Štěch: ČSSD zajistí v senátu pro přímou volbu prezidenta ústavní většinu
Důvěra v Poslaneckou sněmovnu se podle posledního průzkumu agentury STEM propadla na 16 procent. To je nejméně za celou existenci samostatného českého státu. V porovnání s průzkumem z loňského června si dolní komora parlamentu pohoršila o tři procentní body. Senátu věřila koncem roku 2011 čtvrtina veřejnosti, což se už deset let téměř nemění.
Proč si ani tato instituce za tu dobu nezískala větší důvěra občanů? Nad tím se zamyslel pro Rádio Česko v rozhovoru s Miladou Richterovou předseda horní komory parlamentu za ČSSD Milan Štěch:
Je to způsobeno podle mého názoru tím, že senát nebyl přijatý částí veřejností, že je součástí našeho ústavního systému. Bylo to zejména proto, že sice Ústava od 1.1. roku 1993 stanovuje, že máme senát, ale byl obsazen de facto až koncem roku 1996. Myslím, že se zapomíná, že na území, na kterém žijeme, vždy 120 let zpátky byl dvoukomorový parlament, vyjma okupace za druhé světové války. Myslím, že to má velký význam pro dodržování ústavnosti a kontrolu zákonů tak, aby nebyly jen v pohledu garnitury, která má většinu v poslanecké sněmovně.
Rozhovor Milady Richterové s předsedou horní komory parlamentu za ČSSD Milanem Štěchem na Rádiu Česko
Jaké hlavní cíle, pokud jde o vás, jako předsedu senátu, si kladete pro tento rok, ať už jde o horní komoru parlamentu nebo o normy, které se tu budou přijímat?
Co se týká mojí práce, tak mým hlavním úkolem je, abych zajistil bezproblémové projednávání všech tisků, které jsou senátu postoupeny, to znamená mezinárodní smlouvy, zákony, případně další návrhy. Průběh projednávání bude samozřejmě parlamentní. Někde to půjde bez větších konfliktů, někde konflikty budou. Když už ale jsou, tak ať se odehrávají v normálním slušném prostředí.
V tomto roce čeká senát také částečná obměna členů. Jak konkrétně vy byste odhadl, že se to promítne nebo případně nepromítne do jednání tohoto zákonodárného sboru, nečekáte nějaké půtky, pokud jde o kampaň?
Já myslím, že ne. Právě volby politiky spíše umravňují, protože oni si uvědomují, že je občané sledují, to znamená, že tvrdé jádro přívrženců té či oné politické strany chce razantní, tvrdé, někdy až hrubé vyjádření, drtivá většina občanů si ale přeje slušnou politiku. Věcnou, ale slušnou. Já si myslím, že pokud by se naopak před volbami projednávaly některé takzvaně reformní zákony, které se projednávaly na podzim, tak by možná i současná vládní koalice nebyla tak homogenní, nebyla by tak velká podpora jak tady, tak v poslanecké sněmovně. Proto oni často říkají, že se reformy mají dělat po volbách a myslí si, že občané do těch dalších voleb zapomenou. Já doufám, že nezapomenou.
A pokud jde o návrh, který už tu leží a týká se změny Ústavy, tedy zavedení přímé volby prezidenta republiky. Vy už jste několikrát naznačil, že sociální demokraté v horní komoře tuto normu podpoří. Máte už k tomu dost hlasů?
Jsem přesvědčen, že klub ČSSD zajistí víc než tři pětiny hlasů, tedy více než ústavní většinu a pokud k tomu stejně přistoupí i poslanci za vládní koalici, tak si pan premiér vůbec nemusí dělat starosti. Já mám ale obavu, že si především dělá starosti se svým týmem a že by toho černého Petra někomu rád předal. Chtěl bych v této souvislosti upozornit, že by předseda vlády měl dbát na to, aby splnil úkoly, které má ve vládě. Aby včas připravili, předložili a vydiskutovali prováděcí předpisy. Byl bych nerad, aby byla schválena Ústava a pak se tvrdilo, že přímá volba nemůže být v daném termínu, protože nejsou prováděcí předpisy. Apeluji na to, aby vláda co nejrychleji předložila a vydiskutovala další potřebné prováděcí předpisy, zákony, které jsou potřeba k přímé volbě prezidenta, protože jsem přesvědčen, že pokud se ostatní kluby k tomu postaví tak, jako klub ČSSD v senátu, tak by s přímou volbou neměl být problém.
