Rodina Wichterlova bojuje za záchranu ateliéru sochařky. Je to zahradní budka, kritizuje výzvu starosta
Magické útočiště, nebo bouda na nářadí? Zhruba tak se liší pohledy na malostranský ateliér významné sochařky Hany Wichterlové. Slavná rodina, která aktuálně sepisuje výzvu za záchranu malého domku na pražském Újezdě, ho považuje za místo s historií. Starosta Prahy 1 Oldřich Lomecký (TOP 09) ale tvrdí, že výzva k záchraně jsou předčasné emoce. O „zahradním domku na nářadí“ prý teprve bude jednat zastupitelstvo.
V malostranském ateliéru Hana Wichterlová žila a pracovala přes 50 let. Často se tam potkávala s fotografem Josefem Sudkem. Ostatně měli to k sobě kousek, stačilo jen přejít rušnou hlavní třídu pražského Újezdu, zhruba tři minuty chůze.
Sám světově proslulý fotograf chodil tuto trasu poměrně často. Třeba na dobré večeře k Wichterlové, které doprovázely hovory s ní i jejím mužem Bedřichem Stefanem, další významnou postavou českého sochařství.
Sudka ale uchvacovala i samotná malostranská zahrada a také Wichterlové ateliér. Místo ho okouzlilo natolik, že mu v roce 1953 věnoval fotografický cyklus Zahrádka paní sochařové.
Magické útočiště
„Naše rodina doložitelně od konce 90. let upozorňovala městskou část jako majitele objektu na havarijní stav budovy. Bylo zřejmé, že ho není možné napravit drobnými údržbovými zásahy,“ říká dnes restaurátorka Zuzana Wichterlová.
Coby zástupkyně rodiny proslulého českého vědce Otty Wichterleho se nyní spolu se sestrou Marií a dalšími členy rodiny snaží bojovat o záchranu místa, kde jejich prateta - přesněji sestra jejich dědečka - desítky let tvořila svá díla. Ta se nyní řadí k významným kouskům meziválečné avantgardy.
Kdo je Hana Wichterlová
Hana Wichterlová se narodila v březnu roku 1903 v Prostějově. V letech 1919 až 1925 studovala na Akademii výtvarných umění v Praze, a to v ateliéru sochaře Jana Štursy. Byla na stáži v Paříži. Řadí se mezi uznávané představitelky moderního českého sochařství. Jejím manželem byl sochař a medailér Bedřich Stefan. Zemřela ve svém ateliéru na konci srpna v roce 1990.
Známá sochařka objevila tehdy fotografický ateliér v zahradě pod pražským Petřínem v roce 1935. Pronajala si ho a začala ho ihned rekonstruovat tak, aby v něm mohla i bydlet. Společnost jí v něm dělal její životní partner a sochař Bedřich Stefan, Wichterlová pak na přilehlé zahradě často cvičila jógu a meditovala.
Rodina Wichterlova dnes jejich místo popisuje jako „magické útočiště“, kde se za nelehkých časů komunistické éry potkávala zvučná jména. Namátkou: František Tichý, Jaroslav Seifert, Anna Masaryková, Vladimír Holan či Josef Topol a drobné úpravy při opravě ateliéru provedl i sám Otto Rothmayer.
„Ano má,“ odpověděla stručně mluvčí Praha 1 Veronika Blažková na dotaz serveru iROZHLAS.cz, zdali má první městská část zájem na rekonstrukci ateliéru. „Proto ho měli v nájmu zástupci rodiny s tím, že tito měli provést rekonstrukci. To se ovšem nestalo a objekt chátral,“ doplnila ještě.
Dotazy na případné kroky, které v této souvislosti radnice vykonala, ale mluvčí ponechala bez odpovědi. Ani přes opakovanou žádost nesdělila ani, jakým způsobem nyní Praha 1 objekt udržuje.
Ateliér měla až do loňského roku v nájmu právě rodina Wichterlova, městská část ale poté smlouvu vypověděla. Podle mluvčí Blažkové proto, že se rodina o stav objektu nezajímala a ten chátral.
Sama rodina to ale odmítá, prý se jedná o účelové vyjádření. „Přislíbili jsme ateliér rekonstruovat v případě, že nám jej městská část prodá. Avšak ta to vždy odmítla s tím, že se nechystá prodávat nebytové prostory,“ odmítá kritiku Zuzana Wichterlová s tím, že o osudu jednají s první městskou částí už zhruba osm let.
Ateliér najdete na mapě jako malý objekt, který se nachází v zahradě označeného domu:
Rodina ateliér fyzicky opustila v roce 2010. Městská část tehdy nechala zbourat část přístavků za budovou, kde bylo sociální zařízení nebo kuchyňka. Ateliér odpojený od energií a vody se tak stal neobyvatelným.
„Výpověď jsme dostali až na začátku roku 2016. Jako důvod výpovědi nám bylo během osobního jednání se starostou Lomeckým sděleno, že se Praha 1 chystá ateliér se zahradou prodat spolu se sousedním barokním domem,“ tvrdí Zuzana Wichterlová.
Budka na nářadí
Že se chystá prodej nemovitosti, který sousedí se zahradou, v níž ateliér stojí, potvrdila pro server iROZHLAS.cz mluvčí Blažková. A právě toho se rodina bojí: nový majitel by prý neměl zájem na uchování ateliéru jako vzpomínkového místa na českou sochařku. Navíc zbourat domek by pro něj ani nebylo složité: zápis o jeho existenci chybí v katastru nemovitostí. „Získá luxusní zahradu v srdci města a Praha tím přijde o jedno z posledních autentických míst s otiskem tvůrčího umělce,“ myslí si Zuzana Wichterlová.
Podle starosty Prahy 1 Oldřicha Lomeckého (TOP 09) je ale výzva za záchranu ateliéru předběžná a prozatím zbytečná. O všem se prý bude teprve jednat na říjnovém zastupitelstvu, kde se kromě ostatních variant zhodnotí i možnost případné rekonstrukce, zejména pak ekonomická náročnost.
„Městská část pochopitelně ví o té zahradní budce nebo chatce nebo tom, co leží v jedné té malostranské zahradě. Řešení pochopitelně musí zvolit takové, aby se chovala jako řádný hospodář,“ uvedl starosta Lomecký pro server iROZHLAS.cz.
„Předpokládám, že zastupitelstvo rozhodne správně a moudře.“
Oldřich Lomecký, starosta Prahy 1
On sám říká, že „není příznivcem“ toho, aby se z ateliéru Wichterlové dělala památka. Z technického hlediska se podle něj jedná o „budku, která se hodí jako sklad na nářadí“.
„Stavebně historická hodnota této nemovitosti je velmi sporná, jedná se o zahradní chatku bez nářadí, bez popisného čísla. Nicméně pokud zastupitelstvo dojde k tomu, že se tato chatka zrekonstruuje a udělá se tam výstava paní sochařky, tak proti tomu také nic nemám.“
Podívejte se na pár let staré fotky ateliéru Wichterlové, jejichž autorem je fotograf David Cysař:
Pomůžeme, hlásí galerie
S nabídkou pomoci při rekonstrukci i jejím financování se s rodinou Wichterlových dohodla například i Galerie hlavního města Prahy.
„Lidé milují příběhy v autentickém prostředí a toto je právě jedno z nich. Proto bych ráda dopomohla galerii k otevření veřejnosti tohoto kouzelného místa, aby na Malé Straně mohla provozovat volnočasové a edukační aktivity spjaté nejen s touto čelní představitelkou avantgardní scény. “
Eliška Kaplický Fuchsová
„Rádi bychom ateliér provozovali především jako památku na vzácnou umělkyni a zachovali pokud možno co nejdetailněji genia loci. Také bychom se rádi spojili v budoucnu i s protilehlým ateliérem Josefa Sudka, čímž by vznikla zajímavá ‚enkláva‘ v této lokalitě. Oba - fotograf i sochařka - si byli velice blízcí a nabízí se řada možností, jak obě místa programově propojit,“ popisuje plány ředitelka galerie Magdalena Juříková.
Galerie by se nejprve výstavami tematicky věnovala místu i přímo Wichterlové jako autorce, poté by se chtěla soustředit i na její souputníky. „Zahrada se pak nabízí k edukačním a volnočasovým aktivitám se zaměřením na sochařství, komorním sympoziím nebo seminářům pod širým nebem a podobně,“ popisuje Juříková.
Podobně se do jednání za záchranu ateliéru zapojila i pražská zastupitelka Eliška Kaplický Fuchsová (ANO), která o domku mluvila už i se starostou Lomeckým.
„Magistrát by mohl pomoci rekonstrukcí ateliéru a především revitalizací přilehlé zahrady. Obojí by spravovala Galerie hlavního města Prahy s tím, že by tvorba Hany Wichterlové a další exponáty z jejího ateliéru byly věnováné městu a tyto exponáty by byly svěřeny naší příspěvkové organizaci,“ popisuje Kaplický Fuchsová. Odhadovaný rozpočet na rekonstrukci: 11 milionů korun.
„Ateliér se zahradou představuje významný kulturně-historický objekt spjatý se slavnou umělkyní Hanou Wichterlovou, která objekt využívala více než padesát let. Ateliér je s kulturní historií spjat i díky fotografickým ateliérům, které zde sídlily do 30. let 20. století. I přes horší technický stav je objekt dochován v poměrně autentické podobě, takže vedle samotné konstrukce odpovídá původnímu stavu také několik detailů z konce 19. století. Již tímto faktem je stavba poměrně unikátní v rámci území Prahy, neboť se tak jedná o jediný fotografický ateliér z konce 19. století vedle známého a nedaleko odsud stojícího ateliéru Josefa Sudka.“
stanovisko Národního památkového ústavu
Ministerstvo kultury aktuálně rozhoduje o tom, zdali ateliér po sochařce Wichterlové prohlásí za kulturní památku. V řízení už se například vyjádřil Národní památkový ústav, který vydal doporučující stanovisko.
„Ateliér spolu s okolní zahradou můžeme chápat nejen jako objekt spjatý pouze s jednou význačnou umělkyní, ale díky hojným návštěvám z řad kulturní společnosti, díky slavnému fotografickému cyklu, jenž jej zachycuje, a v neposlední řadě také díky vysoké míře původního dochování tak celý areál můžeme vnímat jako památku spjatou s kulturní historií na vícero úrovních,“ píšou památkáři ve svém stanovisku. Podobně pak oceňují, že se dochoval i původní nábytek, kdy autorem několika kusů je podle posudku právě Otto Rothmayer.
„Můžou na to být pohledy různé. Pohled ekonomický na využití zahrady, pohled historický, oba dva jsou možné. To má ale v ruce 25 zastupitelů, kteří o tom budou v říjnu letošního roku jednat,“ uzavírá starosta Lomecký.
V tomto stavu je ateliér nyní:
