Českobudějovický podnikatel Anton Fischer podle zjištění Radiožurnálu žije v Česku pod novou identitou. Na Slovensku se jmenoval Anton Cvešper a v roce 2004 se účastnil únosů a vražd mezi mafiány v Bratislavě. Rozsudky popisují i roli tajné služby, která o plánované vraždě věděla předem.

Praha 5:00 16. ledna 2025 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

V letech 2004 a 2005 slovenská policie vyšetřovala dvě vraždy bossů tamního podsvětí. Neznámí pachatelé rozstříleli samopalem Petera Havasiho a jeho bodyguarda Gejzu Veszprémiho, kteří podle médií patřil do gangu sýkorovců, a později ještě Karola Patasyho z klanu piťovců.

K tomu se přidaly únosy místních podnikatelů, za které vyděrači požadovali výkupné. Během jednoho z únosů policie dopadla tři muže přímo při činu.

Temná minulost billboardového bosse Fischera. Na Slovensku figuroval u vražd a únosů

Číst článek

Jedním z nich byl Anton Cvešper. Muž, který už dvacet let žije v České republice pod novou identitou. Pod jménem Anton Fischer podniká v reklamě a provozuje stovky nelegálních billboardů. Radiožurnál tento příběh rozkryl v minulých dnech.

Krátce po zadržení v roce 2005 začal Cvešper takzvaně zpívat. Dohodl se s vyšetřovateli, že kromě obou únosů rozkryje i mafiánské vraždy, které policie do té doby marně vyšetřovala. Výměnou za to vyšetřovatelé zastavili jeho trestní stíhání v případu obou únosů. Cvešper získal novou identitu a ještě v roce 2005 zmizel v Česku.

K soudu dorazil v letech 2010 a 2013 v černé kukle a neprůstřelné vestě. Kuklu odložil až během výslechu, takže novináři na chodbě soudu nemohli zachytit jeho tvář. Navíc v případu nebyl vůbec obviněn. A to přesto, že se na únosech i vraždách podílel, jak ostatně sám popsal vyšetřovatelům a posléze i před soudem.

Radiožurnál má k dispozici rozsudek Okresního soudu v Bratislavě z roku 2013, odvolacího Krajského soudu v Bratislavě z roku 2016 a další dokumenty z té doby. Podle nich se únosy a vraždy odehrály následovně.

‚Jinak manžela zabijeme‘

16. prosince 2004 v půl šesté odpoledne na benzínové pumpě v Bratislavě zablokovali tři muži – Anton Cvešper a bratři L’ubomír a Michal Chlpíkovi – mercedes čínského obchodníka Wang Pinga. Se zbraněmi v rukou, s majáčkem na střeše auta, v policejních uniformách a s kuklami na hlavě muže vytáhli z jeho auta, přelepili mu oči a pusu lepící páskou a odvezli ho do garáže. Tam ho mlátili a vyhrožovali mu, že mu uříznou ruku, pokud nezaplatí dva miliony slovenských korun.

Nakonec mu přiložili k hlavě pistoli a donutili ho zavolat jeho sestře, která výkupné skutečně přinesla na určené místo. Peníze si převzal Anton Cvešper.

21. ledna 2005 v Košicích unesl Anton Cvešper spolu s bratry Chlpíkovými vietnamského podnikatele jménem Ha Nguyen Nhu. V půl třetí odpoledne ho na benzinové stanici se zbraněmi v rukou vytáhli z auta a odvezli do lesa, kde ho bili a kopali do něj. Donutili ho zavolat manželce, aby únoscům zaplatila dva miliony slovenských korun, jinak že jejího muže zabijí, píše se v rozsudku.

Z rádia se ale zanedlouho dozvěděli, že po nich pátrá policie. Všichni tři se pokusili z místa utéct, zatímco vietnamského obchodníka nechali se spoutanýma rukama a páskou přes oči samotného v lese. Tomu se ale podařilo doběhnout po železniční trati pro pomoc a krátce na to policisté všechny tři únosce dopadli.

L’ubomír a jeho bratr Michal si za únosy, ke kterým se přiznali, nakonec vyslechli několikaleté tresty. Anton Cvešper vyvázl bez poskvrny. Jak už bylo řečeno, policie ho v průběhu vyšetřování zbavila obvinění výměnou za to, že bude svědčit proti svým kumpánům ve zmíněných případech vražd mafiánských bossů. Soud nakonec vraždy posuzoval v jednom procesu společně s únosy podnikatelů.

Střelba za bílého dne

6. června 2004 v půl šesté odpoledne zastřelil neznámý pachatel Petera Havasiho a jeho bodyguarda Gejzu Veszprémiho přímo na rušném kruhovém objezdu pod Prístavným mostem v Bratislavě.

Samotnou vraždu popsalo hned několik řidičů okolních aut. Před Havasiho autem značky Porsche Cayenne náhle zastavilo vozidlo Audi S6 combi a přes zavřené sklo střelec spustil palbu. Rány ze samopalu usmrtily oba muže na předních sedadlech, zatímco třetí pasažér, taktéž člen ochranky, stačil ze zadního sedadla vyskočit. Střelbu díky tomu přežil. Auto střelců i s prostříleným sklem později našla policie spálené v lese.

Havasi byl podle médií důležitou postavou mafiánského klanu sýkorovců. Z vraždy byli na základě svědectví Antona Cvešpera obvinění takzvaní takáčovci Marián Gaál a Patrik Vidašič. Oba ale dokázali soudce přesvědčit, že v době vraždy byli úplně jinde.

Marián Gaál se podle rozsudku v době vraždy vracel z chaty v Štiavnických vrších.  Dosvědčila mu to jeho manželka i rodina Losových, se kterými na chatu jezdil. Okamžitě po vraždě navíc Gaálovi podle rozsudku volala jeho kamarádka, která shodou okolností u střelby byla. A ptala se ho, jestli je v pořádku, na což jí odpověděl, že se právě vrací z chalupy.

Důkazem proti Gaálovi bylo pouze svědectví Antona Cvešpera. A u soudu se ukázalo, že ten v některých případech neříkal pravdu.

Vidašič soudu doložil, že byl v době vraždy na „pracovně-rekreační“ cestě u svého známého ve Valticích na Moravě. Ani proti němu neměl soud jiné důkazy než Cvešperovu výpověď.
U soudu se naopak prokázalo, že Anton Cvešper, částečně i s pomocí bratří Chlpíků, před vraždou sledoval Petera Havasiho. Ke sledování se všichni přiznali.

Vražednou zbraň zakopal

12. ledna 2005 v půl jedné ráno zastřelil neznámý muž dalšího bosse bratislavského podsvětí jménem Karol Patasy, a to přímo před jeho domem. Když se Patasy vracel domů s partnerkou, neznámý muž k němu přistoupil a nejméně pěti výstřely ze samopalu ho zasáhl do krku a hrudníku.

V tu chvíli před Patasyho se slovy „dej mu pokoj“ skočila jeho partnerka, která v okamžiku střelby právě odemykala dveře domu. Střelec zvedl hlavu a odešel.

Anton Cvešper i v tomto případu ukázal na Mariána Gaála. U soudu tvrdil, že on sám podle objednávky mafie sledoval Patasyho, ale že ve chvíli, kdy zrovna seděl v autě nedaleko Patasyho domu, k němu náhle přistoupil Marián Gaál v dlouhém černém kabátě, s parukou a čepicí na hlavě a samopalem v ruce.

Cvešper podle svých slov odvezl Gaála z místa činu a převzal od něj samopal s instrukcemi, aby ho hodil do řeky. Místo toho zbraň zakopal v lese, a proto se na ní, podle jeho vysvětlení, našly otisky pouze Cvešperových prstů. O vraždě se dozvěděl až později, tvrdil tehdy.

Kromě Gaála ukázal Cvešper ještě na Vidašiče a dalšího údajného spolupachatele Mária Rosívala. Jenže Rosíval už před začátkem procesu doložil, že byl v době vraždy v práci, kde ho dokonce zachytily bezpečnostní kamery. Rosíval se díky tomu dokázal zbavit trestního stíhání dřív, než případ dospěl k soudu. Vidašičovi i Gaálovi u soudu dosvědčili jejich známí, že byli v době vraždy s nimi na jiném místě.

Soud verzi o vraždícím Gaálovi a řidiči Cvešperovi rozcupoval. Partnerka, která Patasyho v okamžiku vraždy doprovázela, totiž popsala pachatele úplně jinak. Neměl na sobě dlouhý kabát a paruku, ale byl oblečený v neprůstřelné vestě, černém svetru, s kuklou na hlavě. Byl asi 180 centimetrů vysoký, štíhlé postavy.

„Soud poukazuje na podstatnou skutečnost, a to že popis útočníka se neshoduje s podobou a postavou obžalovaného Mariána Gaála, naopak by se spíš shodoval s popisem svědka Antona Cvešpera,“ poznamenal k tomu soudce.

‚Usvědčil by i vlastní matku‘

Cvešper přiznal, že se podílel na únosech asijských podnikatelů a sledování později zavražděných bossů. Odmítl ale, že by on sám vraždil. Od začátku se hájil tím, že ho k činům přinutili mafiáni, kterým dlužil výpalné za svůj obchod s potápěčskými přístroji v jejich „teritoriu“.

Soudci okresního i krajského soudu takové vysvětlení odmítli jako nesmyslné. „Svědek Anton Cvešper vypovídal v celé věci nejprve v procesním postavení jako obviněný a následně jako svědek. V jeho rozsáhlých výpovědích jak přípravném řízení, tak v hlavním projednávání se nacházejí značné rozpory a obsah jeho výpovědí je vyvrácený celou řadou důkazů,“ píše se v rozsudku.

Spory gangů, změna identity. Boss ‚billboardové mafie‘ se v minulosti doznal k únosům

Číst článek

Při ústním vyhlášení rozsudku byl soudce ještě o něco explicitnější. „Svědek by ve snaze zachránit si kůži usvědčil i vlastní matku,“ zaznamenala jeho slova slovenská média.

Soudci okresního i odvolacího krajského soudu popsali množství rozporů mezi tím, co Cvešper vypověděl a co se odehrálo, podle písemných důkazů a výpovědí řady dalších lidí.
Někteří svědci přímo uvedli, že Cvešper sám patřil k takáčovcům. Údajný dluh na „výpalném“ byl podle soudu ve skutečnosti dluhem za elektřinu, kterou Cvešper na černo odebíral od bytového družstva.

Podle soudu také nedává smysl, že by Patrik Vidašič, jeden z údajných pachatelů vraždy Petera Havasiho, vydíral Antona Cvešpera. Ve skutečnosti si u něj totiž zakoupil potápěčskou výstroj ve značné hodnotě, kterou řádně zaplatil. Oba se spolu jezdili potápět. Jejich známí popsali, že Cvešper s Vidašičem byli přátelé.

Cvešperova manželka naopak tvrdila, že přátelství s rodinou Vidašičových, se kterými jezdili i na dovolenou, bylo jakýmsi „sňatkem z rozumu“ kvůli obavám z mafie.

Podobných rozporů v Cvešperově výpovědi soudce zmiňuje víc. Cvešper například prohlásil, že mu Marián Gaál nevěřil a že se ho Cvešper bál. Ale přesto mu údajně Gaál svěřil hned po činu vražednou zbraň a vydal se mu tak napospas. Cvešper měl navíc na rozdíl od Gaála motiv k vraždě, poznamenal soud.

„Z vykonaného dokazování nevyplynulo, že by obžalovaný Marián Gaál měl jakýkoliv motiv spáchat předmětný skutek. Naopak, vykonaným dokazováním se ukázalo, že svědek Anton Cvešper takový motiv měl, protože měl v minulosti osobní konflikt se synem zabitého Patasyho, který skončil postřelením. V čase spáchání skutku se však syn zabitého nacházel ve výkonu vazby, takže byl nedosažitelný, avšak jeho otec se pohyboval na svobodě,“ popsal soudce.

SIS: Vražda naruší summit

Rozsudek okresního soudu v Bratislavě z roku 2013 obsahuje výpovědi desítek svědků z prostředí bratislavských mafiánských klanů, policie a tajných služeb. Hranice mezi těmito skupinami je často neurčitá. Příslušníci Slovenské informační služby (SIS, jde o zpravodajskou službu s vnějším i vnitřním polem působnosti – pozn. red.) dostávali takzvaně z prostředí informace, takže věděli o chystané vraždě Patasyho staršího nejméně týden předem.

Role Mariána Gaála v případu vraždy Karola Patasyho staršího je z tohoto pohledu pozoruhodná. Gaál byl totiž ve spojení se Slovenskou informační službou, což o něm u soudu řeklo i několik svědků.

Příslušník SIS Roman Osuský u výslechu řekl, že mu Gaál na střelnici předal informaci o chystané vraždě Patásyho staršího už v neděli před vraždou. A on naopak po Gaálovi vzkázal směrem do podsvětí, že vražda mafiánského bosse by v tu chvíli měla „velmi negativní důsledky“ vzhledem k tomu, že jen o měsíc později měl začít summit Putin – Bush v Bratislavě. Summit nakonec navzdory vraždění mezi místní mafií proběhl podle plánu.

Osuský popsal, že podle Gaála měl vraždu plánovat člen konkurenčního gangu Ján Kleman. Ten se chtěl Patasymu pomstít za vraždu svého syna. Karol Patasy mladší byl skutečně v roce 2023 odsouzen na šestnáct let do vězení za vraždu Klemana mladšího v roce 2004 před barem Boston v bratislavské Petržalce.

1:46

‚Chráníme úředníky.‘ České Budějovice si na odstranění nelegálních billboardů raději našly firmu

Číst článek

Jenže Gaál podle soudního dokumentu ve skutečnosti Osuskému řekl, že vraždu Patasyho může plánovat i Anton Cvešper. Při prvním výslechu Osuský tvrdil, že se o Cvešperovi doslechl až po vraždě. Po konfrontaci s výpovědí Mariána Gaála si ale vzpomněl, že informaci měl už před vraždou.

Proč o tom neinformoval nadřízené? „V další výpovědi svědek (Osuský) uvedl, že už před vraždou Karola Patasyho st. dostal informaci ve vztahu ke Klemanovi i Cvešperovi, ale hodnověrnější se mu zdála informace o verzi s Klemenem,“ píše se v rozsudku.

I další svědek jménem Matej Šalaga popsal, že Osuskému předal informaci o chystané vraždě. „Upozornil Osuského ještě před vraždou Karola Patasyho, že tomu hrozí nebezpečí ze strany „otce zavražděného chlapce“ (Klemana – pozn. red.), který kontaktoval buď Gaála, nebo Cvešpera a že si objednal vraždu.

Další svědci u soudu řekli, že se Cvešper vraždou Patasyho chlubil druhý den v posilovně nebo že o jeho vychloubání v tomto směru slyšeli od dalších lidí. O tom, že spor s Pasym „vyřeší“, mluvil Cvešper i před vraždou. Podle dalšího svědka při jiném konfliktu vyhrožoval, že mu „ani porsche neujelo“. Měl tím údajně myslet Porsche Cayenne zavražděného Havasiho.

Je nutné dodat, že svědci zpravidla pocházeli z řad mafiánských bratislavských klanů. Nechybí mezi nimi takové postavy, jako Juraj Ondrejčák zvaný Piťo, podle kterého se jmenoval celý klan „piťovců“. Z rozsudku vyplývá, že mezi znepřátelenými gangy z bratislavské Petržalky v té době panovaly nejrůznější více či méně násilné spory a že kolovaly „zaručené“ informace o tom, kdo se koho chystá zabít, případně kdo koho skutečně zabil.

Policista umožnil setkání

V případu sehráli zvláštní roli i někteří policisté. Jedním z vyšetřovatelů byl mimochodem jistý Stanislav Rada, který se o pět let později, kdy už nesloužil v řadách policie, pokusil vyloupit banku v Humenném. K činu se tehdy sám přiznal.

2:11

Nekonečný boj s nelegálními billboardy. Usnadnit odstranění reklamních ploch má nový zákon

Číst článek

Policista Rudolf Pilarčík, který byl u výslechu Cvešpera a obou Chlpíků, přiznal, že se bratři ve vazbě měli možnost potkat. Po domluvě s Radou totiž prý usiloval o tom, aby bratři využili status chráněného svědka a pomohli rozkrýt činnost organizované skupiny takáčovců.

Pilarčík připustil, že se při té příležitosti bratři mohli setkat i se Cvešperem, protože prý od něj chtěli osobně slyšet, že se rozhodl vypovídat. Policista řekl, že všechny tři poučil, že spolu nesmějí mluvit o trestné činnosti, například se domlouvat na výpovědi. Toto poučení podle jeho výpovědi respektovali.

Spojovatelka policejního prezidia zase dosvědčila, že v době kolem vraždy Patasyho chtěl Cvešper mluvit s viceprezidentem policejního sboru.

Cvešperovým švagrem je přitom bývalý vysoce postavený policista Peter Krajíček. Krajíček v té době pracoval v Úřadu boje proti organizované kriminalitě, který případ vyšetřoval. Později byl dokonce zástupcem ředitele a zároveň ředitel tamního odboru zločineckých struktur. Radiožurnálu nicméně minulý týden Krajíček řekl, že jeho pozice u policie nijak neovlivnila vyšetřování Cvešpera a jeho vyřazení z případu jako chráněného svědka.

Soud skončil fiaskem. Někteří z obviněných si odnesli tresty za únos podnikatelů, ale pachatele vražd se odsoudit nepodařilo. Soudce okresního soudu do rozsudku v roce 2013 napsal: „Výpověď svědka A. Cvešpera je absolutně nevěrohodná a tento tak zřejmě vypovídal jenom proto, aby si ‚zachránil kůži‘, protože byl chycený přímo při trestné činnosti a hrozilo mu uložení vysokého trestu.“

Vyšetřovatelé nicméně už v roce 2006 – sedm let před prvním verdiktem a deset let před výsledkem odvolacího soudu – vyloučili Cvešperovo trestní stíhání do samostatného případu. Advokát mužů, na které Cvešper ukázal jako na pachatele, se následně podivoval nad tím, jak rychle policie Cvešperovo stíhání zastavila. A po vyhlášení rozsudku prohlásil, že podá na korunního svědka Cvešpera trestní oznámení. Ten ale mezitím zmizel v České republice, kde pod jménem Anton Fischer začal nový život.

Vojtěch Gavriněv Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít