Skalní masiv, na kterém stojí Kunětická hora, potřebuje sanaci. Oslabila ho dávná těžba kamene
Skalní masiv, na kterém stojí hrad Kunětická hora na Pardubicku, bude nutné ve vzdálenější budoucnosti nákladně sanovat. Jeho statika je narušená kvůli několika stoletím těžby kamene. Stabilizační práce na Kunětické hoře sice začaly už před desítkami let, část zásahů ale zůstala nedokončená nebo se ukázala jako nevhodná. V pátek to řekl kastelán Miloš Jiroušek.
„Kunětická hora si nese obrovský šrám neuvěřitelně masivního a megalomanského těžebního zásahu. Kopec nebyl před těžbou takhle vykouslý, původně byl pozvolný na všechny strany. To způsobuje to, že čas od času dojde k sesunu větší nebo menší části nesoudržného masivu. Pokud budeme chtít památku zachovat pro další generace v současné podobě, musíme se tímto problémem vážně zabývat,“ řekl Jiroušek.
1:43
Ve Chvaleticích na Pardubicku chtějí obnovit městský park. Stromy v něm ale posprejoval vandal
Číst článek
Tvrdý kámen vulkanického původu začali těžit na Kunětické hoře v 15. století Pernštejnové, kteří ho používali na stavbu hradu a opevnění. Devastující začala být těžba od 18. století, kdy hrad zpustošený za třicetileté války zůstal nepotřebnou stavbou na vrcholu kopce.
Problémový masiv
Kunětický kámen se ve velkém používal na stavbu domů, štěrkování cest, zpevňování břehů Labe a také třeba na stavbu hradecké pevnosti. Těžba ustala až se záchranou hradu Muzejním spolkem, který ho získal a ve 20. a 30. letech minulého století, a opravil.
Problém narušeného skalního masivu zůstává. Národní památkový ústav požádal v roce 2014 Českou geologickou službu o analýzu, která upozornila na to, že masiv se může opakovaně sesouvat. A to zejména na západním a jižním svahu, kde se v minulosti takové případy staly.
„Nejméně stabilní je masiv v části lomové stěny orientované na západ, jejíž část se zřítila již v roce 1884 důsledkem dobývání lomového kamene. Společně se skalní stěnou tehdy došlo také ke zřícení hradní věže,“ vysvětlili geologové.
Kvůli narušené statice se v minulém století uskutečnily stabilizační práce, nejzásadnější a největší byly v 70. letech. Zahrnovaly injektáž puklin, budování opěrných pilířů a kotvení bloků.
Celkové řešení až stovky milionů
Z původně plánovaných tří etap byla dokončena jen první. „Statické zabezpečení pomocí injektáží, kdy se tam lily tuny betonu, nebyla vhodná cesta. Postupná modelace svahů a jejich dosypání je asi jediné řešení,“ řekl ředitel územní správy Národního památkového ústavu Sychrov Miloš Kadlec.
2:17
Nádrž Harcov se po 120 letech dočkala rekonstrukce. Napustit ji vodohospodáři chtějí na jaře
Číst článek
V budoucnu se podle Kadlece udělají nové expertizy a aktualizují se statická měření. „Musíme to dělat postupně i podle našich finančních možností. Havarijních věcí máme spousty. Vyřeší se jedna priorita, tři další se objeví,“ řekl Kadlec.
Geologové doporučili pravidelné odstraňování náletové vegetace, utěsňování puklin, kontroly odtoku vody z hradního areálu, odtěžení nestabilních bloků, zřízení dopadového pole pro kameny a instalaci monitorovacího a varovného systému. Komplexní řešení by vyžadovalo desítky až stovky milionů korun, uvedli ve zprávě staré přes deset let.
Sanace bude i časově náročná a bude nutné najít dohodu s ochranáři, protože v lokalitě jsou vzácní živočišné a rostlinné druhy. Drobnější opravy a sanace se během let dělají, uvedl Jiroušek.
Teď se správa památky soustředí na jihovýchodní rondel, kde před letní sezonou pod hradební zdí upadl kus skály. „Akce bude zahrnovat odvodnění rondelu, betonování podpěr s provázáním na již provedené zajišťování skalního masivu v tomto místě v minulém století a dozdění podpěrného pilíře,“ dodal kastelán.
