Senátní výbor chce vrátit zákon o tajných službách. Při schvalování totiž údajně vypadla bezpečnost
Senátní obranný a bezpečnostní výbor navrhl vrátit Poslanecké sněmovně novelu zákona o zpravodajských službách. Vadí mu to, že z působnosti vojenské tajné služby během schvalování poslanci vypadla bezpečnost. Podle novely zákona mají pod sněmovní kontrolu spadat všechny zpravodajské služby, tedy i civilní rozvědka. Na činnost zpravodajců má také navíc dohlížet pětičlenný nezávislý orgán.
Poslanci vypustili na návrh bezpečnostního výboru u Vojenského zpravodajství vymezení, že se stará společně s obranou i o bezpečnost. Zůstat měla jen obrana. S tím vyslovili nesouhlas někteří bezpečnostní experti, podle nich se pojmy bezpečnost a obrana prolínají a v praxi se tak vojenští zpravodajci věnují částečně i činnostem, které by spadaly pod bezpečnost.
Bývalý ministr vnitra a šéf senátního výboru pro obranu František Bublan za ČSSD stanovisko, aby Vojenskému zpravodajství zůstala i působnost v oblasti bezpečnosti, obhajoval. Bezpečnost je podle něj daleko obecnější pojem a obranu v sobě zahrnuje. Poznamenal, že v praxi nelze oddělovat bezpečnost vnější a vnitřní.
Ve středeční debatě vystoupil i ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun, který tlumočil zásadní nesouhlas ministra obrany Martina Stropnického z hnutí ANO s vypuštěním slova bezpečnost. Beroun poznamenal, že jestli má Vojenské zpravodajství rozumět vojenským hrozbám, musí porozumět i věcem politickým a ekonomickým, tedy zabývat se i bezpečností.
Úprava kontroly tajných služeb
Hlavním cílem zákona je upravit kontrolu tajných služeb. Sněmovní komise nyní kontrolují činnost Bezpečnostní informační služby, tedy civilní kontrarozvědky, a Vojenského zpravodajství, což je jednotná armádní zpravodajská služba, jež se zaměřuje na rozvědnou i kontrarozvědnou práci. Nově by měli poslanci dohlížet i na Úřad pro zahraniční styky a informace, což je civilní rozvědka.
Šéf Besipu Roman Budský rezignoval. Vadí mu zkrácení rozpočtu a přehlížení organizace
Číst článek
Vedle toho má vzniknout orgán nezávislé kontroly, který by měl být složen z důvěryhodných, bezpečnostně prověřených a veřejností respektovaných lidí. Kontroloval by všechny zpravodajské služby, navíc i takzvané živé věci, byť s omezeními. Služby by nemusely předávat například údaje, které by mohly jejich akce zmařit.
Členy nezávislého orgánu mají být výhradně čeští občané, kteří dosáhli 40 let a mají vedle vysokoškolského právnického vzdělání taky prověrku na stupeň přísně tajné. Členy má vybírat Sněmovna na návrh vlády na dobu pěti let.
V kontrolním orgánu nebudou moci zasedat lidé, kteří byli v posledních třech letech příslušníky nebo zaměstnanci bezpečnostních sborů a ozbrojených sil. Zákon vylučuje taky prezidenta, členy vlády, jejich náměstky, poslance, senátory, soudce i krajské nebo obecní zastupitele.
