Stíhaný soudce Sovák promluvil.
‚Vedl jsem jen blbé kecy,‘ říká o odposleších, které jej dostaly za mříže

• Chvástal jsem se, říká v otevřeném rozhovoru pro iROZHLAS.cz exsoudce Zdeněk Sovák, hlavní aktér nedávné korupční aféry u Vrchního soudu v Praze. Má na mysli policejní odposlechy, které zachytily, jak plánoval, že ohne rozsudky hned v několika trestních kauzách. Mezi jinými i ve prospěch stavebního gigantu Metrostav.
• Obvinění si vyslechl před koncem loňského roku, ve vazbě strávil tři měsíce. Až dosud na veřejnosti mlčel. Nyní předkládá svou verzi ostře sledovaného justičního příběhu. „Na odposlouchávaných místech jsem vedl blbé kecy,“ naznačuje směr vlastní obhajoby.
• Sám ovšem připouští, že minimálně u jednoho stíhaného skutku bude svou verzi obtížně dokazovat. Od advokáta Jiřího Teryngela si totiž převzal tašku se stotisícovým úplatkem. „Při nejbližší příležitosti jsem ho chtěl vrátit,“ tvrdí.
• Během rozhovoru několikrát zmíní, že přemýšlí o sebevraždě. „Pokud vám to mám říct upřímně, tak je to na konci pracovní a životní dráhy havárie,“ říká.

„Za peníze měl ovlivňovat kauzy,“ hlásaly titulky loni těsně před Mikulášem, zatímco policisté prohledávali kancelář Zdeňka Sováka na Vrchním soudu v Praze a jeho rozlehlý byt na pražské Letné.

Po propuštění z vazební věznice se Sovák přestěhoval do nájemního bytu pod Vyšehrad. Pondělní odpoledne tráví v nedaleké hospůdce. Nad sklenkou bílého a hrnkem černé kávy. „Ke své kauze vám toho moc neřeknu,“ říká nejprve redaktorovi serveru iROZHLAS.cz. Po chvíli se ale rozpovídá a bez dalších okolků postupně nabídne vysvětlení k jednotlivým větvím své kauzy.

Padesátka od Metrostavu

Jeho trestní kauza a následný profesní pád úzce souvisí s druhou větví kauzy bývalého středočeského hejtmana a pravomocně odsouzeného korupčníka Davida Ratha.

Stíhaný soudce Sovák společně se svým neformálním asistentem Milanem Bíbou měli - alespoň podle policejního obvinění - nabízet stavební firmě Metrostav, že za 50 až 100 milionů korun ovlivní v její prospěch odvolací řízení. A pokusí se zvrátit verdikt, který nad stavebním gigantem loni v lednu vyřkl středočeský krajský soud. Kromě desetimilionového finančního trestu mu nepravomocně uložil ještě tříletý zákaz účasti ve veřejných zakázkách.

Jednání s firmou měl zajistit bývalý policista Ladislav Kirschner, jenž byl sám několikrát trestán a aktuálně si odpykává trest za podvody.

S Bíbou se znal z minulosti a měl kontakty na vedení Metrostavu. Jenže právě on nakonec zalarmoval policii, která začala aktéry korupční hry monitorovat. Policisté odposlouchávali nejen jejich telefony, ale i místa, na nichž o údajné korupci jednali. Příklad: štěnici detektivové namontovali i do Bíbova auta, kterým soudce vozil na schůzky či do práce.

A právě v monitorovaných rozhovorech označil sám Sovák odvolací jednání rathovské kauzy za „mimořádnou příležitost, jak si uloupnout perníček“.

Teď ale tvrdí, že jen vedl „blbé kecy“ či se „chvástal“. Argumenty nabízí dva: podle svých dnešních slov už v té době věděl, že jakékoli ovlivnění odvolacího procesu není možné.

„Člověk před odchodem by těžko dostal kauzu, kterou by nedokázal skončit. Tyto věci mají totiž své trvání. Zadruhé náš čtyřčlenný senát už 6. listopadu 2019 žádal, aby nám byla odňata agenda korupce včetně Ratha a takových věcí,“ hájí se nyní.

Zvláštní svědek?

Podle policejní verze ovšem počítal s tím, že nebude snadné si kauzu Rath 2 stáhnout pod svůj senát. Na schůzkách prohlásil, že případy jednotlivým senátům vrchního soudu „málem přiděluje počítač“. „Pak se najednou ukazuje, že je tady někdo, kdo má klíče vod hajzlu,“ měl říct Sovák během jednoho z monitorovaných rozhovorů.

Sovák - opět podle kriminalistů - navíc plánoval, že si nechá prodloužit svůj soudcovský mandát.

„Objektivně je moje vina podle mého názoru okrajová. Nemůžu nikomu nic zazlívat,“ přiznává a během debaty několikrát pochválí práci policie i státního zastupitelství. „Jeden z mých argumentů obhajoby bude spočívat v tom, že Metrostavu by houby pomohlo, kdyby mě uplatil. Já bych řekl, že Metrostav má mocné nepřátele a rozběhnul se proti němu poměrně masivní útok. Můj dojem byl, že Metrostavu nebude zbývat nic jiného, než ty mašiny přesunout na nějakou dceřinku, což už dělá. To je všechno naprosto logické a tady nějaký čučkař Sovák se mele mezi tím a je úplně bezvýznamný,“ dodává.

Vyčítat nic nechce ani Kirschnerovi, přestože jeho roli korunního svědka zpochybňuje. „Je to tedy zvláštní svědek. Postavit hrubé zásahy do ústavních práv bezúhonného soudce na základě člověka, který nenastoupil k výkonu trestu a je bývalý vysoký policejní funkcionář,“ tvrdí o člověku, se kterým se ovšem podle policistů v dubnu loňského roku setkal na osobní schůzce v pražských Lahovicích, kde osobně potvrdil dohodu o ohnutí rozsudku.

Jeho spolupracovník Bíba si navíc část úplatku - 1,5 milionu korun - skutečně převzal. Podle policie pak jeho partnerka Charlotte Mulénová nanosila do banky 808 tisíc korun. Peníze nebyly od Metrostavu, ale od detektivů, kteří operaci sledovali.

Sovák však tvrdí, že si část zaznamenaných výroků vůbec nepamatuje. V únoru 2018 mu zemřela pátá manželka a on se podle svých slov ocitl na pokraji sil. „Je pravda, že jsem osobní věci v těch prvních měsících nezvládal. Myslím si, že jsem tam měl i vlny značného požívání alkoholu. A do toho jsem narazil na člověka, který byl podle mého názoru úžasný manipulátor,“ říká o Bíbovi, recidivistovi, který mu zajišťoval rozsáhlý servis. Kvůli zapomínání má v plánu i návštěvu psychiatrie. Vyhýbat se trestnímu řízení s lékařským dobrozdáním ale nechce. „Tohle je spíš argument, že nejsem schopen se vyjádřit k některým věcem,“ ubezpečuje.

‚Obraz? Je to s****a‘

Další kauzy jsou podle Sováka jen „přílepek“ k Metrostavu. Konkrétně: případ, v němž figuruje arménský podnikatel a malíř Gagik Tonyan. Toho Městský soud v Praze nepravomocně poslal do vězení na šest let za vydírání ve stadiu pokusu. Soudce Zdeněk Sovák však podle policie slíbil, že ho obžaloby zprostí. Co podle odposlechů slíbil, to se i stalo. Loni 26. května Tonyana osvobodil.

„Mildí, já jsem to švihnul! Možná jsem se tím nakopal dop***, možná mi to zlomí vaz, ale to je jedno,“ měl říct svému „komplicovi“ Bíbovi podle policejního obvinění, se kterým se server iROZHLAS.cz už dříve seznámil.

Za svou „službu“ pak podle policie dostal obraz Staroměstského náměstí. Bíba mu měl nalhat, že jeho hodnota činí 125 tisíc korun.

Sovák však tvrdí, že pravý původ obrazu neznal. „Chtěl jsem ho vrátit Bíbovi, který mi řekl, že je to jeho obraz. Neřekl, že mi ho posílá Tonyan. Prostě řekl: ‚Dostal jsem obraz, tak ti ho tady dávám‘,“ nabízí Sovák nový výklad příběhu s obrazem.

„Je to mimochodem neuvěřitelná s****a. Dokonce i moje tehdejší partnerka se tomu velmi smála,“ tvrdí o obrazu. Přesto si ho podle policejních dokumentů pověsil na stěnu obývacího pokoje v letenském bytě.

Sváček: Nic jsem nenašel

Do Tonyanova případu ovšem podle svých slov vůbec zasahovat nemusel, zproštění považoval za nevyhnutelné. Vrchní soud totiž už jednou kauzu vrátil k přepracování. „Zjistili jsme, že je to na soudu prvního stupně zk*****é. Že to tam prostě nesedí, protože tam byl neskutečně nevěrohodný poškozený,“ vysvětluje.

Ani napodruhé se městský soud - alespoň podle Sovákova tvrzení - nevytáhl. „Tonyanovi nezjistili nic nového, přestože to také bylo vratké a věděli, že by měli přidat. Dali mu ještě o rok víc. Když nám to přišlo, tak jsme se při předporadě senátu shodli, že to bude na zproštění,“ snaží se Sovák poukázat na jednoznačnost verdiktu.

Právě prověření tohoto případu si vzal za úkol místopředseda pražského vrchního soudu Jan Sváček. „V žádném z těch rozhodnutí nezjistil nic podezřelého. Osobně to prověřil a při výpovědi řekl, že tam nikde nic nenašel,“ komentuje Sovák a zopakoval, že by mu jeho tři kolegové ze senátu nenechali nic „cinklého“ projít.

I místopředseda Sváček pro server iROZHLAS.cz potvrzuje, že v prověřovaných verdiktech nic problematického nenašel. „Nemám ale samozřejmě indicie, které má k dispozici policie. Vycházím čistě z rozhodnutí, které jsem si vzal. Mělo hlavu a patu, nebyly tam opomenuté důkazy a nic, na co by soud nějak záměrně nereagoval,“ popisuje.

Sto tisíc za pečlivé čtení

Další ze stíhaných skutků má ovšem o poznání robustnější důkazní půdorys. Což ostatně přiznává i samotný Sovák. Jeho podstata? Známý advokát Jiří Teryngel předal bývalému soudci na konci loňského května tašku se zvěřinou. Byl v ní ale i stotisícový úplatek. Pro svého nepravomocně odsouzeného klienta se snažil zajistit, aby si „odvolání někdo pečlivěji přečetl a nenechal to pouze na asistentovi soudce“, jak uvedl ve výpovědi, kterou popsal server Seznam Zprávy.

Exsoudce si tašku s úplatkem skutečně přebral. Přiznává, že právě v této části kauzy je jeho výchozí pozice nejméně výhodná. „Teryngel do toho dal něco, z čehož jsem měl usoudit, že jde o odvolání ve prospěch nějakého jeho klienta,“ tvrdí s tím, že věděl pouze o zvěřině. Přiložených tisícovek si prý všiml až doma.

Už po cestě si ale podle svých slov uvědomil, že za nikým ze svých kolegů s žádostí o intervenci nezajde. „Měl jsem ho poslat do pr***e rovnou. Neuměl jsem si představit, že někomu řeknu, aby se podíval na spis,“ tvrdí a upozorňuje, že alespoň rámcově každý spis prostudovali všichni členové jeho senátu.

Podle policistů byl ale důvod vrácení peněz jiný: Sovák nedokázal slíbenou pomoc u kolegů zařídit. Kromě toho byl s Teryngelem v kontaktu i po zmíněné schůzce. A několikrát mu měl potvrdit, že se o vyřízení věci snaží. Poslal mu třeba textovou zprávu, v níž psal, že věc projednal s pozitivní reakcí.

Až na schůzce v polovině července mu pak měl říct, že “zakázku” nezvládne splnit. To pak podle kriminalistů probral s Bíbou v restauraci Ztracený ráj a svému parťákovi řekl, že přišel o „kšeft“ s Teryngelem a peníze mu vrátil.

„Na to, že tam jsou peníze, jsem přišel, a to dokládají i kamery, v momentě, kdy jsem zvěřinu ukládal doma do lednice. V té chvíli jsem se rozhodl, že je při nejbližší příležitosti vrátím. A taky jsem je vrátil. Jedna věc je, jak to on vysvětluje, já mám ale tuhle verzi, která je sice pravdivá, ale pravdivá verze je málokdy nejlepší obhajoba,“ stojí si za svým exsoudce.

Právník Teryngel se ovšem přiznal a uzavřel takzvanou dohodu o vině a trestu, čímž Sovákovi značně snížil manévrovací prostor.

„Tak to prostě v životě chodí,“ uzavírá rezignovaně.

Počkám na vnučku

Podobně působí během celého skoro tříhodinového rozhovoru. V jednu chvíli dokonce mluví o „bilanční sebevraždě“. „Ten barák je stylový, protože tu bydlel jeden český básník. Když ho přestal život bavit, tak v jednapadesátém skočil ze třetího patra. A povedlo se mu to. Vzhledem k tomu, že bydlím v šestém, tak mně se to určitě povede,“ říká s vážnou tváří, bez známek jakékoliv nadsázky.

„Jinak jsem v podstatě chcípák. Mám sérii chorob, u kterých je překvapení, že mě ještě neoddělaly. Nemám moc veselý život. Proto se taky příliš nebojím nějaké budoucnosti,“ tvrdí. Současně ale zmíní, že se těší na narození vnučky: „Na tu si chci ještě počkat.“

I kvůli ní chce prý dokázat, že je pravda na jeho straně. „Kdybych měl takový případ na stole, tak bych se určitě zamyslel například nad tím, jakou roli v něm hraje bývalý policista Kirschner. Třeba se nad tím zamyslí i někdo jiný. Že jsem se do toho takhle připletl, pro sebe nemám omluvu,“ zakončuje rozhovor.

Martin Štorkán

Související témata: Zdeněk Sovák, kauza soudce Sováka, Milan Bíba, Charlotte Mulénová, Vrchní soud v Praze, Jan Sváček, Gagik Tonyan, Metrostav, Ladislav Kirschner, policie, NCOZ, státní zastupitelství