PRŮZKUM: Šibování s volebními kraji Češi odmítají. Chtějí, aby politik v regionu bydlel nebo jej znal

S finišováním kandidátek pro sněmovní volby se znovu vynořila otázka „volebního parašutismu“. Z průzkumu agentury NMS Market Research vyplývá, že jasná většina Čechů (70 procent) preferuje, aby politici kandidovali v kraji, kde mají trvalé bydliště. Naopak menšina považuje kandidaturu v jiném kraji za oportunismus (42 procent).

průzkum Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Paní Alena chodí pravidelně ke všem volbám, dnes ji kromě manžela doprovodili i její psi, Ben a Bastien

Volby do Poslanecké sněmovny se uskuteční 3. a 4. října (ilustrační foto) | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Politické strany si více než kdy jindy uvědomují důležitost čtyř největších volebních krajů (Středočeský, Praha, Jihomoravský a Moravskoslezský), kde se rozděluje téměř polovina poslaneckých mandátů. S tím se tak nutně pojí i snaha partají optimalizovat nasazení svých nejvýraznějších tváří do jednotlivých krajů.

Zatímco u vládní koalice Spolu a hnutí STAN celostátní vedení do toho, jak si své lídry jednotlivé kraje vyberou, téměř nezasahuje, opoziční sněmovní hnutí ANO a SPD letos krajské lídry ladilo centrálně a až poté vše schválily krajské organizace.

ANO schválilo kandidátní listiny pro volby. Babiš ji povede v Moravskoslezském kraji

Číst článek

I proto tak celorepublikový výbor ANO v pondělí večer rozhodl, že odsune kandidující hejtmany na poslední místa kandidátek. Mimo jiné tím tak dosáhli toho, že původně krajem navrženého lídra ústecké kandidátky, hejtmana a poslance Richarda Brabce, nahradila Zuzana Schwarz Bařtipánová a ANO tak má paritu sedmi lídryní a sedmi lídrů.

Předseda ANO Andrej Babiš si tak letos vyzkouší už čtvrtý volební kraj. V roce 2013 byl lídrem v Praze, v roce 2017 ve Středočeském kraji, v roce 2021 v Ústeckém a nyní vede kandidátku v kraji Moravskoslezském.

Co na to volič?

Z aktuálního průzkumu agentury NMS Market Research vyplývá, že čeští voliči chtějí, aby jim kandidát rozuměl. Projevovat se to může tím, že má k regionu nějaký osobní vztah a dobré ponětí o tom, jaké jsou problémy a potřeby kraje, za který kandidují.

Aby měl kandidát v kraji trvalé bydliště, pro občany není až tak důležité (70procentní souhlas), jako mít ke kraji obecně nějaký vztah (84 procent) nebo dokonce znát problémy a potřeby kraje (93 procent).

Zároveň však respondenti nepodporují možnost politiků kandidovat si, kde se jim zachce (jen 29procentní souhlas). Kandidaturu v kraji, ke kterému kandidát nemá vazby, vnímá jako projev oportunismu 42 procent Čechů.

„Voliči chtějí, aby kandidát v první řadě rozuměl potřebám voličů – prvním požadavkem na kandidáta v kraji je to, aby věděl, co se v kraji děje, s jakými problémy a výzvami se kraj potýká,“ vysvětluje politická analytička NMS Market Research Tereza Friedrichová.

Plaga: Do ANO zpátky nevstoupím, nejsem stranický typ. Spouštěčem k mé kandidatuře byly Bekovy lži

Číst článek

„Pro starší voliče je tento ‚náš člověk’ chápán jako někdo s osobní vazbou na region. Mladší voliči se ale již soustředí spíše na témata a osobnost kandidáta jako takového, spíše, než na jeho původ a spojení s krajem. Důvodem rozdílného přístupu generací může být mimo jiné odlišný způsob k získávání informací – osobní sítě starších voličů vs. sociální sítě u mladších voličů,“ doplňuje.

Jak se liší jednotlivé strany?

A jak je to s názory voličů na krajské lídry podle jejich politických preferencí?

Zhruba tři čtvrtiny podporovatelů ANO, Spolu, SPD, STAN či Motoristů souhlasí s tím, že by politici měli kandidovat v krajích svého trvalého bydliště. Radikálnější jsou v tomto ohledu voliči Stačilo! – devět z deseti si myslí, že trvalé bydliště by mělo být podmínkou pro kandidaturu v daném kraji.

Ohledně kandidatury v jiném než domovském kraji jsou naopak benevolentnější potenciální voliči například Pirátů (61 procent) i některých menších stran.

Politici by měli kandidovat v kraji, kde mají trvalé bydliště
  ANO Spolu SPD STAN Piráti Stačilo! Motoristé
Souhlasím 76 % 75 % 70 % 78 % 61 % 91 % 72 %
Nesouhlasím 19 % 19 % 18 % 16 % 27 % 5 % 18 %
Nevím / nedokážu odpovědět 5 % 7 % 13 % 5 % 11 % 3 % 10 %

Podporovatelé regionálně pevně zakotveného hnutí STAN nejvíce podporují myšlenku, že by kandidáti měli mít osobní vztah k danému kraji (92 procent) měli znát problémy a potřeby kraje (dokonce 100 procent).

U těchto dvou otázek ale panuje jasný soulad u podporovatelů všech subjektů.

Je důležité, aby politici znali problémy a potřeby kraje, za který kandidují
  ANO Spolu SPD STAN Piráti Stačilo! Motoristé
Souhlasím 97 % 97 % 96 % 100 % 96 % 97 % 94 %
Nesouhlasím 3 % 2 % 3 % 0 % 0 % 4 % 0 %
Nevím / nedokážu odpovědět 1 % 0 % 1 % 0 % 4 % 0 % 6 %
Politici by měli mít osobní vztah (práce, rodina, regionální politika) ke kraji, kde kandidují
  ANO Spolu SPD STAN Piráti Stačilo! Motoristé
Souhlasím 89 % 85 % 86 % 92 % 84 % 92 % 82 %
Nesouhlasím 7 % 10 % 10 % 5 % 14 % 6 % 5 %
Nevím / nedokážu odpovědět 4 % 5 % 4 % 3 % 2 % 2 % 13 %

Kromě Starostů jsou i podporovatelé hnutí Stačilo! těmi, kdo považují kandidaturu v jiném kraji, než kde kandidát žije, za oportunismus. Zároveň i nejvíce odmítají tezi, že si politici mohou kandidovat, kde chtějí.

Za zmínku proto stojí, že lídr Stačilo! na Vysočině, Otakar Březina, je starostou v obci Kozojídky, která se nachází v jihovýchodním cípu Jihomoravského kraje, tedy asi sto kilometrů od Vysočiny.

Kandidatura v jiném kraji, než kde kandidát žije, je projevem oportunismu
  ANO Spolu SPD STAN Piráti Stačilo! Motoristé
Souhlasím 47 % 44 % 34 % 61 % 44 % 55 % 47 %
Nesouhlasím 32 % 37 % 38 % 28 % 23 % 32 % 25 %
Nevím / nedokážu odpovědět 20 % 20 % 28 % 12 % 33 % 14 % 28 %
Politici mohou kandidovat v jakémkoliv kraji chtějí
  ANO Spolu SPD STAN Piráti Stačilo! Motoristé
Souhlasím 35 % 32 % 31 % 24 % 44 % 9 % 29 %
Nesouhlasím 52 % 60 % 53 % 67 % 45 % 85 % 61 %
Nevím / nedokážu odpovědět 13 % 9 % 16 % 9 % 11 % 6 % 9 %

Volby do Poslanecké sněmovny se uskuteční 3. a 4. října. Poslední termín pro podání kandidátek je 29. července a do 4. srpna budou mít krajské úřady prostor pro přezkoumání náležitostí kandidátek.

Do té doby budou mít strany čas na doplnění a změny v podaných kandidátkách. Čísla, kterými budou označeny hlasovací lístky, vylosuje Státní volební komise 19. srpna.

Jakub Grim Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme