Okamura tupí kritiku vůči SPD. Chce být pro ANO přijatelnějším partnerem, míní komentátor

Praha 28. srpna 2025 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Politici a političky zmínění v této epizodě kandidují v letošních sněmovních volbách.

Až devět zastávek za den prý stíhá šéf ANO Andrej Babiš na své cestě po Česku, zaznamenal jsem to na jeho sociálních sítích. To mu asi může vyhrát volby, ne?
Nejenom to. Ukazuje se, že Andrej Babiš umí dělat politický marketing nejenom před volbami, ale i v průběhu volebního období. Když se podíváme na výsledky průzkumů, tak jim dlouhodobě vévodí právě hnutí ANO a nic se na tom nemění. Přímý kontakt s voliči je jednou z nejvhodnějších forem předvolební kampaně, a když zavítáte někam, kde živého politika nikdy neviděli, když dokážete s lidmi přirozeně komunikovat a oni mají pocit, že nejste nějaký panák, ale normální člověk, tak vám to více pomůže, než aby vám to uškodilo.

Scénáře jsou teď dva: menšinová vláda hnutí ANO s podporou, nebo koaliční vláda se stranami, které aktuálně nejsou u moci, včetně Pirátů, kteří kabinet Petra Fialy z ODS opustili.
Když se podíváme na výsledky průzkumů v tuto chvíli, tak nejvíce zmiňovány jsou tyto dva scénáře, ale po volbách jich může být daleko více. Spousta lidí ještě není vůbec rozhodnutá, zda půjdou volit a koho budou volit… 

Třetina se rozhoduje v posledním týdnu. 
Strategie je taková, že obě strany se vykreslují jako největší zlo. Jedni tvrdí, že když zůstane současná vláda, tak všichni umřeme hlady. Druzí zase tvrdí, že když nastoupí k moci Babiš, tak napochodujeme směrem do Moskvy, do náruče Putinovi. Je přirozené, že tímto způsobem se snaží mobilizovat voliče, ale co bude po volbách, se teprve ukáže.

Kdybychom to měli zúžit na nejpravděpodobnější scénáře, tak v tuto chvíli to vypadá tak, že ANO by chtělo vládnout, SPD a Stačilo! taky, a zdá se, že se možná mezi nimi utvoří nějaké spojenectví nebo nějaká podpora, je to tak?
V tuto chvíli se to jeví jako velmi pravděpodobná varianta, byť Andrej Babiš opakovaně tvrdí a usiluje o to, aby vládnul sám. Když se podíváme na trendy, tak není pravděpodobné, že bude vládnout sám většinově, to znamená, že získá v Poslanecké sněmovně minimálně 100 nebo 101 mandátů, takže se s někým bude muset dohodnout. Například hnutí SPD opakovaně tvrdí, že nechce podporovat menšinovou vládu a že by chtělo jít do vlády, takže by asi usilovalo o to, že by bylo součástí vládní koalice, ve které by dominovalo hnutí ANO. Pokud jde o Stačilo!, tam se uvidí. Toto uskupení zatím musí mít takové ambice, aby se do Sněmovny dostalo, a průzkumy nyní potvrzují, že je to velmi pravděpodobné. Pak uvidíme, s jakými požadavky přijdou a jak budou ochotní podílet se na vládě. Babiš si už vyzkoušel takový model menšinové vlády, když vládl se Sociální demokracií, přičemž tuto vládu tolerovali komunisté.

Ale historie se může opakovat, protože Stačilo! už prohlásilo, že by mohlo tolerovat menšinovou vládu ANO s tím, že na kandidátkách Stačilo!, kde jsou dominantně komunisté, budou i kandidující za Sociální demokracii. Teoreticky by tedy lidé ze Sociální demokracie mohli být i ve vládě a zbytek Stačilo! by mohl dát tichou podporu menšinové vládě. Je to jeden ze scénářů, který se nabízí.
Je to jeden ze scénářů, ale není příliš pravděpodobný. Nemyslím si, že by Andrej Babiš k tomuto řešení sáhl, protože nesmíme zapomínat na jednu věc ˗ hovoří se o tom, že Babiš bude spolupracovat s SPD nebo se Stačilo!, ale když se podíváme na to, jakým způsobem kandiduje SPD, tak má na svých kandidátkách také představitele PRO, Trikolóry a Svobodných. Nebude to tedy jednolitý blok, aby Babiš mohl počítat s tím, že mu Tomio Okamura nabídne určitý počet poslanců, které získá SPD, protože tam budou i představitelé jmenovaných stran. Nikde není psáno, že budou souhlasit s podmínkami, za jakých by mohli být součástí vlády, že se jim do vlády bude chtít a že to nemůže pak znamenat, že by se klub SPD mohl rozpadnout. Totéž platí o Stačilo!. Babiš si toho je velmi dobře vědom a taková vláda by byla, dá se říci, určitým způsobem nestabilní, protože nikdy nevíte, co jiné strany a jejich představitele napadne. A když jste zmínil Sociální demokracii...

Narážel jsem na přeběhlíky, které známe z minulosti.
Přeběhlíci mohou být, ale mohou být i odpadlíci. Nemusí přeběhnout k vládní straně nebo k vládní většině, ale mohou odpadnout od sestavy, která kandidovala ve volbách. Dovedu si představit, že když už se sociální demokraté pustili do dobrodružství, že kandidují za Stačilo!, tak pokud by uspěli, nemůžeme vyloučit, že si nakonec vyhodnotí, že některé programové body Stačilo! jsou pro ně natolik nepřijatelné, že by pak poslanecký klub mohli opustit. Máte motivaci být v klubu také kvůli tomu, že máte nějaké peníze, ale z úst předsedy Stačilo! Daniela Sterzika opakovaně zaznívá, že veškeré výnosy po volbách, když to tak řeknu, půjdou do pokladny Stačilo!, nikoliv například stranám, které za ně kandidují, to znamená ke komunistům nebo také k sociálním demokratům.

Jak by si rozuměla hnutí ANO a SPD? 

Vrátím se k SPD, tam totiž mohou být vyjednávání teoreticky nejzajímavější, protože hnutí SPD a ANO by podle posledních průzkumů mohla sahat až na stojednočlennou většinu v dolní komoře parlamentu. SPD má celkem jednoznačnou představu, jaká ministerstva by Strana přímé demokracie chtěla. Jsou to resorty vnitra, průmyslu. Má už na tyto posty jednoznačné favority?

Nevím, jestli jednoznačné favority, ale záleží, zda tyto posty získá. Když se podíváme na to, že do povolebního vyjednávání o sestavení vlády také bude určitým způsobem a dost výrazně zasahovat prezident republiky Petr Pavel, tak ten například zmínil, že by měl problém jmenovat do vlády ministry, kteří by výrazně zpochybňovali zahraničněpolitickou a bezpečnostní orientaci této země, to znamená setrvání v Evropské unii a v NATO. Z úst některých představitelů SPD ještě před několika měsíci zaznívaly výroky, které se daly vykládat tak, že zpochybňují zahraničněpolitickou orientaci. Můžeme si všimnout zajímavého posunu, že například Tomio Okamura najednou už nehovoří o tom, že bude za každou cenu prosazovat vypsání referenda o vystoupení z NATO nebo Evropské unie.

Myslíte, že se na tu roli připravuje?
Připravuje se na roli toho, aby byl přijatelnější koaliční partner, a už hovoří o tom, že jeho hnutí podporuje přímou demokracii, a že tedy bude prosazovat, aby byl přijat zákon o obecném referendu. Z tohoto zákona se dělá takový strašák, ale není nic špatného na tom, že by byl přijat. Záleží na podmínkách, tedy čeho by se vypsání referenda mohlo týkat, jakým způsobem by bylo platné, kolik lidí by se pro něco muselo vyslovit, aby to bylo závazné, a tak dále. Pokud by v zákonu o obecném referendu bylo například ustanovení, že je zcela vyloučené, aby se referendum vypisovalo o otázkách týkajících se například setrvání země v NATO nebo v Evropské unii, tak by to nebylo nic proti ničemu. Tomio Okamura se snaží otupit kritiku vůči SPD a jeho osobě tím, že připouští, že už by nemuselo být speciální referendum k NATO, k Evropské unii, ale že by stačilo obecné referendum. Pak je otázka, jak by se dohodli na obsahu toho zákona. Je možné, že by se nedohodli. Okamura by říkal, že udělal maximum pro to, aby splnil svůj slib, ale Babiš byl proti, tak to neprosadil.

Trochu jste mi utekl z resortů průmyslu a vnitra na zahraničí, ale ten SPD taky zajímá a kandidátem na jeho vedení by mohl být právě Tomio Okamura, šéf SPD, i se svojí historií z cestovního ruchu a podobně.
Vzhledem k tomu, že je předseda SPD, tak pokud by vytvořili koalici, tak pro předsedu koaličního partnera by byl potřeba nějaký zajímavý, důležitý resort. Pak je otázka, co by si řekl, zda by měl zájem o vnitro, o zahraničí a podobně. Je také otázka, co by na to řeklo hnutí ANO, protože to má stínovou vládu. Když už jsme u Tomia Okamury, tak nesmíme také zapomínat na to, že vztahy mezi ním a Andrejem Babišem nebyly v minulosti zrovna idylické a přátelské.

Vrátím se přece jen k resortu průmyslu, protože jste zmínil stínovou vládu ANO, kde je stínovým premiérem Karel Havlíček, místopředseda hnutí, ale zároveň je pochopitelně asi nejžhavější kandidát na ministerstvo průmyslu…
Za předpokladu, že by premiérem byl Andrej Babiš. 

Ano.
A máme to opět trošku zamotané, protože i když o Čapím hnízdu se říká, že už to je věc, která se táhne dlouho, že na rozhodování voličů nemá vliv, tak může mít vliv na rozhodování prezidenta stran toho, koho jmenuje premiérem. Máme totiž verdikt vrchního soudu, který konstatoval, že Andrej Babiš se provinil proti zákonům…

Ve dvou případech. 
Soud řekl, že není nevinný, ale pak záleží na stanovisku městského soudu. 

K městskému soudu se to vrátilo, ten bude rozhodovat. 
Bude to projednávat po volbách, takže čistě teoreticky můžeme být svědky toho, že nebude respektovat výrok vrchního soudu, nějak si to zdůvodní a Andreje Babiše osvobodí. Ale může také dojít k tomu, že Babiše neosvobodí, a pak bychom měli premiéra, který nejenže byl obviněn, stanul před soudem, byl obžalován, ale byl i pravomocně odsouzen, že je vinný.

Sněmovna by ho ale musela vydat k trestnímu stíhání. 
Přesně tak, ale kdyby na to všechno došlo, tak pak jste v pozici, že máte premiéra, který by byl pravomocně odsouzen, a budete v pozici, kdy už by s tím prezident republiky nemohl nic dělat, protože ho nemůže odvolat. To by mu musela vyslovit nedůvěru Poslanecká sněmovna, a pokud by tam ANO mělo většinu, tak by k tomu nemuselo dojít. Byli bychom v další velmi zvláštní situaci, že bychom měli premiéra, který je ve funkci, a přitom byl pravomocně odsouzen. 

Představme si ale situaci, že je premiérem Andrej Babiš, ministrem průmyslu zřejmě Karel Havlíček. Když chce SPD ministerstvo průmyslu, tak má jakého kandidáta? Jana Hrnčíře, který často mluví o energetice?
SPD nemá tak širokou zásobárnu svých politiků, kteří se orientují v některých věcech, ale přece jenom má některé dlouholeté poslance, kteří už vědí nejenom, jak funguje politika a Poslanecká sněmovna, ale dokázali také už vnímat to, jak funguje národní hospodářství. Mají své představy, které se i v mnohém rozcházejí s představami hnutí ANO. Jedním z těch, který je zorientovaný, je pan Hrnčíř. Bylo by překvapením, kdyby nebyl jedním z kandidátů na nějaký ministerský post, například právě na ministra průmyslu, ale pak záleží…

Zároveň je otázka, zda nedojde ke sloučení některých ministerstev, například průmyslu s místním rozvojem nebo i dopravou, a zda by si tedy sedly jejich pohledy na ekonomiku.
Už jenom jedna věc, o které vždy hnutí ANO rádo mluví a v minulosti to považovalo dokonce za svoji takzvanou vlajkovou loď, což je elektronická evidence tržeb, byla zrušena. Hnutí ANO slibuje, že když se dostane k moci, tak ji zavede. Mimo jiné z toho důvodu, že dalo takové předvolební sliby, které jsou naprosto neslučitelné s realitou státního rozpočtu, a tvrdí, že peníze na to kromě jiného získá tím, že bude výrazně potlačovat šedou ekonomiku a že k tomu má přispět elektronická evidence tržeb. Podívejme se na program SPD nebo na to, co tvrdí, že chtějí prosadit ˗ tvrdí, že elektronická evidence tržeb je pro ně nepřijatelná, že ji znovu obnovovat nechtějí.

Školství, obrana, spravedlnost, to jsou další resorty, které by SPD zajímaly. Za ANO by na nich mohli být lidé jako Robert Plaga, Lubomír Metnar a Radek Vondráček. Jakého resortu by se asi ANO vzdávalo nejsnáz?
Když jste zmínil pana Plagu, tak Andrej Babiš velmi stál o to, aby se vrátil do politiky, kandidoval za hnutí ANO, stal se případně ministrem školství. Když se podíváme na reakci, když spekulujeme o tom, s kým by mohl vytvořit vládu a kdo by ho mohl podpořit, tak například hnutí Stačilo! tvrdilo, že lidé typu pana Plagy jsou pro ně naprosto nepřijatelní, vyčítají mu, jak se stavěl k různým covidovým opatřením, jak dlouho zůstaly zavřené školy a tak dále. Určité výhrady v tomto směru mělo také SPD. To je další třecí plocha, což jenom ukazuje na to, že povolební vyjednávání, pokud by se vedlo v této sestavě, bude velmi složité. Pokud by přece jenom dospělo k nějaké dohodě, protože politika je také o tom uzavírat různé kompromisy, tak je otázka, jak dlouho vydrží taková vláda nebo podpora menšinové vlády ze strany těchto subjektů.

Školství, obrana, spravedlnost ˗ vrátím se k těm třem resortům. Jakého by se asi v ANO vzdávali nejsnáze, aby ho přepustili SPD, které má zájem?
Podle mého názoru by to jistě nebylo školství z toho důvodu, že když Andrej Babiš investoval svoji energii do toho, aby přesvědčil Roberta Plagu, aby se vrátil do politiky, tak by se asi těžko lehce vzdával tohoto resortu. Možná spíš ministerstva spravedlnosti. 

Tam by šel kdo? 
To je pak otázka na koaliční partnery, koho by tam případně dosadilo SPD. Možná by šli cestou Andreje Babiše, který když byl u moci a neměl připravenou dostatečnou zásobárnu, tak hledal v řadách různých osobností, manažerů a podobně, protože hovořil o tom, že politika se dá dělat také jako byznys, a to znamená vybírat osobnosti bez ohledu na to, jakou mají spojitost s danou stranou nebo hnutím, a dodávat tam nezávislé odborníky. Nezávislí odborníci až na velmi malé výjimky dopadli tak, že je to semlelo, a z odborníků se stali spíše neodborníci, kteří pak byli odejiti.

ANO by chtělo seškrtat vládní resorty, konkrétně ministerstvo pro vědu, ministerstvo pro evropské záležitosti a ministerstvo pro legislativu. Zůstaly by, a ty jsme ještě nezmínili, resorty financí, zemědělství, zdravotnictví, kde jsou kandidáty asi jasní ˗ Alena Schillerová, místopředsedkyně ANO, na resort financí, Adam Vojtěch, nestraník kandidující za ANO, který se vrací z Finska, kde byl velvyslancem, by asi byl kandidátem na ministerstvo zdravotnictví. Ale na ministerstvo zemědělství teď stínová vláda ANO nemá kandidátku, protože Margita Balaštíková skončila. 
Ano, to jsem chtěl zrovna zmínit. Patrně s takovým koncem paní Balaštíkové hnutí ANO nepočítalo a nedokázalo na to zatím rychle reagovat. 

Tak tam je příležitost pro SPD. 
To jsem zrovna chtěl říct, a může to být jeden z postů, kterého by se hnutí ANO bez nějakých velkých problémů vzdalo a nabídlo koaličnímu partnerovi. 

A vidíte tam nějakého jiného kandidáta mimo ANO?
Kdyby tam mělo být například i hnutí Stačilo!, tak pan Sterzik pod pseudonymem Vidlák se pasoval na člověka, který má k venkovu, k zemědělství blízko, takže by se tomu možná nebránil. Ale to je jenom spekulace. 

Nepřiznané koalice

Možná, že všechny tyto úvahy jsou zbytečné, protože víme, že na SPD, na Piráty a na Stačilo! jsou podané žaloby, protože jsou to podle těch, kteří je podávali, nepřiznané koalice, to znamená, že nemusí ve volebním klání překonat vyšší procentuální výsledek než 5 %. Soud tedy ještě může zhatit jejich kandidaturu jako takovou, nebo ne?
Není to pravděpodobné a už první výroky krajských soudů to potvrzují. Například pardubický nebo ústecký soud už rozhodly o tom, že žaloba na SPD se zamítá, že zkrátka SPD není koalicí, a ta argumentace byla očekávatelná. Je to proto, že v minulosti takové nepřiznané koalice fungovaly, že to procházelo. Soudy vycházejí také z toho, že záleží na vůli těch, kteří kandidátky podávají, zda se označí za koalici, a v neposlední řadě se soudy alespoň ve verdiktech, které se objevily na veřejnosti, opírají o to, že kdyby nyní zrušily tyto kandidátky a zakázaly daným stranám kandidovat, tak by to zasáhlo do volební soutěže nežádoucím způsobem. Takže není pravděpodobné a dá se to vyloučit, že by tyto žaloby uspěly. V minulosti jsme byli mnohokrát svědky toho, že na kandidátkách nějakých stran nebo hnutí byli lidé z jiných stran a hnutí, a tak tomu bude i letos. Nic se na tom nezmění. 

Jsem rád, že jste připomněl historii. Vzpomínám si na TOP 09 s podporou Starostů, tak to byl stejný případ, ne?
Ano, ten nejviditelnější, ale podobných případů bylo daleko více, kdy na kandidátkách i malých uskupení, která se pak nikam nedostala, byli například lidé, kteří tam nebyli označení jako nezávislí, nestranící, ale jako členové nějaké jiné další menší strany.

Takže se nemůže stát, že by to Ústavní soud ex post po volbách řešil a shodil výsledky voleb?
Podle mého názoru je to vyloučené. Kdyby to teoreticky Ústavní soud řešil, tak by mohl doporučit zákonodárcům, aby to v této věci nějak zpřesnili, aby nebylo tak jednoduché obcházet pravidla, aby pak nebyli biti ti, kteří se snaží poctivě přiznat, že jsou koalicí.

Tento týden jsme vydávali epizodu o námluvách u piva mezi vládní koalicí a Piráty, což nakonec nedopadlo, protože na pivu se sešel jenom předseda Starostů Vít Rakušan a předseda koalice Spolu, šéf ODS, premiér Petr Fiala. Nakonec by ani široké spojenectví vládní koalice s Piráty nemuselo stačit na to, aby porazilo ANO a jeho potenciální koaliční partnery. V tuto chvíli to skutečně vypadá, že tím, kdo bude skládat příští vládu, bude hnutí ANO.
V tuto chvíli to tak vypadá. Uvidíme, jak se mobilizační kampani povede přilákat k volbám lidi, kteří nyní nejsou rozhodnuti, zda vůbec volit půjdou, koho budou volit a kteří například v minulých volbách vyjádřili přízeň a podporu někomu z řad současné vládní koalice. To, že vládní koalice nyní neustále opakuje, že po volbách nebude jednat o vládě s Andrejem Babišem, může být součást strategie, protože když se lidé rozhodují, zda volit větší či menší zlo, tak si mohou říkat, že jsme měli osm let u vlády hnutí ANO Andreje Babiše, teď čtyři roky u vlády Petra Fialu a další a že to pro ně zas tak velké nebo menší zlo není. 

Ale lidé by mohli uvažovat ne o tom, zda je hnutí ANO velké nebo malé zlo, ale v kontextu toho, s kým by hnutí ANO po volbách mohlo vládnout. A když si lidé uvědomí, že by mohlo vládnout s představiteli SPD nebo Stačilo!, kteří veřejně zpochybňovali naši zahraničněpolitickou orientaci například, tak by je to mohlo zmobilizovat a mohli by k volbám přijít. Proto si myslím, že to je jeden z cílů strategie, jak jít na pivo nebo i jinými způsoby neustále opakovat veřejnosti, že s hnutím ANO po volbách spolupracovat nebudou. Tím pádem se veřejnost dostává stejně jako my k otázce, že když hnutí ANO vyhraje volby, s kým by mohlo vládnout nebo s kým by se mohlo dohodnout na podpoře svého vládnutí. A pak se nabízí především SPD a hnutí Stačilo!. 

V podcastu byly kromě zvuků z Českého rozhlasu využity tyto zdroje: Česká televize, Prima, Instagramový účet andrejbabis, Facebookový profil Blesk.cz a ČTK via CNN Prima News.