Rodiče s více dětmi by mohli na důchod odvádět méně, navrhuje komise
Důchodová komise navrhuje, aby rodiče s více dětmi platili menší odvody na důchod. Sazba by se snižovala v závislosti na počtu dětí. Pro bezdětné by se naopak odvody zvýšily.
„Pokud návrh přijme vláda a promítne se do zákona, odvody na povinném pojištění by byly poprvé diferencované podle toho, zda člověk pečuje o děti,“ řekl šéf komise Martin Potůček.
Na návrhu se podle něj shodla většina členů komise, podpora prý byla „přesvědčivá“. Materiál dostane ministerstvo práce, které ho předloží kabinetu. Pokud záměr vláda schválí, začalo by se pracovat na důchodové novele.
Zaměstnavatelům by pojistné podle materiálu dál činilo 21,5 procenta. Bezdětní by tak odváděli celkem 29 procent. Rodiče jednoho potomka by platili jako nyní 28 procent. Pracovník se dvěma dětmi by státu posílal 26,5 procenta, se třemi dětmi 24 procent, se čtyřmi a více 21,5 procenta.
Odvody by si mohli snížit oba rodiče, pokud spolu žijí v jedné domácnosti. Nižší pojistné by měli i rozvedení otcové a matky, kteří by měli potomky ve střídavé péči. Opatření by se týkalo i nesezdaných rodičů, upřesnil Potůček. Sníženou sazbu by bylo možné využívat do 26 let dětí, pokud by do té doby studovaly.
Generace dětí pro generaci rodičů
Podle autorů návrhu má úprava ulehčit rodinám s dětmi. V podkladu uvedli, že v nynějším důchodovém systému jsou „kontraproduktivní protipopulační prvky“.
Opatření má přispět prý i k tomu, aby bylo financování penzijní soustavy srozumitelnější a bylo jasné, že generace dětí platí na důchod rodičům.
„Člověk může přispívat dvěma způsoby – jednak penězi, jednak tím, že má děti a pečuje o ně. To je významná investice do budoucna z dlouhodobého hlediska, protože děti budou v dospělosti do systému přispívat,“ uvedl Potůček.
Podle návrhu důchodové komise by rodičům dvou a více dětí mohly v budoucnu klesnout odvody na důchod z nynějších 6,5 procenta o 1,5 až 6,5 procentního bodu. Rodiče dvou potomků by tak mohli platit pět procent, tří potomků 2,5 procenta a čtyř a více potomků by nemuseli do systému posílat nic. Mužům a ženám s jedním synem či dcerou by se sazba nezměnila, bezdětným by naopak stoupla o bod na 7,5 procenta.
Zdroj: ČTK
Podle propočtů, které vycházejí z mediánu příjmu, by tak bezdětní lidé za život zaplatili do systému proti dnešku o 216 547 korun víc. Rodiče dvou dětí, které by živili do 19 let do konce střední školy, by na tom „vydělali“ 20 301 korun.
Kdyby dva potomci vystudovali vysokou, pro domácnost by to znamenalo 101 506 korun. U tří dětí s vysokoškolským vzděláním by to pak bylo 366 777 korun.
Státní rozpočet by ročně získal podle propočtů zhruba 178 milionů korun. Podle ministerstva práce by však naopak mohla ztráta dosáhnout až čtyř miliard.
Autoři návrhu dodali, že administrativy by kvůli opatření nemělo zásadně přibýt. Zaměstnavatelé by postupovali podobně jako nyní u slevy na dani na děti.
Komise se zabývala i případnými úpravami v doplňkovém spoření na penzi. Jednala například o tom, že by se státní podpora mohla vyplácet i při ukládání nižších částek než nyní. Podle Potůčka by to mohlo přimět spořit si na důchod i lidi s nižším příjmem. Na výsledném návrhu se komise zatím neshodla.
