Řepka se v Česku nyní pěstuje na ploše 330 tisíc hektarů, píše MfD
Mladá fronta Dnes informuje o tom, že Česko se žlutí kvůli černé naftě - důvodem je to, že zemědělci nyní téměř rekordně pěstují řepku olejku, ale také sucho. Za odhalení plagiátorů nabízí Vysoká škola ekonomická 5 000 korun, zjistily Lidové noviny. Právo spočítalo, jakou částku finanční úřady vrátily rodinám v rámci společného zdanění manželů. Národní knihovna digitalizuje archiv a Hospodářské noviny o tom přinášejí další informace.
Zdá se vám díky rozkvetlým lánům s řepkou olejnou Česko žlutější než v minulosti? ptá se Mladá fronta Dnes. Oči vás neklamou. Můžou za to dvě věci: rozjíždějící se byznys s biopalivy a velké sucho.
Do nafty se bude od 1. září povinně přidávat chemický výtažek z řepky a zemědělci vycítili příležitost. Letos oseli touto rostlinou téměř rekordní plochu - jde o víc než 330 tisíc hektarů. To je pro představu celý Karlovarský kraj.
Řepky je na polích třikrát tolik než před dvaceti lety. Podle zemědělců jde ale o drahý byznys. Řepka je údajně jedna z nejdražších rostlin na pěstování. Vyžaduje hodně postřiků a je náchylná na počasí. Právě vyprahlá země je další z příčin tak výrazné žlutosti krajiny. Sucho zabraňuje odpadávání horních žlutých listů, které při deštích zmizí a pole je pak zelenější. Mladá fronta Dnes dodává, že sucho tedy může výrazně ovlivnit konečnou produkci řepky.
Děkan národohospodářské fakulty pražské Vysoké školy ekonomické před časem ztratil trpělivost se studenty, kteří opisují cizí práce a vydávají je za vlastní. Lidové noviny zjistily, že se v boji proti studentským plagiátorům rozhodl použít přímo kantory. Těm, kteří mezi odevzdanými pracemi odhalí plagiát, slíbil mimořádnou pětitisícovou odměnu.
Zatím ji od děkana dostalo asi pět pedagogů a všichni si novinku pochvalují. Stahování prací z internetu a opisování bez uvedení zdroje se totiž dál rozšiřuje. V boji proti opisujícím studentům a učitelům, kteří před tím zavírají oči, chce jít děkan ještě dál.
Plánuje, že ze všech na fakultě vyučovaných předmětů namátkou vybere jeden a nechá zevrubně prověřit všechny práce, které studenti odevzdali. Děkan podle Lidových novin uvažuje o tom, že by nepoctivé studenty vyloučil ze školy.
Společné zdanění příjmů za loňský rok se manželům s dětmi vyplatilo. Jak píše Právo, finanční úřady jim vrátily přeplatek ve výši téměř 6 miliard korun. Možná to bylo naposled. Daňová reforma, kterou navrhuje koaliční vláda, totiž s institutem společného zdanění manželů už nepočítá.
V temné komoře pronikavě svítí jen monitor počítače. Vedle něj leží pod speciálním skenerem Národní listy, nejvýznamnější české noviny druhé poloviny 19. století. Tak popisují dnešní Hospodářské noviny náročný proces digitalizace, který rozjíždí Národní knihovna. Právě na historické monografie a tiskoviny z 19. století získala 30 milionů korun z norských fondů. Projekt by měl trvat ještě následující dva roky.
Pracovnice knihovny opatrně otočí každou stranu Národních listů, které zakrývá tlusté sklo. Výtisk sleduje svrchu mikrofilmová kamera. Speciální skener pak noviny kopíruje a přenáší na obrazovku počítače. Za den tak knihovnice zvládne digitalizovat až 600 stránek. Tento speciální přístroj se jmenuje hybridní kamera a v Česku je zatím jediný.
Historické listiny se tedy neuchovávají jen v digitální podobě, ale přefocují se na mikrofilmy. To je jistější podoba uchovávání dat. Hospodářské noviny doplňují, že životnost papíru u některých dokumentů je jen 200 let. Jestli se nepodaří větší část například novin převést do digitální podoby, tak některé vzácné tisky zcela ztratíme.
V Praze zítra začíná kontroverzní výstava mumifikovaných lidských těl, která pořadatelé naaranžovali jako v pohybu. Jak píše Mladá fronta Dnes, původ těl, která budou vystavena, budí pochybnosti. Pocházejí z Číny - přesněji z univerzity v čínském Dalianu. Jenže toto výzkumné zařízení provází špatná pověst. Německý tisk před třemi lety napsal, že některá nabalzamovaná těla patřila popraveným vězňům.
Organizátoři výstavy trvají na tom, že cílem expozice je osvěta. Chtějí tělo ukázat v jeho kráse. Proto na výstavě najdete například kostry hrající fotbal, nebo basketbal. Jenže etici to vidí i jinak: podle nich jde spíš o atrakci, která prokazuje značnou neúctu k lidskému tělu. Jak dodává Mladá fronta Dnes, podobný názor má i katolická církev.
