Změna jména, předsedy, loga i barev. Tím vším za poslední dva roky prošla Sociální demokracie (SOCDEM), dříve Česká strana sociálně demokratická (ČSSD). S podporou voličů ale žádný z těchto tahů výrazně nezahýbal, v průzkumech se dál partaj pohybuje pod pětiprocentní hranicí. „Strana lavíruje, hledá se, zkouší se přerodit, ale moc se jim to nedaří,“ hodnotí ředitel agentury Median Přemysl Čech pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál.

Praha 15:40 27. března 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Ze Sněmovny vypadli sociální demokraté v roce 2021 po dvou volebních obdobích, kdy vládli s hnutím ANO. Po porážce si našli nového předsedu, Jana Hamáčka nahradil Michal Šmarda. Změnili také název i vizuální identitu. 

ČSSD se mění na SOCDEM, delegáti schválili i nové logo. Post předsedy obhájil Šmarda

Číst článek

I přes to je SOCDEM v problémech. Průzkumy dlouhodobě ukazují, že na vstup do Sněmovny by podpora voličů nestačila. Stabilně se totiž pohybuje kolem tří až čtyř procent. „Strana lavíruje, hledá se, zkouší se přerodit, ale moc se jí to nedaří. Ideově kompaktnější je KSČM, která má jádro, které mu bude věrné,“ míní ředitel agentury Median Přemysl Čech.

Většinu elektorátu SOCDEM v minulosti převzalo hnutí ANO. Poslední modely výzkumných agentur se ovšem neshodují na tom, zda tento jev pokračuje. 

Poslední Kantar ukázal, že ANO menší strany vysává natolik, že se přiblížilo 40procentní podpoře. Konkurenční agentuře Median ale vyšel úplně jiný trend, ANO je v jejím měření blíže 30 procentům a komunisté a sociální demokraté se naopak zespoda blíží pěti procentům.

Nová Sociální demokracie 

Strana se loni v červnu oficiálně přejmenovala z České strany sociálně demokratické (ČSSD) na Sociální demokracii (SOCDEM). 

ANO nepotřebuje víc viditelných politiků. Triumvirát Babiš, Havlíček a Schillerová stačí, říká odborník

Číst článek

Předseda Michal Šmarda tehdy mluvil o „velkém úklidu ve straně“ a deklaroval přípravu na volby. „Pokud má mít sociální demokracie větší sílu, musí projít mnohem větší proměnou. Pokud máme být silnější, musíme se změnit z gruntu,“ řekl loni v červnu.

I přes snahu ale SOCDEM ve veřejném prostoru výrazná není. „Strana je občas vidět na plakátech vylepených po obcích, někdy online. I když se snaží, nevidím nic, co by stálo za to vyzvednout. Jsou příkladem strany, která doplácí hlavně na svoji minulost,“ popisuje politolog a expert na politický marketing Otto Eibl z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.

„Sejde z očí, sejde z mysli. Je jen málo těch, co o jejich volbě uvažují,“ dodává Eibl. 

Naděje v krajích?

S tím souhlasí i Eiblův kolega Vít Hloušek. „Oprášit značku bude složitější proces. Rozhodně si nemyslím, že nás čeká nějaká renesance alespoň nějaké mírné parlamentní přítomnosti sociální demokracie,“ říká. 

Připouští ovšem, že některým kandidátům strany by se mohlo zadařit aspoň v krajských volbách. „Někteří konkrétní sociální demokraté mají šanci v některých konkrétních krajích. Ale ne proto, že jsou sociální demokraté, ale proto, že jsou dlouhodobě známí, zakotvení, čitelní a úspěšní v krajské politice,“ popisuje. 

V současnosti má SOCDEM jen jednoho hejtmana, Martina Netolického v Pardubickém kraji. Ten ovšem kandidoval za uskupení 3PK a před nedávnem si zaregistroval spolek Hlas samospráv.

Ve volbách do Evropského parlamentu bude strana kandidovat společně s hnutím Budoucnost. Kandidátku povede exministr zahraničí a kultury Lubomír Zaorálek. 

Levice v Česku

Ve Sněmovně podle expertů chybí klasická levice. „Absence silných levicových stran souvisí obecně i s diskreditací samotného termínu levice, nedůvěrou v levicové myšlenky jako části dědictví komunistického režimu. Souvisí to také s tím, že sociální demokracie se staly nejen v našem regionu programově trochu vyprázdněné,“ říká Vlastimil Havlík, politolog z Masarykovy univerzity a Národního institutu SYRI.

,Dáváme se do kupy.‘ ČSSD na sjezdu zvolí vedení, řešit bude změnu značky i vlastní úsporný balíček

Číst článek

Bývalí sociální demokraté navíc přecházejí k radikálně pravicovým stranám. „Trochu to souvisí s tím, jak migrují voliči. Na Západě to bylo dříve než tady. Dlouholetí voliči sociální demokracie neboli ‚blue collar workers‘ začali volit krajně pravicové strany, protože mají pocit, že jsou jediní, kteří rozumí jejich problémům a že mají podobné vidění světa. Může se stát, že zatím jdou i ti politici, někteří konkrétní,“ míní politolog Hloušek. 

Staronová ČSSD

Po rebrandu SOCDEM starou značku ČSSD přebrala strana Suverenita (dříve také Blok Jany Volfové a Volný blok). Do čela strany, jejíž plný název zní Česká suverenita sociální demokracie, se postavil někdejší premiér Jiří Paroubek, první místopředsedkyní je Jana Volfová.

Paroubek ale není jediný bývalý člen dnešní SOCDEM, který stranu opustil. Dalším příkladem je poslanec Jaroslav Foldyna, který dnes působí v SPD. Strana totiž podle něj „přestala reprezentovat zájmy a tradiční hodnoty“. 

Podle politologa Havlíka se dá říci, že sociální demokracie tak trochu splnila svoji historickou roli. „V českém prostředí k tomu přibyla ztráta vnímané kompetence v ekonomických a sociálních otázkách,“ dodává.

Marie Starostová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít