PRŮZKUM: Šibování s volebními kraji Češi odmítají. Chtějí, aby politik v regionu bydlel nebo jej znal
S finišováním kandidátek pro sněmovní volby se znovu vynořila otázka „volebního parašutismu“. Z průzkumu agentury NMS Market Research vyplývá, že jasná většina Čechů (70 procent) preferuje, aby politici kandidovali v kraji, kde mají trvalé bydliště. Naopak menšina považuje kandidaturu v jiném kraji za oportunismus (42 procent).
Politické strany si více než kdy jindy uvědomují důležitost čtyř největších volebních krajů (Středočeský, Praha, Jihomoravský a Moravskoslezský), kde se rozděluje téměř polovina poslaneckých mandátů. S tím se tak nutně pojí i snaha partají optimalizovat nasazení svých nejvýraznějších tváří do jednotlivých krajů.
Zatímco u vládní koalice Spolu a hnutí STAN celostátní vedení do toho, jak si své lídry jednotlivé kraje vyberou, téměř nezasahuje, opoziční sněmovní hnutí ANO a SPD letos krajské lídry ladilo centrálně a až poté vše schválily krajské organizace.
ANO schválilo kandidátní listiny pro volby. Babiš ji povede v Moravskoslezském kraji
Číst článek
I proto tak celorepublikový výbor ANO v pondělí večer rozhodl, že odsune kandidující hejtmany na poslední místa kandidátek. Mimo jiné tím tak dosáhli toho, že původně krajem navrženého lídra ústecké kandidátky, hejtmana a poslance Richarda Brabce, nahradila Zuzana Schwarz Bařtipánová a ANO tak má paritu sedmi lídryní a sedmi lídrů.
Předseda ANO Andrej Babiš si tak letos vyzkouší už čtvrtý volební kraj. V roce 2013 byl lídrem v Praze, v roce 2017 ve Středočeském kraji, v roce 2021 v Ústeckém a nyní vede kandidátku v kraji Moravskoslezském.
Co na to volič?
Z aktuálního průzkumu agentury NMS Market Research vyplývá, že čeští voliči chtějí, aby jim kandidát rozuměl. Projevovat se to může tím, že má k regionu nějaký osobní vztah a dobré ponětí o tom, jaké jsou problémy a potřeby kraje, za který kandidují.
Aby měl kandidát v kraji trvalé bydliště, pro občany není až tak důležité (70procentní souhlas), jako mít ke kraji obecně nějaký vztah (84 procent) nebo dokonce znát problémy a potřeby kraje (93 procent).
Zároveň však respondenti nepodporují možnost politiků kandidovat si, kde se jim zachce (jen 29procentní souhlas). Kandidaturu v kraji, ke kterému kandidát nemá vazby, vnímá jako projev oportunismu 42 procent Čechů.
„Voliči chtějí, aby kandidát v první řadě rozuměl potřebám voličů – prvním požadavkem na kandidáta v kraji je to, aby věděl, co se v kraji děje, s jakými problémy a výzvami se kraj potýká,“ vysvětluje politická analytička NMS Market Research Tereza Friedrichová.
Plaga: Do ANO zpátky nevstoupím, nejsem stranický typ. Spouštěčem k mé kandidatuře byly Bekovy lži
Číst článek
„Pro starší voliče je tento ‚náš člověk’ chápán jako někdo s osobní vazbou na region. Mladší voliči se ale již soustředí spíše na témata a osobnost kandidáta jako takového, spíše, než na jeho původ a spojení s krajem. Důvodem rozdílného přístupu generací může být mimo jiné odlišný způsob k získávání informací – osobní sítě starších voličů vs. sociální sítě u mladších voličů,“ doplňuje.
Jak se liší jednotlivé strany?
A jak je to s názory voličů na krajské lídry podle jejich politických preferencí?
Zhruba tři čtvrtiny podporovatelů ANO, Spolu, SPD, STAN či Motoristů souhlasí s tím, že by politici měli kandidovat v krajích svého trvalého bydliště. Radikálnější jsou v tomto ohledu voliči Stačilo! – devět z deseti si myslí, že trvalé bydliště by mělo být podmínkou pro kandidaturu v daném kraji.
Ohledně kandidatury v jiném než domovském kraji jsou naopak benevolentnější potenciální voliči například Pirátů (61 procent) i některých menších stran.
ANO | Spolu | SPD | STAN | Piráti | Stačilo! | Motoristé | |
Souhlasím | 76 % | 75 % | 70 % | 78 % | 61 % | 91 % | 72 % |
Nesouhlasím | 19 % | 19 % | 18 % | 16 % | 27 % | 5 % | 18 % |
Nevím / nedokážu odpovědět | 5 % | 7 % | 13 % | 5 % | 11 % | 3 % | 10 % |
Podporovatelé regionálně pevně zakotveného hnutí STAN nejvíce podporují myšlenku, že by kandidáti měli mít osobní vztah k danému kraji (92 procent) měli znát problémy a potřeby kraje (dokonce 100 procent).
U těchto dvou otázek ale panuje jasný soulad u podporovatelů všech subjektů.
ANO | Spolu | SPD | STAN | Piráti | Stačilo! | Motoristé | |
Souhlasím | 97 % | 97 % | 96 % | 100 % | 96 % | 97 % | 94 % |
Nesouhlasím | 3 % | 2 % | 3 % | 0 % | 0 % | 4 % | 0 % |
Nevím / nedokážu odpovědět | 1 % | 0 % | 1 % | 0 % | 4 % | 0 % | 6 % |
ANO | Spolu | SPD | STAN | Piráti | Stačilo! | Motoristé | |
Souhlasím | 89 % | 85 % | 86 % | 92 % | 84 % | 92 % | 82 % |
Nesouhlasím | 7 % | 10 % | 10 % | 5 % | 14 % | 6 % | 5 % |
Nevím / nedokážu odpovědět | 4 % | 5 % | 4 % | 3 % | 2 % | 2 % | 13 % |
Kromě Starostů jsou i podporovatelé hnutí Stačilo! těmi, kdo považují kandidaturu v jiném kraji, než kde kandidát žije, za oportunismus. Zároveň i nejvíce odmítají tezi, že si politici mohou kandidovat, kde chtějí.
Za zmínku proto stojí, že lídr Stačilo! na Vysočině, Otakar Březina, je starostou v obci Kozojídky, která se nachází v jihovýchodním cípu Jihomoravského kraje, tedy asi sto kilometrů od Vysočiny.
ANO | Spolu | SPD | STAN | Piráti | Stačilo! | Motoristé | |
Souhlasím | 47 % | 44 % | 34 % | 61 % | 44 % | 55 % | 47 % |
Nesouhlasím | 32 % | 37 % | 38 % | 28 % | 23 % | 32 % | 25 % |
Nevím / nedokážu odpovědět | 20 % | 20 % | 28 % | 12 % | 33 % | 14 % | 28 % |
ANO | Spolu | SPD | STAN | Piráti | Stačilo! | Motoristé | |
Souhlasím | 35 % | 32 % | 31 % | 24 % | 44 % | 9 % | 29 % |
Nesouhlasím | 52 % | 60 % | 53 % | 67 % | 45 % | 85 % | 61 % |
Nevím / nedokážu odpovědět | 13 % | 9 % | 16 % | 9 % | 11 % | 6 % | 9 % |
Volby do Poslanecké sněmovny se uskuteční 3. a 4. října. Poslední termín pro podání kandidátek je 29. července a do 4. srpna budou mít krajské úřady prostor pro přezkoumání náležitostí kandidátek.
Do té doby budou mít strany čas na doplnění a změny v podaných kandidátkách. Čísla, kterými budou označeny hlasovací lístky, vylosuje Státní volební komise 19. srpna.