Škola chtěla žáky zklidnit, ukázat jim jiné formy zábavy a přimět je k častější komunikaci mezi sebou. Proto vytvořila nové relaxační zóny a na chodby pořídila stolní fotbaly a ping-pongové stoly.
Ministr školství chce při revizi vzdělávacích programů pro střední školy také zajistit, aby na všech školách byla odpovídající nabídka druhých cizích jazyků.
Přijímací zkoušky na střední školy ukázaly na postup v digitalizaci, ale i na trvající mezery v systému. Ten stále zvýhodňuje děti, jejichž rodiče se v něm vyznají a mohou investovat do přípravy.
Poruchy autistického spektra nebo kombinované postižení, dětí se speciálními vzdělávacími potřebami přibývá. Kapacity speciálních základních škol jsou ale omezené.
V Česku 75 procent výuky stále probíhá tak, že učitel pracuje hromadně se všemi žáky ve třídě jednou společnou formou se stejným obsahem činnosti. Jak jednosměrný výklad od tabule zpestřit?
„Škola by měla učit žáky seberegulaci, ale také tomu, že i reálný svět je dobrý. Protože podle výzkumů děti tráví v digitálním světě skoro pět hodin denně,“ upozorňuje učitel mediální výchovy Voráč.
Lepší výsledky měli žáci, kteří považují texty čtené ve škole za zajímavé. Texty, které čtou děti ve školách, jsou podle většiny žáků ale zajímavé jen občas.
Ředitel školy v pražském Karlíně chce zakročit proti takzvané spádové turistice. Někteří rodiče totiž účelově mění dětem trvalé bydliště, aby je dostali do spádové oblasti vybrané školy.
Připravovaná reforma vzdělávání na základních školách má do výuky vnést téma duševního vzdělávání. Učitelé by se měli více zaměřit na empatii a emoční vzdělávání žáků. Reforma má platit od září 2027.
Rodiče a žáci v Česku vyhlíží pondělní stávku ve školách. Odbory očekávají, že půjde o jednu z největších takových akcí od roku 1990. Ve středu uplyne lhůta, dokdy musí mít ředitelé o stávce jasno.
„Víme, že na Krnovsku máme pořád velké množství rodin, kde děti žijí v sociálně znevýhodněných podmínkách, a přesto jejich školní výsledky jsou výrazně lepší než v jiných regionech,“ říká starosta.
Po dvouměsíčních prázdninách usedne do lavic přes milion žáků základních škol a téměř půl milionu studentů středních škol. Na některých školách přivítají děti vedle učitelů jako každý rok i politici.
V mezinárodním srovnání si české děti vedou docela dobře ve skoku dalekém. Výrazně horší výsledky měly ve člunkovém vytrvalostním běhu, kde více než polovina dětí spadá do kritické úrovně dovedností.
Testy CERMATu jsou specifické, jen vzdáleně se podobají tomu, co je napsáno v rámcovém vzdělávacím programu pro základní školy, vysvětluje odborný konzultant spolku EDUin Tomáš Feřtek.
„Zanedbalo to několik posledních vedení Prahy. Patnáct let vidíme, jaká je demografická křivka, a tomu měla být přizpůsobena infrastruktura,“ kritizuje Vladimír Balaš.
„Pedagogové by zejména chtěli snížit rozsah obsahu vzdělávání. Vnímají, že rozsah učiva je tak významný, že je omezuje v diferenciaci a individualizaci výuky,“ říká v rozhovoru Tomáš Zatloukal.
„Byli jsme zvyklí, že někdy jsou školy naplněné více a jindy méně podle ročníků. Ale k přirozenému výkyvu demografie se přidalo stěhování. A to je průšvih. Dosud se ty děti vždy nějak rozprchly.“
V základních školách v posledních dvou letech ubylo žáků, u kterých vzdělávací systém eviduje nadání. Dětí se speciálními vzdělávacími potřebami přibývalo do roku 2020, loni jejich počet klesl.
Analýza dat think-tanku IDEA při CERGE-EI Národohospodářského institutu Akademie věd tvrdí, že hodnotící škála od jedné do pěti je pro spravedlivé a přesné ohodnocení žáků nedostatečná.
Nové pravidlo se ale nevztahuje na slavnostní akce, tedy například promoce. Povinnost testování dál platí na kolejích a nutné je i nošení roušek v budovách mimo učebny.
V 17 letech je mimo vzdělávací systém až třetina cizinců. Lidé bez středoškolského vzdělání jsou do budoucna ekonomickou zátěží pro stát, protože hůř hledají práci.
Od pondělní půlnoci bude nošení roušky venku povinné jen v situaci, kdy nebude možné udržet dvoumetrový odstup od ostatních. Další změny se týkají nejen maloobchodu, ale i služeb, ale například škol.
Mohu se otestovat až v salonu? Kolikrát týdně bude muset podstoupit testování moje osmiletá dcera? A co děti ve školkách? iROZHLAS.cz přináší přehled nařízení.
Nejvíc se koronavirus dotknul vysokoškoláků – pro ně byly školy otevřené jen 28 dní. Naopak nejvíc času (zhruba dvě třetiny školního roku) strávili v lavicích prvňáci a nynější druháci.
Z analýzy rovněž vyplývá, že v případě nákazy jednoho z učitelů se může infekce velice rychle rozšířit mezi ostatní pedagogy. Ve společném kabinetu je riziko dvakrát vyšší než mimo něj.
Německá kancléřka Angela Merkelová před týdnem ve středu na jednání s premiéry spolkových zemí v otázce škol ustoupila. Od pondělí je plně na regionech, jaký plán návratu do škol stanoví.