Zpravodajci poukázali na slabinu většiny zemí spojenou s nedostatečnými rezervami, přílišnou závislostí na dovozu kritických surovin nebo na nedostatečné nástroje, kterými by mohly ovlivnit výrobu u soukromých firem. Tyto nedostatky podle Vojenského zpravodajství ukázaly limity těchto zemí i pro případné řešení krizí vojenského charakteru.

„Zkušenosti ze zvládání pandemie přinesly nejen nové pohledy na schopnosti států čelit krizím, ale také poskytly potenciálním protivníkům cenné informace o strategických slabinách jejich rivalů,“ uvedlo ve zprávě Vojenské zpravodajství.

Koronavirová krize podle tajné služby pomohla i zrychlení soupeření mezi mocnostmi. Zpravodajci upozornili, že průběh a dopady pandemie a její zvládání Evropskou unií, Spojenými státy, Čínou a Ruskem výrazně ovlivní geopolitickou situaci v krátkodobém a minimálně i střednědobém horizontu.

Kybernetické hrozby

Tajná služba ve zprávě poukázala na význam nových technologií, které mohou významně ovlivnit obranyschopnost zemí. Zmínila třeba hypersonické zbraňové systémy, technologie zlepšující a navyšující schopnosti člověka nebo nástroje autonomního řízení. Vojenské zpravodajství se v této oblasti zaměřuje zejména na vesmírné technologie, zobrazovací technologie, zpracování velkých objemů dat a pokročilou datovou analýzu, využívat chce také umělou inteligenci.

Vojenské zpravodajství rovněž upozornilo na potíže spojené s otázkami šíření informací. „Fakta, polopravdy a cílené nepravdy se staly využívaným nástrojem a prostředkem, který zásadním způsobem ovlivňoval chování a jednání lidstva v globálním měřítku,“ podotkli zpravodajci.

Za zásadní kritérium označili míru jejich pravdivosti a poukázali na to, že se stávají nejen nástrojem vlivu, ale i zbraní. Protivníci díky přesunu komunikace do elektronické virtuální podoby získali možnost, jak ovlivnit lidi při hodnocení událostí nebo při tom, komu vyjádří podporu.

„Je tak možné ovlivňovat i chování a jednání politiků a všech, kdo formují tzv. veřejné mínění. Právě i zde se projevila nekoordinovaná strategická komunikace směrem k občanům a vůči zahraničí,“ uvedlo Vojenské zpravodajství.

Zpravodajci také ve zprávě popsali některé specifické disciplíny a nové metody práce, které v současné době používají. Zmínili tzv. zdravotnické zpravodajství, zpracování velkých dat (Big data) a problematiku propagandy a dezinformací.

Celou výroční zprávu Vojenského zpravodajství si můžete prohlédnout níže.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít