V Česku by mohlo vzniknout úložiště jaderného odpadu podle finského vzoru
Finsko jako první na světě staví hlubinné úložiště vyhořelého jaderného paliva. V provozu by mohlo být v roce 2022. Na rozdíl od dočasného řešení takzvaných meziskladů jde o finální řešení radioaktivního odpadu. Podobné úložiště by mohlo v budoucnu vzniknout i v Česku.
Česko má pro hlubinné úložiště radioaktivních odpadů předběžně vytipovaných několik lokalit, třeba Rudíkov na Vysočině, Blatno na Lounsku a Lodhéřov v jižních Čechách.
Právě zástupci těchto obcí navštívili spolu se skupinou expertů staveniště hlubinného úložiště v Olkiluoto u města Rauma na západě Finska. Podle ředitele Správy úložišť radioaktivních odpadů Jiřího Slováka je finský model hlubinného úložiště pro Česko vhodný.
Starostové obcí, kde se uvažuje o vybudování uložiště jaderného odpadu, navštívili hlubinné úložiště ve Finsku. Více od Martina Karlíka
„Finsko je velmi dobrým příkladem pro nás, protože oni budují úložiště v tvrdých žulových krystalických horninách, obdobně jako uvažujeme i u nás. Takže se dá velmi dobře předpokládat, že i u nás bude tento koncept použitelný a že prokážeme jeho bezpečnost,“ řekl Slovák, který je rovněž členem delegace.
„V hloubce pěti set metrů budou vybudovány ukládací chodby. Na podlaze této chodby budou vyvrtány úložné studny a v těch potom budou prstence bentonitu a uprostřed bentonitu potom bude ukládán úložný kontejner s vyhořelým palivem. Celé to bude překryté betonem, chodba potom bude zaplněna bentonitem a celkově uzavřena betonovým těsnícím prvkem,“ popsal Slovák princip hlubinného úložiště.
Vznik podobného zařízení v blízkosti své obce si zatím nedokáže představit nezávislá starostka Lodhéřova na Jindřichohradecku Zdeňka Klesalová:
„Je to teď pro mě hodně těžká otázka. Já zatím vůbec nevím, jestli jsem schopná si to představit. To asi ano, ale vzhledem k tomu, v jaké fázi se u nás nacházíme na lokalitě, tak technicky ano,“ odpověděla po návštěvě finského uložiště.
V Lodhéřově se v roce 2004 konalo referendum a 98 procent obyvatel tehdy bylo proti vybudování uložiště. Finsko navštívil i starosta Blatna na Lounsku Václav Beneš z KSČM:
„Já si dovedu představit přístupy, jak finská strana problematiku řeší. Mohli jsme vidět praktickou část provedení. Spolupráce tu funguje velice vstřícně.“
Stejné geologické podmínky
Česká strana by podle Beneše měla na přípravě uložišť spolupracovat s Finy. Další důvod, proč se inspirovat právě ve Finsku, přidává ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek z ČSSD:
„Je to zajímavé o to víc, že je to ve stejných geologických podmínkách jako kdyby se to stavělo v České republice, takže máme zájem na sdílení zkušeností výstavby tohoto úložiště.“
S tím souhlasí i ředitel Správy úložišť radioaktivních odpadů Jiří Slovák.
V Česku by takové zařízení mohlo být v provozu po roce 2065. Ministerstvo průmyslu a obchodu musí do roku 2018 předložit výběr dvou nejvhodnějších lokalit, definitivně by mělo být území pro výstavbu úložiště stanoveno do roku 2025. Jeho vybudování by podle ministerstva mělo stát 100 miliard korun.
