Veterináři řeší, jestli mohou absolventi sami léčit. Jde prý o konkurenční boj
Malou, ale důležitou bitvu svedou praktičtí veterináři - a to sami se sebou. Na sněmu své profesní komory chce část z nich navrhnout, aby absolventi Veterinární fakulty nemohli vykonávat samostatnou praxi hned po vysoké škole. Studentům se návrh nelíbí. Považují ho za diskriminaci na trhu práce a své starší kolegy podezírají z toho, že chtějí vytěsnit mladou konkurenci.
V ordinaci Veterinární fakulty v Brně stojí kůň, do nozder má zavedenou hadičku. Studentka šestého ročníku Markéta Řepová diskutuje s učitelem o zauzlovaných střevech podupávajícího pacienta. Další praxi po škole si nedovede ani představit. „Mohlo by to dopadnout jako jinde v cizině, kde studenti dokonce platí za to, že u někoho mohou vykonávat praxi,“ říká.
Také jiná studentka šestého ročníku, Barbora Součková, se obává, že studenti ztratí možnost vydělávat si hned po vysoké škole na živobytí v samostatné praxi. Podle návrhu by totiž měli absolventi pracovat dalších několik let pouze pod dohledem zkušenějšího kolegy.
„Třeba, to je můj případ, že chodím na praxi už od prváku, takže pro mě by to smysl vůbec nemělo. A jelikož škola už je finančně náročná a už budeme taky dost staří, takže je potřeba opravdu už i něco vydělávat,“ vysvětluje.
Takový názor odtrhne od práce i koňského ortopeda a chirurga Zdeňka Žerta. Okamžitě připomíná, že takové návrhy tu už byly a nikam nevedly: „Praxe bývala roční a nebyl člověk, který by byl ochoten někoho brát na praxi. To není jak v humánní medicíně, že existují špitály.“
Sněm bude posuzovat hned dva návrhy, které zpřísňují podmínky pro absolventy na různě dlouho dobu. Za návrhem omezit absolventy v samostatné praxi stojí snaha o kvalitnější služby, říká veterinář Michal Vítek z Hustopeče. Na své straně má další kolegy, kteří se k návrhu připojili. Vítek ale uznává, že absolventi do jisté míry konkurencí jsou. „Prosazují se jinak než kvalitou. Třeba dumpingovými cenami,“ dodává.
Studenti ale připomínají, že ani jejich starší kolegové nemuseli absolvovat po vysoké škole žádnou praxi a mohli okamžitě začít samostatně léčit. Někteří učitelé z veterinární fakulty nicméně Radiožurnálu anonymně řekli, že problémem celé branže je příliš mnoho přijatých studentů.
Návrh nenašel pochopení u prezidenta Veterinární komory Ondřeje Rychlíka. Ve své kanceláři v Českém Brodě ukazuje poslední číslo profesního časopisu Zvěrokruh, kde shrnuje argumentaci proti. Návrh podle něj odporuje evropským zákonům.
„Oni se budou domáhat škody a já už bych ani nedopočítal, kolik by to mohlo komoru stát,“ obává se žalob studentů na Veterinární komoru.
Jestli Veterinární komora změnu schválí, budou mladí zvěrolékaři v těžší situaci než zubaři. Ti mohou po ukončení Lékařské fakulty začít okamžitě trhat zuby. Studentka Markéta Řepová by k samostatnému trhání psích zubů potřebovala několik let praxe.
