Celkové zkušenosti a hodnocení bývají různé. Asi polovina lidí hodnotí kvalitu veřejné správy pozitivně, oceňuje snahu o srozumitelné a včasné informování občanů. Na druhou stranu, téměř dvě třetiny lidí si myslí, že veřejná správa dostatečně nezjišťuje jejich požadavky a potřeby a že nemají přiměřený prostor k vyjadřování svých podnětů.

„Zajímavé bylo zjištění, že lidé, kteří vnímají veřejnou správu jako službu občanům, na úřady téměř nechodí nebo na ně chodí velmi málo. Naopak lidé, kteří takto pozitivně veřejnou správu nevnímají, chodí na úřady často," uvedla Martina Rašticová, jedna z autorek výzkumné práce.

Arogance či diskriminace

Hůře kvalitu veřejné správy logicky hodnotí lidé, kteří mají opakované zkušenosti s korupčním jednáním na úřadech, s arogancí úředníků či diskriminací.

„Například necelá desetina návštěvníků úřadů veřejné správy se setkala s korupčním jednáním ze strany úředníků. Pokud se tak stalo, více než třetina se snažila dělat, že nabídku přeslechla a další třetina ji okamžitě na místě odmítla. Necelá pětina oslovených nabídku protislužby využila,“ popsala Rašticová výsledky výzkumu.

Pokud návštěvníci úřadu nejsou spokojeni s jednáním úředníka, třetina neví, jak by se v takové situaci měla zachovat a jak by ji měla řešit. Výhrady ke srozumitelnosti úřední komunikace mají zejména lidé pod 30 let.

Vzorek čítal 400 lidí vybraných reprezentativně podle pohlaví, věku, regionu a velikosti místa bydliště. Výzkumníci s respondenty hovořili během dvou měsíců v závěru minulého roku. Nejnavštěvovanějšími úřady jsou ty obecní, případně magistráty velkých měst. Častěji úřady navštěvují lidé s maturitou či vysokoškolským vzděláním a také lidé z větších měst.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít