Volební kampaně očima Petra Honzejka: Směšní Piráti, Spolu bez mladých voličů a inženýři lidských duší z ANO

Podle toho, jak pozorujete prázdninovou politickou scénu, rozjely se už předvolební kampaně naplno?
Určitě ne naplno, ale rozjely se. A zdá se, že to je poněkud předčasná záležitost, protože dělat kampaň v létě, to je opravdu velmi těžká disciplína. Ale musíme si uvědomit, že tady před říjnovými volbami máme najednou čtyři víceméně nové politické formace, které o sobě nějakým způsobem musí dát vědět. My jsme v Poslanecké sněmovně měli devět stran, z nichž ve stejné podobě kandidují pouze čtyři: hnutí ANO, KSČM, ČSSD a SPD. Potom tady máme úplně nové formace, stranu nebo hnutí Přísaha Roberta Šlachty a Trikoloru, nyní už tedy ne Václava Klause mladšího. A potom dvě koalice, tedy koalici SPOLU – ODS, TOP 09 a KDU-ČSL a koalici Pirátů a Starostů, což jsou sice formace složené z politických stran, které byly zastoupeny v Poslanecké sněmovně, ale jsou to formace nové, které musí dát o sobě vědět v tom smyslu, že vůbec existují, proč vznikly a proč by je jednotliví voliči dosavadních sněmovních politických stran měli volit. To jsou důvody, proč se kampaň před říjnovými volbami sice se ještě nerozjela naplno – horkou fázi můžeme čekat během září. A bude to opravdu jízda.

Chronologicky vzato se v posledních dnech především na sociálních sítích i v médiích hojně diskutovalo o akci Férová práce, kdy se k inspektorům práce v jedné soukromé firmě na Teplicku přidala sama ministryně práce a sociálních věcí za ČSSD Jana Maláčová a její poradce Matěj Stropnický –oba jsou lídři pražské kandidátky sociální demokracie. Čím nebo proč se to vymyká ze zaběhlé předvolební praxe, jak ji v České republice známe, že to vzbudilo tak ostré reakce na všech stranách?
Rozdělil bych to na dvě části. Víme, že před volbami je velmi rozšířeným neestetickým nešvarem využívání mocenské pozice k předvolební propagaci. Vidíme to na různých příkladech. Třeba že vláda odjede jednat do různých regionů a tváří se, že právě těm regionům snese modré z nebe: ten který ministr tu otevírá dálnici nebo nějakou stavbu, o kterou se ani nezasloužil, nebo z titulu své funkce hodí „pytel peněz“ na hlavu nějaké cílové skupině. Ovšem rozdíl mezi tímto využíváním mocenské pozice a tím, co udělali sociální demokraté, tedy ministryně práce Jana Maláčová a její poradce Matěj Stropnický, je v tom, že oni té pozice nevyužili, ale doslova ji zneužili. Vyrazili na jakousi kontrolu inspekce práce, která ale má jasně stanovená pravidla. Je jasné, proč to tak musí být, protože stát má vždycky nad tím kontrolovaným navrch a jakákoliv kontrola se musí řídit striktně podle zákonů a pravidel. Oni podle mnohých právníků ty zákony překročili, například tím, že se tam Matěj Stropnický pokoušel vyslýchat jednotlivé zaměstnance, pořizoval fotodokumentaci, zveřejňoval ji atd. Mnoho lidí to samozřejmě považovalo za zneužití a zásah státu do práv – v tomto případě nějakého podnikatele. Na to je celá řada lidí v České republice citlivá. No a teď tady je druhá část, proti tomu se vymezili především lidé, kteří mají v krvi právní stát a jsou liberálně naladěni. Ovšem na lidi, kteří mají pocit, že tady je něco hodně špatně – marxistickým slovníkem řečeno – že pracující jsou stále ještě vykořisťováni, to může zapůsobit naopak velmi dobře. Takže z hlediska práva samozřejmě je naprosto odpudivé, co udělala Jana Maláčová, a hlavně Matěj Stropnický, ale z hlediska předvolebního marketingu to může docela dobře fungovat – například na lidi, kteří doteď volili dejme tomu KSČM, která ztrácí dech. Lidé moc nevědí, proč by je právě ona měla zastupovat. A teď najednou vyjede Matěj Stropnický s Janou Maláčovou a tváří se málem, že je rok 1948 a že budou mluvit podnikatelům do toho, jak mají správně fungovat jejich továrny.

Takže politický marketing to nebyl špatný.

Jak byste jinak zhodnotil vedení kampaně ze strany sociálních demokratů, jaká témata ČSSD zvolila, daří se jí je komunikovat směrem k veřejnosti?
Myslím, že sociální demokraté, tedy kromě té předvolební marketingové akce Férová práce, toho opravdu zatím mnoho nepředvedli. Je to dané už tím, že sociální demokraté vlastně dlouhou řádku let nevědí, čí jsou, nevědí, koho zastupují, nevědí, jaká témata mají komunikovat, jaké hodnoty hájit. Oni se mlátí ode zdi ke zdi mezi takovou evropskou standardní liberální levicí, která akcentuje moderní témata, například ekologická, genderová, to na jedné straně. A na druhé straně mezi takovým tím zemanovským národním konzervatizmem, který říká: „Vůbec nás nezajímají nějaké problémy, dejme tomu rasismu v západní Evropě nebo v Česku, ale důležitý je ten pracující člověk.“ Takže sociální demokracie neví, na koho se obrací, a tím pádem to s jejími preferencemi vypadá tak, jak to vypadá. Nyní se tedy obrátila tím národně-konzervativním směrem a vidíme, jak jí to bude v kampani fungovat, a jestli se přece jen přes těch pět procent dostane.

Rozruch před několika dny způsobil také premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš svým statusem na sociálních sítích, podle kterého měl následující den „říct pravdu“. Potom představil svoji novou knihu – jak se daří v kampani hnutí ANO a premiéru Babišovi?
Musím říci, že to, co předvádí hnutí ANO, je opět nejlepší marketing, nejlepší kampaň, a to ji ANO vlastně ještě ani pořádně nerozjelo. Neznáme její heslo, ale nemám vůbec pochybnosti o tom, že to zase bude něco chytlavého, zapamatovatelného, typu Bude líp, prostě to zařídíme, ukázaná platí, což si všichni zapamatují. Na rozdíl od hesel politické konkurence, kde upřímně řečeno nevěřím, že někdo ví, jaké je heslo koalice Spolu. Takže hnutí ANO to jde. A kniha Andreje Babiše... V uvozovkách Andreje Babiše, nebudu urážet inteligenci posluchačů tvrzením, že Andrej Babiš tu knihu psal. On je zřejmě jediným autorem na světě, který svoji knihu ani nečetl. Ale je to opravdu dobrý počin, protože na jednu stranu drží své vlastní voliče pohromadě tím, že jim říká: „Jsem tady, něco vám nabízím, něco mám a vy něčemu můžete věřit.“

Jeho voliči tu knihu určitě nebudou číst. Ono to upřímně řečeno ani nemá cenu, protože číst věci typu „bude tu metr nového bytu za 16 000 korun“ nebo „Česko se stane kosmickou velmocí“, to jsou čistě pohádky ovčí babičky. Ale to je jedno. Důležité je, že tady ta kniha je a je to něco, čím může Andrej Babiš „mlátit“ svoji konkurenci po hlavě, protože může říkat: „Podívejte se, já mám aspoň něco, ale vy nic podobného nemáte. A jestliže něco říkáte, tak mě zase jenom kritizujete.“ Což na jeho voliče bude působit tak, že na Andreje Babiše opět někdo útočí, a semknou se kolem něj. Ona je tam totiž zajímavá i ta druhá fáze. Nejen jak Andrej Babiš dokázal vybudit očekávání, potom tu knihu představit, ale i to, co následovalo. On na sociálních sítích napsal: Tak tady máme knihu a teď se těším na to, až novináři a opozice nám budou říkat, co je všechno špatně. Samozřejmě se to děje, jenomže ti, kteří to dělají, fungují paradoxně jako součást kampaně Andreje Babiše, protože to vypadá, že nic nemají, Andrej Babiš přináší něco pozitivního a oni jen kritizují. Takže z pohledu politického marketingu to zatím tým inženýrů lidských duší sídlící na pražském Chodově dělá opravdu skvěle.

Když se na sociálních sítích Andreje Babiše objevila věta, že zítra řekne pravdu, reagovalo na to i mnoho novinářů, dá se říci že se oni sami stali součástí té kampaně, naskočili na to laso, které jim hodil marketingový tým Andreje Babiše?
Do značné míry ano. „Povedlo“ se to koneckonců i mně samotnému. Když tam marketingový tým Andreje Babiše dal tu slavnou větu „zítra řeknu pravdu“, tak jsem v tweetu odpovídal: „jsou lidi, kteří to dělají běžně“, spousta lidí mi samozřejmě zatleskala a byla to velikánská legrace. Jenomže pobavili se lidé, kteří nikdy nebudou volit Andreje Babiše. A tím, že spousta lidí na to nějakým způsobem reagovala, retweetovala to, tak zvyšovala Andreji Babišovi dosah, to zaprvé. Zadruhé ukazovala potenciálním voličům Andreje Babiše, že se opět vůči Andreji Babišovi všichni spikli, takže by ho asi měli bránit. Takže ano, marketingový tým Andreje Babiše to dělá velice chytře.

Podle volebního průzkumu agentury STEM, který byl zveřejněn 7. července a byl proveden na vzorku 1010 respondentů, zastavilo ANO propad, a dokonce se vrátilo do vedení. To bylo ale ještě před tím, než Andrej Babiš nebo jeho tým napsal na sociální sítě tu větu o tom, že premiér řekne pravdu. Co se změnilo, že se ANO vrátilo do čela předvolebních průzkumů, kde ta kampaň mohla tak zásadně pomoci?
Byly tam dva momenty. To, že se hnutí ANO dostalo do hluboké defenzivy, bylo způsobeno totálním selháním vlády v koronavirové pandemii. Česko se stalo se 40 000 mrtvými v poměru počtu obyvatel jednou z nejhůř postižených zemí na celém světě, z čehož se Andrej Babiš dokázal opravdu velmi těžko vymlouvat. Lidé začali pochybovat o tom, že je opravdu tím supermanažerem, jak o sobě vždy tvrdil, který dokáže všechno zařídit ke spokojenosti úplně všech Čechů. A začali se poohlížet po nějaké alternativě. Tam se přirozeně nabízela koalice Pirátů a Starostů – spíše kvůli Starostům, kteří jsou podobně ideově neukotvení jako hnutí ANO, nabízejí takovou praktickou obstarávací politiku, ale bez Andreje Babiše. Někteří voliči ANO, dejme tomu 10 %, se přelilo směrem ke Starostům. To je mimochodem vidět na tom, že když rozdělíme preference Pirátů a Starostů, tak Piráti jsou pořád nějak tak na svém. A Starostové, kteří měli ještě před rokem s bídou 5 procent, jsou na nějakých 12, 13, 14, což je opravdu výrazný rozdíl. A to se dá právě přičítat tomuto přelivu. Jenomže co se stalo potom? Koronavirus začal odcházet. Lidé začali trošičku zapomínat na veškerá selhání vlády Andreje Babiše a paralelně s tím marketéři Andreje Babiše rozjeli intenzivní a negativní kampaň proti Pirátům s tím slavným prohlášením, že jsou to vítači, kteří přivezou do Česka statisíce migrantů, a ještě lidem zaberou byty, do nichž ty migranty nastrčí...

Ale najednou voliči, kteří od Andreje Babiše utekli k Pirátům a Starostům pod vlivem té negativní kampaně, si začali říkat: No ale nejsou ti Piráti náhodou opravdu nějací divní? Není kolem nich víc problémů? Navíc Piráti a Starostové rozjeli kampaň velice nešťastně, nevýrazně, v některých momentech až směšně. To tyto lidi poňouklo k tomu, že si řekli – to asi nebude ta správná alternativa. A začali se postupně vracet. Tendence, kdy najednou vyjeli Piráti a Starostové a teď zase padají, hnutí ANO spadlo a teď zase roste, je víceméně logická. Já osobně očekávám, že ty volby opravdu budou velmi těsné a může vyhrát kdokoliv. Takže Piráti a Starostové, Hnutí ANO, nebo koneckonců i koalice Spolu.

Začátek kampaně Pirátů a Starostů vám tedy nepřišel úplně šťastný. Dá se to ještě zvrátit?
Museli by úplně překopat strategii, protože co oni vlastně udělali? Když rozjížděli kampaň, sice byli vnímáni jako řekněme liberální, proevropská, progresivní strana, která může akcentovat i například taková témata jako větší zastoupení žen v byznysu, v politice, omezení platových rozdílů, atd. A oni představili krajské kandidátky, kde mezi dvanácti pány v modrých polobotkách byla jedna jediná žena. To byla obrovská chyba a řadu voličů to mohlo demotivovat. Ne snad v tom smyslu, že by chtěli najednou volit někoho jiného, ale protože mají primárně mladší voliče – hlavně Piráti – tak se může stát, že třeba ti lidé vůbec nepřijdou k volbám. To je jedna věc. Potom jejich kampaň, kterou zatím vedou primárně na sociálních sítích, se vůbec nepovedla. Stala se dokonce předmětem vtipů. Byly to takové ty obrázky, jak Jakub Michálek, pirátský kandidát na ministra spravedlnosti, točí lasem, jako že honí nějakého korupčníka. Nebo Olga Richterová, která chce vyrovnávat rovnováhu přírody, tam z plastové konvičky zalévá na betonovém parapetu ve Vršovicích nějakou skomírající květinu. Jediné, co se vám nesmí v kampani stát, je to, že se stanete směšnými. No a Pirátům se právě toto povedlo a nestali se směšnými pro lidi, kteří je nevolí, ale pro své potenciální voliče. A to je v kampani, nebojím se říci, opravdu katastrofa. Oni už rozjeli nějakou damage control. Olga Richterová má už daleko profesionálnější prezentaci. Koneckonců i Ivan Bartoš nakonec uznal, že se to úplně nepovedlo, takže nějaký restart tam možný je. Ale co musí podle mne Starostové a Piráti udělat především? Musí se dostat do nějakého lídrovství. Musí z toho být cítit nějaká energie. Oni zatím spíše jen reagují, jsou tak nějak ve vleku, spíš se snaží, jak říkají, vyvracet hoaxy o tom co mají v programu, ale to je hluboká defenziva. K tomu, aby někdo vyhrál volby, musí akcentovat svá témata a musí je prodávat s velkou energií. A to zatím u Pirátů a Starostů vidět není. A já upřímně řečeno ze světové politiky neznám stranu, která by s defenzivní taktikou dokázala vyhrát volby.

Pak je tady druhý koaliční blok – SPOLU, tedy ODS, TOP 09 a KDU-ČSL. Ti museli hned se začátkem kampaně řešit kauzu kolem jejich kandidáta a dnes již bývalého člena TOP 09 Dominika Feriho. Jak to poznamenalo jejich kampaň?
Především budou mít problém oslovit nejmladší voliče.

Když se skandál kolem Dominika Feriho se sexuálním obtěžováním mnoha jeho kolegyň, studentek atd. rozjel, tak si řada lidí myslela, že to velmi výrazně ublíží volebním preferencím koalice Spolu. Já jsem si to upřímně řečeno nemyslel a ono se to potvrdilo, preferencím to neublížilo, protože voličům ODS a lidovců, kteří jsou konzervativní, jsou záležitosti kolem sexuálního obtěžování víceméně buď jedno, anebo je to pro ně až téma pátého řádu. Voličům Feriho strany TOP 09 to sice vadilo, ale oni moc nemají kam jít, protože Piráti jsou na ně příliš divocí a mezi ostatními stranami nemají variantu. Takže na preferencích se to neprojevilo, ale projevilo se to na potenciálním volebním zisku skrze kampaň. Koalice Spolu musela totálně zastavit kampaň zaměřenou na mladé voliče. To byla doména Dominika Feriho. Rozjížděli kampaň s názvem Mám hlas, která měla dostat co nejvíce mladých voličů k urnám. Mladí voliči mezi 18 a 29 lety jsou totiž voličskou skupinou, která je nejméně ochotna chodit k volbám – mají účast kolem 50 %, zatímco třeba u lidí nad 70 let to je 70 %. Když máte voličskou základnu mezi mladými lidmi, tak je to sice hezké, ale když nepřijdou k volbám, tak je vám to k ničemu. Takže pro koalici Spolu to znamená problém. Potenciál, který měli mezi mladými voliči, po celém skandálu a ztrátě Dominika Feriho budou jen těžko proměňovat a budou těžko brát mladší voliče konkurenční koalici Pirátů a Starostů.

Podle už zmiňovaného volebního průzkumu agentury STEM by se do parlamentu dostali ještě SPD, Komunisté a hnutí Přísaha kolem Roberta Šlachty. Jeho spolupracovníci nejprve tvrdili, že jejich kampaň, dělají laici, pak premiér Andrej Babiš potvrdil na CNN Prima News, že se na ní podílejí dva lidé, kteří dříve pracovali právě pro hnutí ANO. Na koho tato kampaň cílí?
Když se říká, že Přísaha je béčko hnutí ANO, tak jsou to sice zlá slovíčka, ale je na nich velký díl pravdy, protože hnutí Přísaha cílí na lidi, kteří jsou zklamáni tím, co předvedl Andrej Babiš za poslední čtyři roky, a hledají nějakého nového spasitele. Tím pro ně může být právě Robert Šlachta, protože je známý, je to policista. Může tam fungovat takové krátké spojení – policisté přece honí zločince, tedy to nemůže být špatný člověk, on to všechno dá dohromady. Takoví lidé v Česku jsou a není jich málo. Vidíme to vlastně od roku 2010, kdy se začaly objevovat nové formace jako Věci veřejné, potom hnutí ANO. Teď tedy přišla Přísaha Roberta Šlachty. Zároveň je to pochopitelně potenciální koaliční partner Andreje Babiše, takže vlastně ve chvíli, kdy hnutí ANO nezíská 30 % hlasů jako v roce 2017, ale třeba 25, ale Robert Šlachta přeleze přes pětiprocentní hranici, tak je to pro Andreje Babiše opět vítězství. Robert Šlachta si uvědomil, že si to v té kampani skutečně musí, lidově řečeno, obšlapat. On jezdí po celé zemi, je nesmírně pracovitý, baví se s lidmi, dokáže s nimi komunikovat srozumitelně. To je hrozně důležité, protože taková ta módní představa, že se dá kampaň zvládnout přes sociální sítě nějakým geniálním marketingem, to je jenom půl pravdy. Vy to skutečně musíte objezdit, obšlapat. A to Robert Šlachta dělá, politici z té liberálně-demokratické části politického spektra by se to od něj opravdu měli učit.

Jak si v těch politických kampaních vede SPD? Strana, která by podle toho volebního modelu agentury STEM získala 10,9 procenta?
Vede si velmi dobře, a to v obou částech kampaně. Když se podíváme na úspěšnost Tomia Okamury na sociálních sítích, tak je skoro stejně úspěšný jako Andrej Babiš. Má tam velmi silnou loajální komunitu.

Je to bublina, do které taková ta mainstreamová novinářská obec v podstatě ani nevidí, má tendenci se jí vysmívat. Ale je to skupina, která je naprosto pevná a loajální. Současně Tomio Okamura dělá přesně to, co Robert Šlachta. Také jezdí po celé republice a snaží se bavit s živými lidmi. Také to dělá velmi srozumitelně. Samozřejmě prvoplánově, jednoduše, populisticky, ale je mezi lidmi, což se mu zúročuje.

A je pro něj důležité i to, že může komunikovat naprosto jasná témata. Může říci: „Chci vystoupit z Evropské unie.“ „Nechci žádné COVID pasy.“ „Chci, aby děti okamžitě nastoupily do škol, na nějaké testování se můžeme rovnou vykašlat.“ Dokáže zkrátka oslovit tu skupinu lidí, kteří ničemu nevěří, jsou náchylní k různým konspiračním a spikleneckým teoriím, a může to říkat na plná ústa, což jiné strany nemohou. Tím pádem jejich kampaň není tak jednoznačná a je trošku rozmlžená, což je vždy trošku problém.

Poslední stranou, která by překonala hranici pěti procent, je komunistická strana. Jak vnímáte jejich kampaň, mají komunisté vůbec nějakou kampaň, kterou by cílili na své voliče?
Já jsem si upřímně řečeno žádné kampaně KSČM nevšiml, komunisté jsou ateisté, ale řekl bych, že to je takové spíš modlení někde v koutě v ulici Politických vězňů, aby to ještě jednou vyšlo přes těch pět procent, ale opravdu nějakou kampaň nevidím.

Už se letos v kampani objevilo nějaké téma, které vás překvapilo, nebo naopak jste třeba překvapený, že se na nějaká témata ještě nedostalo, nikdo je nezvedl, a čekáte to v té ostré nebo horké části kampaně v září?
Pozitivních témat, upřímně řečeno, tam moc není. Co mě docela mě překvapilo, a překvapit nemělo, je, že Andrej Babiš bude opět zvedat téma uprchlíků. Protože to je výborná součástka negativní kampaně proti největším konkurentům, tedy Pirátům a Starostům. V momentě, kdy tady nejen že žádní uprchlíci nejsou, ale situace je zcela stabilizovaná, to vypadá legračně. Ale na lidi, na které se Andrej Babiš obrací, to může zapůsobit. Velkým nedostatkem této kampaně jako takové je podle mne to, že se tam jako velká témata neobjevují záležitosti, které jsou skutečně důležité pro budoucnost Česka. Tím mám na mysli fungování státu, který by měl být schopen lépe zabezpečit lidi před nejrůznějšími vnějšími vlivy, katastrofami typu COVIDu nebo klimatické změny. Že se vlastně vůbec nikdo vážně nebaví o bytové krizi, která je reálná. A krizi bydlení nikdo nezvedá. Opět to vypadá, že se tady budeme bavit spíš o virtuální tématech a že to bude především kulturní válka o to, jestli je dobré mít v čele státu oligarchu ve střetu zájmů na jedné straně – to je kampaň té řekněme demokratická opozice – anebo jestli nám tady hrozí nějaké imaginární zavalení migranty, které nám Piráti nastěhují do našich domečků. Věcnost v té kampani bohužel zatím není.

Co jsme se zatím prostřednictvím probíhajících předvolebních kampaní o české politice dozvěděli? Máme silná témata a silné lídry, kteří je umí dostat k voličům, dočkáme se toho v nejbližší době před volbami?
Myslím, že se opět ukázalo, že nejlepší kampaň má hnutí ANO a že nejsilnější lídr je Andrej Babiš. Oni si jeho marketéři a asi i on sám uvědomují jednu základní věc: v úspěšné kampani musíte splnit několik klíčových záležitostí. Zaprvé udávat tón kampaně, musíte přicházet s tématy. Což on dokáže, dokázal to například na té „své“ knize. Zadruhé musíte vyvíjet nepřetržitý tlak na konkurenci, což dokáže tou negativní kampaní vůči Pirátům, takže ti se vlastně jen brání. No a co je také podstatné, musíte umět přesvědčit lidi, že také přinášíte něco pozitivního. Což on, přestože se tady prokázalo, že skutečně to není žádným supermanažerem, znovu umí akcentovat. A jeho voliči z té kampaně nutně musí mít pocit, že Andrej Babiš je opět schopen něco relevantního naslibovat, a ti ostatní mu do toho jenom hází vidle. Takže v součtu nejlepší kampaň a nejlepší leadership má opět hnutí ANO. A bude velmi zajímavé sledovat, jestli to bude i tentokrát stačit na vítězství.