Tento týden patří v české politice především návrhu státního rozpočtu na příští rok. V Poslanecké sněmovně čelí ve druhém čtení pozměňovacím návrhům a to nejen z řad opozice.
Sněmovna poprvé podpořila novelu, která zvyšuje platy vrcholných politiků, soudců a státních zástupců. Přichází po rozhodnutí Ústavního soudu. Verdiktu nicméně podle Ondřeje Preusse neodpovídá.
Sněmovní vyšetřovací komise se sejde kvůli tragické střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V polovině prosince, tedy téměř rok od tragédie, mají dojít ke konkrétním závěrům.
Reformu trestního práva, která podporuje především peněžité tresty, ve středu schválila vláda. Slibuje si, že díky návrhu uleví přetíženým věznicím či zefektivní trestní řízení.
Robustní novelu trestního práva ve středu schválila vláda. Podle oslovených expertů ale není jisté, že návrh rozšiřující peněžité tresty stihne projít do podzimních sněmovních voleb.
Základní parametry rozpočtu schválila Sněmovna na konci října a už je nemůže měnit. Schválený schodek se má proti novelizovanému rozpočtu na letošní rok snížit o 41 miliard korun na 241 miliard korun.
Vládní většina ve Sněmovně – přes odpor opozice i bývalých koaličních partnerů – prosadila svoji, nutno dodat, že přísnější než původně navrhovanou, verzi důchodové reformy.
Část vládních poslanců byla původně proti, teď to vypadá na obrat. Úprava má fungovat jako protikorupční opatření kvůli zvýšení limitu malých zakázek o polovinu.
Důchodový systém je podle Jurečky dlouhodobě v minusu a v přebytku končil jen výjimečně. „Důchodovou reformu, ať chceme nebo nechceme, udělat musíme a nejde to už odkládat dál,“ řekl ministr.
Hlava státu vetovala vládní předlohu se zdůvodněním, že zrušení laických přísedících v tak velkém rozsahu, včetně trestních kauz na okresních soudech, měl předcházet důkladnější rozbor.
Limit pro zakázky zadávané napřímo se zřejmě zvýší o polovinu. Má to ulehčit obcím od byrokracie a reagovat na inflaci. Mimo kontrolu veřejnosti se ale nově dostanou tendry za skoro 23 miliard korun.
Z volebního modelu agentury STEM vyplývá, že do Sněmovny by se dostalo ještě hnutí SPD, Piráti a mohli by se do ní vrátit komunisté, kteří těsně překročili potřebnou pětiprocentní hranici.
Přibližně polovina členů Poslanecké sněmovny i Senátu kandidovala v letošních krajských volbách. A řada z nich získala funkce v krajských zastupitelstvech i radách.
Pokud dojde k odchodu z vlády, budu jednat s panem Válkem o předání agendy tak, aby ty projekty, na kterých jsem pracoval, získaly někoho, kdo je bude dozorovat dále, aby se dokončily, říká Pavlovic.
„Na odložení voleb by se musela shodnout Poslanecká sněmovna i Senát,“ vysvětluje Ondřeji Preuss z Katedry ústavního práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy.
Do dolní komory by se nedostala vládní TOP 09 s 4,5 procenta hlasů ani Přísaha, která v červencovém modelu měla pětiprocentní zisk a nyní by obdržela 3,5 procenta hlasů.
Systém kvůli normám nového stavebního zákona a podmínkám antimonopolního úřadu zůstane v současné podobě, potvrdil ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) na schůzi Poslanecké sněmovny.
Komise má být desetičlenná. Na svou činnost dostane půl roku od založení koncem června. Má zmapovat tragické události od rána 21. prosince 2023 do konce zásahu na filozofické fakultě.
Vládní novela se týká i dalšího prodlužování dočasné ochrany pro uprchlíky. V pořadí sedmou úpravu zákona nazývaného lex Ukrajina nyní projednají sněmovní výbory bezpečnostní a pro sociální politiku.
Počet místopředsedů Sněmovny se odchodem Dostálové snížil na pět. Posty zastávají Věra Kovářová (STAN), Olga Richterová (Piráti), Jan Skopeček (ODS), Jan Bartošek (KDU-ČSL) a Karel Havlíček (ANO).