Sněmovna v uplynulém týdnu schválila vládní většinou důchodovou reformu. Z opozičních lavic zaznívá, že po volbách změny zruší. Ekonomové ale kroky chválí, současný systém je podle nich neudržitelný.
Hnutí SPD neprosadilo zamítnutí předlohy. Zástupci ANO a SPD slibují, že pokud se dostanou k moci, změny v důchodech zruší. Závěrečné schvalování sporné předlohy se protáhlo na čtyři jednací dny.
Poslanci k důchodové reformě předložili tři desítky pozměňovacích návrhů. A sama koalice hledá shodu na předčasných penzích pro zaměstnance pracující v náročných profesích.
Důchodový systém je podle Jurečky dlouhodobě v minusu a v přebytku končil jen výjimečně. „Důchodovou reformu, ať chceme nebo nechceme, udělat musíme a nejde to už odkládat dál,“ řekl ministr.
Debata o důchodech vždy zvýší hladinu adrenalinu, rozproudí emoce.Pokud se mikrofony ve Sněmovně opravdu rozžhaví do běla, nemusí vládou navržená novela důchodů vůbec projít.
Babiš prohlásil, že o žádnou důchodovou reformu nejde, jde o „okradení“ důchodců. „Současní důchodci přijdou o peníze a budoucí důchodci, zaměstnanci, budou pracovat déle a za míň peněz.“
Důchody je podle Juchelky třeba vnímat v kontextu celé ekonomiky a mezd. Ty přitom nyní patří k nejnižším v Evropské unii, což znamená i nízké odvody do průběžného systému.
„Budeme se muset do třetího čtení domluvit, které návrhy budou koaličně podpořeny,“ řekl novinářům Benda. Marian Jurečka (KDU-ČSL) potvrdil, že se o úpravě náročných profesí bude ještě jednat.
Vezměme si třeba penzijní reformu. V roce 2011 prosadil tehdejší ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09) penzijní reformu, která mimo jiné počítala s nekonečným navyšováním věku.
V úterý začala schůze Sněmovny, která by mimo jiné měla ve druhém čtení projednat další část změny penzijního systému. Její součástí je růst věku pro odchod do důchodu.
„Domov pro seniory je vnímán jako zařízení, kam chodí lidé umírat, že to není místo, kam ještě člověk chodí žít,“ přibližuje Petra Hamerníková, ředitelka vzdělávání organizace Freya.
Nejhorším řešením, jak upravit pravidla důchodového systému, je podle většiny respondentů snižování vyplácených penzí (81 procent) a zvyšování věku odchodu do důchodu (80 procent).
Důchod od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) pobírá zhruba 2,85 milionu lidí. Další desetitisíce penzí vyplácejí systémy resortů obrany, vnitra a spravedlnosti.
Stejným způsobem, jako když se kolečko po kolečku krájí salám, nám Fialova vláda představuje změny v penzijním systému. Ty nejcitlivější se týkají toho, kdy a za jakých podmínek do důchodu odejdeme.
„Pro nárok na český starobní důchod musí ukrajinští uprchlíci v Česku dosáhnout důchodového věku podle našich právních předpisů,“ vyvrací Jakub Augusta, mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí.
Maximální státní příspěvek se od léta zvyšuje z 230 na 340 korun. Současně s tím se roste i částka, kterou musí klient měsíčně spořit, aby na to dosáhl. Místo 1000 korun to bude nově 1700 korun.
Počet seniorů bude v polovině století vyšší, než se před pěti lety předpokládalo. Přesáhnout by mohl 3,3 milionu. Ukázala to nová zpráva o stavu důchodového systému a jeho předpokládaném vývoji.
„Tato vláda ničí tuto zemi, tato vláda ničí všechny občany, tahle vláda ničí důchodce, ničí zaměstnance, ničí mladé, ničí studenty, ničí ekonomiku, ničí všechno,“ řekl předseda ANO.
„V prvé řadě nejde o reformu. Je to úprava několika parametrů způsobem, který není šťastný. Zejména proto, že hlavním parametrem je zvyšování věku odchodu do důchodu,“ upozorňuje Švihlíková.
Poslanecká sněmovna projednávala možné změny v důchodovém systému. Předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš označil vládní návrh za okrádání penzistů, podle vládní ODS ale jde o nutné kroky.
„Větší část důchodů obvykle tvoří procentní výměra, která se odvíjí od celoživotních výdělků a odpracovaných let,“ přibližuje Jitka Drmolová, mluvčí České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ).
Na problém nízkých penzí odpůrců a odpůrkyň komunistického režimu upozornil v minulém roce signatář Charty 77 Jiří Gruntorád, když týden držel hladovku před Úřadem vlády.
Změny se mají týkat i výpočtu nově vyměřených důchodů, a to od roku 2026. Vláda také schválila, že minimální důchod bude mít hodnotu pětiny průměrné mzdy. Všechny změny projedná Parlament.
„Bylo by snazší důchodovou reformu nedělat a tvářit se, že vše je zalité sluncem. Ale tak to prostě není,“ brání reformu v rozhovoru pro Radiožurnál ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.