Voliči Sociální demokracie neskočí Konečné kolem krku. Dohoda se Stačilo! není výhodná, míní Honzejk
Představitelé hnutí Stačilo! a SOCDEM v pondělí oznámili detaily ke spolupráci ve sněmovních volbách. Předsedkyně SOCDEM Jana Maláčová povede pražskou kandidátku Stačilo!, místopředsedové SOCDEM budou dále na jedničce kadidátky Stačilo! v Karlovarském a na dvojce v Moravskoslezském kraji. „Je to projekt Maláčové a Lubomíra Zaorálka na politickou sebezáchovu,“ říká v rozhovoru pro Radiožurnál komentátor Hospodářských novin Petr Honzejk.
Spojení SOCDEM se Stačilo! kritizovali už v minulých dnech mnozí představitelé SOCDEM. Opakují se přirovnání k roku 1948 a odkazy na bohumínské usnesení, které SOCDEM zakazuje spolupráci s komunisty. Jsou lídři v Praze a v Karlovarském kraji a dvojka v Moravskoslezském kraji vzhledem k preferencím pro SOCDEM výhodní?
Samozřejmě, že nejsou. Smyslem dohody je dostat prvního místopředsedu SOCDEM Lubomíra Zaorálka a předsedkyni strany Janu Maláčovou do Sněmovny, nic jiného za tím není.
Rozhovor o spojenectví Stačilo! se SOCDEM s komentátorem Hospodářských novin Petrem Honzejkem
Máme čtrnáct volebních krajů. Preference hnutí Stačilo! jsou kolem 6 procent, SOCDEM kolem 3 procent. Aby to bylo výhodné pro SOCDEM, tak by musela mít minimálně čtyři lídry a rozhodně ne v Karlovarském kraji, kde je skoro pravděpodobné, že ani jednička kandidátky se do Sněmovny nedostane vzhledem k tomu, že jde o malý kraj.
Není to výhodné pro SOCDEM, je to projekt Jany Maláčové a Lubomíra Zaorálka na politickou sebezáchovu.
Předseda hnutí Stačilo! Daniel Sterzik v pondělí řekl, že jeho hnutí má ve sněmovních volbách velké ambice a nestydí se za ně. Chce být levicovou alternativou pro sociálně zaměřené vlastenecké hlasy. Jaký potenciál má toto zaměření?
Myslím, že má potenciál kolem 6, 7 procent. Koalice Stačilo! je akronym pro KSČM. Lidé, kteří chtěli volit SOCDEM, tak to dělali z toho důvodu, že nechtějí volit antisystémové strany, ale klasickou evropskou levici, která uznává, že Česko patří do EU a NATO.
Opravdu si nemyslím, že by najednou všichni tito voliči SOCDEM skočili kolem krku panu Sterzikovi a Kateřině Konečné, kteří mají v programu odchod z NATO a z EU. Proto tvrdím, že potenciál spojenectví není prostým součtem preferencí dvou zatím samostatných subjektů.
Kvazi koalice
Trendem letošních sněmovních voleb jsou koalice a kvazi koalice. Na společné kandidátce pod značkou koalice Spolu se dohodli ODS, KDU-ČSL a TOP 09. SPD bude mít na kandidátce zástupce Trikolory, PRO a Svobodných. Piráti budou kandidovat spolu se Zelenými. Komunisté, SOCDEM a představitelé dalších subjektů budou na kandidátce hnutí Stačilo! Jaký efekt toto bude mít? Nebude budoucí parlament příliš roztříštěný?
Bude formálně roztříštěný. Je možné, že se spojenectví začnou drobit v návaznosti na rozdělování peněz za volby. Myslím si, že to není podstatné, protože to nejpodstatnější je, koho si vybere Andrej Babiš jako pravděpodobný vítěz voleb za svého koaličního partnera.
Té strany, kterou si vybere, se bude držet, ať už to bude s SPD nebo koalice Stačilo! Některá ze současných vládních stran by také teoreticky mohla nakonec jít s Andrejem Babišem s argumentem, že zachraňuje euroatlantické směřování Česka.
Nemyslím si, že rozdrobenost by byla zásadním problémem a že bychom se mohli dostat do situace, jakou známe například z Nizozemska, Belgie nebo Izraele, kde je vzhledem k poměrnému volebnímu systému těžké skládat většiny. Tady je většina složitelná i za podmínek, že ve Sněmovně bude 12 procent, protože dominantní politická síla je hnutí ANO na jedné straně a na druhé straně Spolu, což je sice koalice, ale už vystupuje jako jedna monolitická politická síla.
Maláčová povede kandidátku Stačilo! v Praze. Zaorálek bude za Konečnou v Moravskoslezském kraji
Číst článek
Zatímco Spolu bude mít vzhledem k tomu, že je koalice, vyšší limit pro to, aby se dostala do Sněmovny, tak spojenectví pod značkou Stačilo!, SPD nebo Pirátů bude stačit 5 procent, protože formálně koalice nejsou, jde vždy o kandidátku jedné strany nebo hnutí. Má vyšší hranice pro koalice smysl?
To, co se teď odehrává v české politice, je čistokrevné obcházení volebního zákona. Máme de facto koalici dvou historicky velmi silně vyprofilovaných a známých politických stran, jako je KSČM a SOCDEM, a budeme tvrdit, že to není koalice, ale hnutí, a že nemusí získat 8 procent, což je hranice pro dvoučlennou koalici, nebo dokonce 11 procent, protože v Stačilo! jsou ještě další dva politické subjekty.
V tom případě můžeme volební zákon, který má různé uzavírací klauzule pro koalice politických stran, rovnou zahodit. Je to obcházení volebního zákona. Úplně stejné je to v případě spojenectví kolem SPD se stranou PRO, Svobodnými a Trikolorou. Kdyby fungoval volební zákon tak, jak má, tak musí mít spojenectví Tomia Okamury nad 11 procent.
Je to obcházení volebního zákona a odpověď na vaši otázku je, že pokud se volební zákon interpretuje takto, tak nedává smysl a je to špatně.
Audio rozhovoru si můžete poslechnout v úvodu článku.
