Průzkum MfD: Boj o Hrad by měl vyhrát Václav Klaus
Boj o Hrad by měl podle dvou třetin lidí vyhrát Václav Klaus. Vyplývá to z průzkumu pro Mladou frontu Dnes. Naopak Jana Švejnara by za prezidenta chtělo jen 15 procent respondentů. Jako handicap se ukázalo to, že Švejnara zná jen necelá polovina dotázaných. Jak upozorňuje MfD, výsledky mohou být pro ČSSD, která Švejnara prosazuje, varováním, že vsadila na chybnou taktiku. Voličům této strany se totiž jako vhodnější kandidát na Hrad jeví současný prezident Václav Klaus.
Podle průzkumu lidem na současném prezidentovi nejvíc vadí způsob vystupování a arogantní chování. V případě Jana Švejnara měli lidé největší výhrady k tomu, že nežije trvale v České republice, píše Mladá fronta Dnes s tím, že z hlediska současného prezidenta je asi zajímavější vyjádření Jiřího Čunka. Předseda KDU-ČSL v neděli připustil, že pro lidovce jsou volitelní oba kandidáti. ODS tak může Klause na Hradě udržet i tak, že se na její stranu přidá většina lidovců. Pak by ani nepotřebovala hlasy komunistů.
Statisíce rodin přijdou o přídavky na děti, píší Lidové noviny. Dosud vylepšoval rozpočet rodin, jejichž měsíční čistý příjem nepřevýšil čtyřnásobek životního minima. Od ledna se ale pravidla mění. Přídavky budou dostávat rodiny s příjmem nižším než 2,4násobek životního minima. Od ledna už také výše přídavku nebude odstupňovaná podle příjmu rodiny. Bude se měnit jen podle věku dětí.
Podle Lidových novin na tom prodělají hlavně rodiny s nižším příjmem - ty dosud dostávaly asi o sto korun měsíčně víc. Podle ministerstva práce a sociálních věcí ale většina rodin příští rok na dětech naopak vydělá. O co lidé přijdou na přídavcích, to se jim vrátí na nižších daních. Výrazně se totiž zvýší daňové slevy na děti a na vyživovaného manžela či manželku.
Policie stíhá stále více pěstitelů marihuany, píší Lidové noviny s odkazem na statistiku ministerstva spravedlnosti. Zatímco za celý loňský rok jich bylo 366, jen za prvních 9 měsíců tohoto roku se číslo vyšplhalo až na 474. Kromě obviněných roste také počet lidí, kteří se kvůli marihuaně dostanou před soud - zatímco vloni jich bylo 253, za prvních 9 měsíců letošního roku už 308.
V pátek přitom legislativní rada vlády odsouhlasila novelu trestního zákona, který od roku 2009 počítá za držení konopí s poloviční trestní sazbou oproti tvrdým drogám, dodávají Lidové noviny. O návrhu teď budou rozhodovat poslanci, mezi kterými se začínají objevovat hlasy pro úplnou dekriminalizaci konopí. Po ministru školství Ondřeji Liškovi se tak ve čtvrtek vyjádřila i poslankyně ČSSD Anna Čurdová.
Unikátní projekt umožní dlouhodobě nemocným dětem učit se on-line, píší Lidové noviny s odkazem na projekt Domácí digitální školy. Ten dovolí žákům připojit se do jejich třídy jednoduše přes internet. Tohoto systému mohou školy využít třeba pro vzdělávání dlouhodobě nemocných dětí, které jsou jinak odkázány na samostudium z učebnic a vypůjčených sešitů.
Projekt Domácí digitální škola se zatím pilotně ověřoval na Sportovním gymnáziu v Ostravě. On-line výuky se účastnil patnáctiletý Daniel, který trpí vážným onkologickým onemocněním a je dlouhodobě hospitalizován v pražské motolské nemocnici, píší Lidové noviny. Systém prý ale může využít kdokoliv. Zájem už projevilo několik škol i Asociace domácího vzdělávání.
Praha měla hradby už před tisíci lety, píše Mladá fronta Dnes s odvoláním na archeology. Pozůstatky dřevohliněného opevnění z přelomu 9. a 10. století, které mohlo být vysoké až šest metrů, objevili na pražském Malostranském náměstí. Archeologové považují nález základů hradeb za jeden z nejvýznamnějších archeologických objevů posledních let.
To, co archeologové v pět metrů hlubokém sklepení Akademie múzických umění objevili, tvořilo totiž před tisíci lety součást jedné z hlavních vstupních bran do sídelního města Prahy. Hradby také podle Mladé fronty Dnes pamatovaly knížete Václava a musely zaujmout i židovského kupce Ibrahíma ibn Jakuba, který v 10. století obdivně popisoval Prahu jako město z kamene a vápna.
Šance Prahy na pořádání olympiády v roce 2016 podle Hospodářských novin výrazně poklesly. Premiér Mirek Topolánek a jeho ekonomičtí ministři totiž odmítají dát na pořádání potřebné peníze. Svůj odmítavý postoj dávají najevo v době, kdy se blíží termín, do kterého pořadatelé potřebují mít příslib vládních garancí. Topolánek si chce počkat, až jak dopadne lyžařské mistrovství světa v Liberci v roce 2009. To už ale pro pořadatele bude pozdě.
Zatím klidný zůstává Pavel Bém, primátor a první místopředseda ODS a také nejsilnější politický zastánce olympiády. Podle něj v tuto chvíli ekonomické garance státu zatím nepotřebují. V příštích týdnech by měla vláda rozhodovat, zda Praze dá právní záruky, že bude při případném pořádaní her respektována olympijská charta.
Měla by také slíbit, že bude pomáhat s pořádáním akcí a že pustí do Česka všechny, kdo dostanou od olympijského výboru akreditaci. Bém věří, že tyto měkké garance vláda poskytne. Jisté to ale také není. Premiér i ministr financí Miroslav Kalousek se k tomu staví skepticky, píší Hospodářské noviny.
Společnost Snowhill, která v Česku provozuje šest lyžařských areálů, vyráží do zahraničí, píší Hospodářské noviny. Poté, co si pronajala rumunské kopce, usiluje i o získání lyžařského areálu v okolí Sarajeva. Horské kopce na kterých před 23 lety získala Olga Charvátová první českou olympijskou sjezdařskou medaili, by měly patřit Čechům už příští sezonu.
Do konce roku má totiž padnout rozhodnutí, zda státní svahy mohou přejít do soukromých rukou. Pak má Snowhill právo první nabídky. V Česku přitom provozuje například areály v Herlíkovicích, Jilemnici nebo na Ještědu. V Rumunsku získal do pronájmu svahy blízko nejvyšší rumunské hory a chce nabízet i freerideové lyžování z helikoptéry, dodávají Hospodářské noviny.
Téměř 13 tisíc českých dětí chodí do škol ve Velké Británii. Informuje o tom deník Právo. Jde většinou o potomky Čechů, kteří se tam vydali za prací po rozšíření Evropské unie. A Britové začínají mít obavy. Od května 2004 nastoupilo do britských škol už přes 240 tisíc dětí z Polska, Česka, Slovenska a Litvy.
Stále jich také přibývá. Podle Práva se hovoří o ohrožení tamního školství. Podle britské školské Národní asociace ředitelů malí Východoevropané mění kulturní a sociální podmínky na školách.
