Tanky v ulicích i informační válka. Tchajwanský seriál ukazuje, jak by vypadala čínská invaze
Co by se stalo, pokud by Čína napadla ostrov Tchaj-wan? Do ulic by vyrazily tanky, zhroutil by se finanční systém a místní zpravodajství by nahradilo čínské vysílání. Tak vidí potenciální útok nový tchajwanský seriál Zero Day Attack. „Dokud máme svobodu tvořit, chceme o hrozbě zvednout povědomí,“ vysvětluje scenáristka Cheng Hsin-mei, proč se jako vůbec první rozhodla čínskou hrozbu tematizovat.
Seriál začíná zmizením čínského vojenského letadla v tchajwanských vodách. Pátrací akce, do které čínská armáda zapojí letadla i lodě, však brzy jako pátrání vypadat přestane. Místo toho se demokratický ostrov ocitne v izolaci. Čína naruší mobilní i internetový signál, prohlášení prezidenta v půlce utne čínská moderátorka vyzývající k nahlášení separatistů a influenceři se začnou ptát, zda přece jen není snazší se vzdát.
Čína zvyšuje svou vojenskou přítomnost v Tichomoří. Ukrývá ji přitom za civilní stavební projekty
Číst článek
Spojenci, včetně USA, nijak nezasahují, ani když v ulicích jezdí tanky, na plážích se vyloďuje čínská armáda a lidé se zoufale snaží dostat z ostrova pryč.
To je jen první díl série odehrávající se v roce 2028, který měl na Tchaj-wanu premiéru minulou sobotu. Další díly, každý vznikající pod jiným režisérským vedením, rozebírají invazi z různých úhlů pohledu – jeden se věnuje budoucí prezidentce, další televizní stanici a jejím zaměstnancům, nechybí ani zobrazení dopadů na životy běžných lidí.
„Dokud máme svobodu tvořit, chceme o tom zvednout povědomí. V budoucnu můžeme přijít o naši svobodu,“ cituje scenáristku a producentku Cheng Hsin-mei časopis The Economist. Zero Day Attack je zároveň prvním dílem popkultury, který se hrozbě věnuje.
Ruská invaze změnila perspektivu
Přestože o získání kontroly nad ostrovem mluví Komunistická strana Číny již od roku 1949, Tchajwanci hrozbu dlouho nevnímali, a to ani v době, kdy začal stoupat počet čínských letadel a lodí vstupujících do námořního a vzdušného prostoru ostrova. V současnosti se to děje téměř každý den.
„Dlouhou dobu si nebyli Tchajwanci vědomi možnosti války, vůbec tento koncept neměli,“ vysvětluje pro deník Financial Times profesor na tchajwanské Národní univerzitě obrany Ma Cheng-kun.
‚Očividné vojenské provokace.‘ Čínská armáda cvičila údery a blokády ve vodách Tchaj-wanu
Číst článek
Názory ve společnosti se začaly proměňovat až v roce 2022, kdy Rusko napadlo sousední Ukrajinu. Vláda v roce 2024 prodloužila povinnou vojenskou službu ze čtyř měsíců na rok, prezident nedávno ohlásil i navýšení výdajů na obranu z 2,5 procenta HDP na tři.
Posunulo se i veřejné mínění – v roce 2017 si 47 procent dotázaných myslelo, že pokud Tchaj-wan vyhlásí nezávislost na Číně, kterou de facto má již od založení republiky před 70 lety, rozhodne se Peking zaútočit. V loňském roce si to stejné myslelo už 64 procent dotázaných, uvádí Financial Times.
První reakce dokazují, že svůj účel seriál u diváků plní. „Může to vést k více debatám o tom, co bychom měli dělat, pokud se to jednou skutečně stane realitou,“ popsal pro Taipei Times po zhlédnutí prvního dílu své dojmy 35letý inženýr Blair Yeh.
Čína jako hrozba pro filmový průmysl
Seriál však vzbudil i kontroverze. Už při natáčení agentury až v 70 procentech případů odmítaly posílat své herce na castingy z obav, že by poté mohli mít problém získat práci na čínských produkcích, píše tchajwanský deník Taipei Times.
O tom, že politika zasahuje do filmového průmyslu, se přesvědčil například hongkongský herec Chapman To, který byl hlasitým podporovatelem protestů proti rostoucímu čínskému vlivu, které se v Hongkongu konaly v roce 2014. Diváci z Číny, která je největším filmovým trhem na světě, však následně začali jeho filmy bojkovat. Podle scenáristky Cheng proto bylo důležité obsadit pouze ty herce, kteří se nebojí. Mezi nimi je i Chapman To.
Tchajwanský influencer pracoval pro čínskou propagandu. Teď popsal, jak systém funguje
Číst článek
Co se týče štábu, víc než polovina z lidí, kteří na výrobě seriálu pracovali, nejsou z obav o budoucí uplatnění v Číně v titulcích jmenováni.
Kritika přišla ale i z tchajwanské politiky, konkrétně z opoziční strany Kuomintang, která je nakloněná větší spolupráci s Čínou. Zákonodárce Lin Chien-chi se například domnívá, že seriál navozuje atmosféru strachu. „Nepochybně to vede ke spekulacím o perspektivě a přemýšlení filmařů, a jestli jsou nějak spojení s politickou agendou vládnoucí strany,“ cituje ho Taipei Times. Vládnoucí Demokratická pokroková strana je pro větší nezávislost ostrova na Číně.
Seriál byl skutečně částečně financován z fondů ministerstva kultury, The Economist ale uvádí, že granty dostává většina lokální filmové produkce.
Zasahování ze strany vlády odmítl i Lo Ging-zim, režisér jednoho z dílů. „Ani jedno slovo ze scénáře nebylo kvůli vládě upraveno,“ uvedl. „Neděláme politickou propagandu ani informační video nebo vzdělávací materiál na civilní obranu,“ řekl Taipei Times.
