Vnitro Rusovi neprodloužilo vízum, protože nesplnil podmínky. Po přímluvě ministra dostal VIP občanství
Nejdříve mu ministerstvo vnitra kvůli pochybnostem odmítlo prodloužit podnikatelské vízum, pak ale Rusovi Alexandru Kulakovskému dalo ve zrychleném režimu „VIP“ občanství. Jeho původní zamítavý verdikt přitom posvětil i soud. Kulakovský na vízum neměl nárok, protože v Česku trávil málo času. Neprokázal navíc, že u nás skutečně podnikal. Za Kulakovského se přimluvil také tehdejší ministr školství Marcel Chládek (dříve ČSSD).
„Během svého povoleného pobytu v době od 28. března 2011 do 28. března 2013 pobýval na našem území po dobu pouhých 136 dnů, což správní orgán vyhodnotil tak, že přestal splňovat některou z podmínek pro udělení víza,“ uvádí na adresu Alexandra Kulakovského rozsudek Krajského soudu v Plzni.
Rusové získali VIP občanství za vědecký přínos. Akademie je nezná, varuje před centrem, kde 'bádají'
Číst článek
Rus měl na území Česka povolený pobyt od května 2004, vízum mu doběhlo v březnu 2013. A ministerstvo vnitra mu ho odmítlo prodloužit mimo jiné kvůli tomu, že se v Česku zdržoval málo.
Kulakovský proto ministerstvo žaloval u soudu, ovšem opět neúspěšně. V květnu 2014 soud odmítavý postoj vnitra potvrdil.
Pronájem bytu a výroba košilí
Pochybnosti podle něj panovaly i kolem samotného Kulakovského podnikání v České republice. Rus tvrdil, že pracuje pro společnost NAVLJA, s. r. o., která se živí pronájmem bytů. V Česku prý také nakoupila látky, z nichž potom v Rusku nechala vyrobit košile.
Papírově stál Kulakovský s příbuznými v čele společnosti od roku 2009 do roku 2016. Skutečnost je ale podle soudu jiná: není jasné, co vlastně ve firmě dělal.
„Z žádného z podkladů pro vydání rozhodnutí není zřejmé, jak se měl na podnikatelských aktivitách společnosti konkrétně podílet. Lze tak uzavřít, že ve správním řízení neprokázal, že by na území ČR vykonával takovou faktickou podnikatelskou činnost, která by vyžadovala jeho dlouhodobý pobyt na našem území,“ píše se v rozsudku.
§16 Zákona o státním občanství České republiky
Udělení státního občanství České republiky z důvodu významného přínosu pro Českou republiku
- Ministerstvo může udělit státní občanství České republiky žadateli, který má na území České republiky povolen trvalý pobyt1) a udělení státního občanství České republiky by bylo významným přínosem pro Českou republiku z hlediska vědeckého, vzdělávacího, kulturního, sportovního, slouží k plnění mezinárodních závazků České republiky nebo účelům humanitárním, nebo je v jiném státním zájmu. Žadatel nemusí splňovat podmínky stanovené v § 14, s výjimkou podmínky stanovené v § 14 odst. 3.
- Žadatel předloží doklad, který mu byl vystaven některým z ministerstev či jiným ústředním správním úřadem9), Kanceláří prezidenta republiky, veřejnou nebo státní vysokou školou, nebo veřejnou výzkumnou institucí10), a který osvědčuje důvod pro udělení státního občanství České republiky podle odstavce 1; žadatel nepředkládá doklad uvedený v § 19 písm. g) ani doklady podle § 20.
Občanství díky výjimce
Kulakovský však nakonec uspěl. Místo víza získal v červnu 2015 díky výjimce rovnou české občanství. Bez dlouhého čekání, zkoušek z češtiny či českých reálií. A především bez nutnosti mít na území Česka povolen dlouhodobý pobyt.
„Ve správním řízení o žádosti o udělení státního občanství ČR v režimu § 16 zákona o státním občanství České republiky není zákonem vyžadováno splnění podmínky faktického pobytu žadatele na území České republiky, proto se tato skutečnost v rámci správního řízení o žádosti pana Kulakovského o udělení státního občanství neověřovala,“ vysvětlila mluvčí ministerstva Hana Malá, proč ministerstvu nevadilo, že Kulakovský neměl dlouhodobý pobyt povolený.
On a později i jeho syn Kyrill občanství ve zrychleném režimu získali díky „významnému vědeckému přínosu pro Českou republiku“. Oba muže doporučilo Centrum pro výzkum energetického využití litosféry, pro které údajně pracují.
Nedohledatelní vědci
Hned dvě indicie ale naznačují, že instituce není věrohodná. Varuje před ní Akademie věd ČR a její zřizovatel, město Liberec, ji ruší pro nečinnost.
Nelze navíc dohledat jediný konkrétní vědecký projekt, na němž se centrum nebo Kulakovští podíleli. Například v odborné databázi Web of Science nemají záznam o žádném článku publikovaném v respektovaném vědeckém periodiku.
Server iROZHLAS.cz se proto ministerstva dotázal, jak si vědecký přínos obou mužů ověřovalo.
„Při rozhodování o žádostech Alexandra i Kirilla Kulakovského (resp. při posuzování jejich významného přínosu pro ČR) vycházelo z doložených stanovisek subjektů, které jsou k tomu ze zákona zmocněny a které disponují věcnou a odbornou fundovaností k tomu, aby mohly konkrétní významný přínos dotčených osob v konkrétním oboru posoudit. Opětovně tak na základě této skutečnosti uvádíme, že je zejména na uvedených subjektech, které osvědčují významný přínos žadatele pro Českou republiku, aby konkrétní přínos žadatele odborně posoudily a vyhodnotily,“ odpověděla mluvčí Malá.
Oligarcha dříve blízký Kremlu
Alexandr Kulakovský podle redaktorky ruské redakce rádia Svobodná Evropa Alexandry Vagnerové patřil dříve mezi vlivné ruské oligarchy, angažoval se například v kauze ropné společnosti Jukos Michaila Chodorkovského, která zbankrotovala poté, co jí ruská vláda vyměřila pokutu za daňový nedoplatek 27,5 miliardy dolarů. „Alexandr Kulakovský byl docela blízko Kremlu, protože kdyby nebyl, těžko by odeslal dopis s nabídkou na pomoct refinancování Jukosu. Myslím, že v Kremlu působil hodně,“ uvedla Vagnerová.
Co se týká majetku, Alexandr Kulakovský podle ní nepatří mezi nejbohatší oligarchy. „On v seznamu nejbohatších Rusů byl na 480. místě, což je docela nízko. Podle statistik do roku 2008 měl 3,7 miliardy rublů (1,2 miliardy korun), já myslím, že to je více než dnes. Ale samozřejmě patří mezi oligarchy, má hodně peněz. První ani druhá liga to ale není,“ popsala Vagnerová.
Kulakovský podle ní do roku 2015 vlastnil naftařskou společnost Naftasib a přes ní také banku Unicor. Obou se podle ní náhle zbavil. Banka dva roky poté zbankrotovala. „Je překvapivé, že když na trhu vlastnil taková aktiva, proč najednou všechno zmizelo a ani jedna společnost už neexistuje. Myslím, že na bankrotu má podíl, to byla nějaká cílená akce spojená s vyváděním peněz do zahraničí. Ale to můžeme pouze domnívat,“ dodala Vagnerová.
Přimluvil se i Chládek
Doporučující stanovisko pro Alexandra Kulakovského dal kromě centra pro výzkum litosféry i tehdejší ministr školství Marcel Chládek (v té době z ČSSD), jenž poukazoval na Rusův vědecký a ekonomický přínos. Chládek měl od pátku do pondělí vypnutý telefon, nereagoval ani na SMS zprávu s dotazy na obou číslech, která podle jeho spolupracovníků používá.
Samo centrum pro výzkum litosféry tvrdí, že přínos Kulakovských prokázalo. Kyrill podle něj pracuje na projektech z oboru telematika, významně prý pomáhá také jeho otec.
„Já nevím, kolik vědců si dává žádost, že chtějí pracovat pouze tady. My jsme doložili, čím nám pomohl. A zrovna v době, kdy tady byla žádost pana Kulakovského, tak se připravoval hodně velký projekt. My jsme byli vybráni mezinárodní vědeckou komisí jako jeden ze sedmi nejperspektivnějších projektů v ČR,“ tvrdí ředitel centra Zdeněk Rybář.
‚Domluvím jim‘
Server iROZHLAS.cz se pokusil získat také stanovisko Kulakovských, prozatím ale neúspěšně. „Bohužel se mi klienta nepodařilo kontaktovat, a nemohu tedy s ohledem na moji povinnost mlčenlivosti sdělit žádné údaje,“ odmítl otázky advokát Petr Václavek, jenž Alexandra Kulakovského zastupoval během sporu o prodloužení víza. Kyrill Kulakovský neodpověděl na zaslaný e-mail.
Rybář setkání s Kulakovskými přislíbil. „Já jim domluvím a určitě ke komunikaci dojde a určitě se s vámi tento týden spojí,“ ujišťoval minulý týden ve středu. Do pátku se však nikdo neozval a telefon nakonec nezvedal ani šéf centra. V SMS zprávě setkání opět přislíbil. „Stoprocentně se podaří, spolehněte se,“ napsal.
