha a Motoristé a koalice Stačilo! Hlavně jejich povedené kampaně zapříčinily nárůst volební účasti.
Nejsilnější středopravé uskupení zůstává, současně ale posiluje krajní pravice. Je to zdvižený prst,“ říká bývalý europoslanec Pavel Telička v rozhovoru pro Český rozhlas Plus.