V Česku bude v roce 2030 chybět až 100 tisíc řemeslníků. Zatímco instalatérští učni by v brzké době mohli díru na trhu zaplnit, klempířských, tesařských nebo pokrývačských učňů by školy přivítaly víc.
Studenti medicíny kvůli malému počtu učitelů nemají dostatek praxe, dočtete se v Mf Dnes. A podle Lidových novin chystaná reforma vysokoškolské přípravy pedagogů by měla zvýšit prestiž této profese.
Čas, který mladí lékaři strávili na covidáriích, by se jim měl promítnout i do vzdělávání. Polovinu doby si totiž budou moct započítat do povinné odborné praxe.
Učni dohánějí praxe, které nemohli mít v minulém školním roce kvůli pandemii koronaviru. Letos jim to mimořádně umožnilo ministerstvo školství, využilo toho zhruba 60 učilišť.
I podle ministra školství za ANO Roberta Plagy ale novela reflektuje současný systém využívaný řediteli škol, kteří už nyní mohou ve výjimečných případech zaměstnat odborníka.
Kvůli nedostatku zaměstnanců firmy nabírají na práci studenty. Lákají je na stáže nebo takzvané trainee programy. A nenabízejí už pouze získání zkušeností, ale čím dál častěji také peníze.
Střední odborné školy a učňovské obory chce studovat stále víc školáků. Lákají je hlavně kuchařské profese, pozice elektrikářů nebo třeba truhlařina. Větší zájem o tradiční řemesla by mohly přinést i povinné pracovní dílny na školách. O jejich znovuzavedení teď jedná ministerstvo školství spolu s resortem zemědělství.
Firmy na Liberecku se doslova rvou o dotované studenty. Díky projektu odborných stáží pro mladé, které v převážné míře platí Evropská unie, mají absolventi velkou šanci najít trvalé zaměstnání.
Moravskoslezský kraj tradičně trápí nezaměstnanost mladých lidí. I když se jejich počet zvolna snižuje a v celém regionu je teď bez práce zhruba 3,5 tisíce absolventů škol, tato věková skupina stále patří k nejvíce ohroženým na pracovním trhu. Firmy přitom o mladší ročníky zájem mají. Absolventi jim ale často nemají co nabídnout. Pomoci můžou místa určená pro odbornou praxi.
Stipendium jako kapesné dostávají středoškoláci oboru mechanik plastikářských strojů Střední odborné školy ve Svitavách. Platí jim ho firma Rehau Moravská Třebová a dostává ho padesát studentů zmíněného oboru.
Studenti a učni ze sušické střední odborné školy půjdou na zkušenou do Německa. Desetidenní praxi tam absolvují v rámci nového projektu Spolupráce odborné školy a středního odborného učiliště Sušice a Volkshochschule Cham.
Klasický duální systém vzdělávání najdeme v německy mluvících zemích, kde mají žáci dvojí status. Ve škole se učí a s podnikem mají uzavřenou zaměstnaneckou smlouvu. Podle ní se zavazují, že po vyučení do firmy nastoupí a společnost se naopak zavazuje, že jim zajistí pracovní místo.
V budoucnu by mohly mít desítky studentů jasno o svém zaměstnání už při nástupu do školy. Pomoci má projekt Pospolu, do kterého se mohou zapojit Střední odborné školy a firmy. O teorii se postará škola, o praxi a potřebnou kvalifikaci pak podnik, který si tím sám vychovává a vybírá budoucí pracovníky.
Současní vysokoškoláci jsou tak trochu snílci. Jen co za sebou zavřou dveře univerzity, hledají práci. U prvního zaměstnavatele ale přitom žádají nástupní plat 22 tisíc korun čistého. Někteří z nich si přitom ze studií odnášejí jen teoretické znalosti a praxi nebo zkušenosti s brigádou skoro žádné nemají. Ukázal to průzkum společnosti Deloitte.
Pro absolventy škol je těžké najít si práci, když nemají praxi. Situaci jim má pomoci vyřešit projekt s názvem Stáže ve firmách. Pořádá ho Fond dalšího vzdělávání, který je příspěvkovou organizací ministerstva práce a sociálních věcí. Program běží už tři měsíce a přináší první výsledky.
Veterinární komora schválila profesní omezení pro absolventy, jeho účinnost ale odložila o rok. Podle nové normy musejí absolventi před zahájením vlastní praxe nejdříve pracovat 24 měsíců pod vedením zkušeného praktického zvěrolékaře.
Malou, ale důležitou bitvu svedou praktičtí veterináři - a to sami se sebou. Na sněmu své profesní komory chce část z nich navrhnout, aby absolventi Veterinární fakulty nemohli vykonávat samostatnou praxi hned po vysoké škole. Studentům se návrh nelíbí. Považují ho za diskriminaci na trhu práce a své starší kolegy podezírají z toho, že chtějí vytěsnit mladou konkurenci.
Vládní koalice se chce dohodnout na dalších úsporách ve státních financích. Věci veřejné už delší dobu mluví o zrušení některých ministerstev. Podle spekulací by mohlo ministerstvo kultury přejít pod školství. Zanikla by i ministerstva životního prostředí a pro místní rozvoj. Obě by se sloučila s resortem zemědělství. Plán má řadu obhájců i kritiků. Pohled do zahraničí ukazuje, že jeden společný recept na rozdělení ministerstev nenajdeme.