Může být člověk potrestán za něco, co nemůže ovlivnit? Teoreticky by se to stávat nemělo, v praxi se s tím asi potkal každý z nás. Tak jako dopravci, kteří sice poctivě platí mýto, ale vinou jedné neexistující mýtné brány jsou popotahováni jako neplatiči.

8:35 24. července 2012 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Přitom právě mýtná brána je rozhodující pro načtení mýtného poplatku. Když pod ní totiž projede kamion s tzv. obojednotkou, ozve se pípnutí, což znamená, že systém zaregistroval vozidlo, kterému je pak naúčtováno mýto.

Jenže když tam brána není, tak jako u Poděbrad, kde ji kvůli nadměrným nákladům vůbec nepostavili, krabička logicky nemůže pípnout a dopravcům se mýto nenačte. Ovšem za pár let jim přijde upomínka k zaplacení několika stokorun. Podle Martina Špryňara ze sdružení dopravců ČESMAD Bohemia je to doslova amorální.

„Stát v elektronickém systému po třech letech zjistí, že tam jsou nějaké nedostatky, které pak zpětně vymáhá, byť za to dopravci nebo řidiči ve většině případů nemohou. To, že stát vymáhá od dopravců peníze za bránu, která nestojí, myslím, že je vysloveně nezákonné.“

Nicméně zákon to umožňuje, už i proto, že podle Václava Nestrašila z Ředitelství silnic a dálnic existuje varianta, jak může řidič mýto zaplatit i bez brány.

„Jestliže ví, že projíždí po mýtném úseku a nezaplatil tam, měl by zastavit na nejbližším obchodním místě, což jsou čerpací stanice, a tam mýtný nedoplatek uhradit a vyrovnat. Tím ale samozřejmě nechci říkat, že je to rozumné řešení, protože po použití tohoto mýtného úseku by vlastně všichni museli zastavovat a doplácet.“

A tak dopravcům přicházejí výzvy k zaplacení s několikaletým zpožděním. Soudy je ovšem odmítají.

Eva Kézrová, Tereza Jelínková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít