Testování žáků 5. a 9. tříd má sblížit úroveň základních škol
Chystané testování znalostí žáků 5. a 9. tříd základních škol vyvolává rozporuplné reakce i u části ředitelů škol. Podle některých budou testy vítaným prostředkem ke zvýšení kvality výuky a měřítkem, které naznačí předpoklady žáka k dalšímu studiu. Odpůrci naopak tvrdí, že půjde jen o další zbytečně stresující záležitost.
„Testování smysl má, protože české školství je v poslední době strašně rozmělněné. Jasné je jen to, že děti se mají v první třídě naučit číst, ale co má umět páťák nebo deváťák, jasné není a taky to podle toho často vypadá,“ říká poradce ministra školství a ředitel Prvního obnoveného reálného gymnázia Václav Klaus mladší.
O testování znalostí žáků základních škol diskutovali v Ozvěnách dne poradce ministra školství Václav Klaus mladší a ředitel ZŠ Praha-Kunratice Vít Beran
„Dítě, které nezvládne ani minimální test, by pak nemělo chodit na obory s maturitou. Stejně jako někdo, kdo nezvládne ani lehčí verzi státní maturity, by neměl jít na vysokou,“
Výsledky testů by podle něj neměly být určeny středním školám, které by se podle nich rozhodovaly při přijímacích zkouškách. „Standardy jsou dobré hlavně pro ředitele základních škol, protože uvidí, zda svou práci u hlavních předmětů dělají dobře a minimální standardy plní, a mohou se pak věnovat třeba tělocviku, biologii nebo jiným předmětům,“ míní Klaus.
Bez dat se školy nezlepší
Stát podle něj potřebuje konkrétní a objektivní data o znalostech žáků: „Stát dosud nic neměřil a když nemáte naměřeno, nemůžete přijímat ani žádná opatření. Jak škola učí, je její věc, ale základní minimální standardy by stát měl kontrolovat.“
„Testování žáků je jistá laťka. Když jste barvoslepí, tak nemůžete mít řidičák, když nezvládáte látku 5. třídy základní školy, tak by vám neměl daňový poplatník platit víceleté gymnázium s maturitou,“ říká Klaus.
ČTĚTE TAKÉ: Některé školy budou muset kvůli testům měnit učební osnovy
Smysl testů přirovnává k letos spuštěným státním maturitám. „Že nižší úroveň, která byla směšně lehká, neudělalo asi 20 procent studentů, ale někde i 60 procent, je průšvih. Ukazuje to, že 100 miliard korun, které jdou na školství, se často hází oknem. Kdyby děti seděly doma a koukaly se na televizi na přírodopisný film, tak ten přínos je větší a nestálo by to ani korunu,“ poradce ministra školství Václav Klaus mladší.
Testování není bez rizika
Podle ředitele základní školy v Praze-Kunraticích Víta Berana chce stát zjišťovat výsledky, ale nezajímá ho samotný průběh vzdělávání: „Naše škola žáky testuje, abychom získali informaci o tom, co se nám ve škole daří a nedaří. Obávám se však, že plošné zavedení testů bez toho, aniž by stát dlouhodobě a cíleně rozvíjel průběh vzdělávání, není to pravé.“
Podle něj je potřeba, aby se hlídala kvalita vzdělávání, ale nikoli až na konci vzdělávacího cyklu. Hrozí prý, že se učitelé budou věnovat především těm částem učiva, jejichž znalost bude podrobena testování.
„Učit děti pro testování není ten nejsprávnější způsob, který měří kvalitu,“ myslí si Beran a upozorňuje, že pro děti s poruchami učení nebo jinými disfunkcemi bude elektronické testování nevhodné.
