„Představoval bych si, že strany končící vlády vytvoří nikoliv pouhou volnou koalici, jako bylo Spolu, ale udělají slučovací sjezd,“ přibližuje filozof a bývalý politik Daniel Kroupa.
Končící vláda navrhla státní rozpočet se schodkem 286 miliard korun. Zbyněk Stanjura ve čtvrtek upozornil, že podle zákona o rozpočtové odpovědnosti je maximální povolený schodek 237 miliard korun.
Program nové vlády je podle podcastera „ještě tekutější, než jsem si myslel“. Připomíná, že za poslední dekády se v Česku koaliční smlouvy psaly tak, aby chránily ty menší strany ve vládě.
Vznikající vláda má zveřejnit programové prohlášení. Prezident ho dostal s předstihem, dorazilo ale datovou schránkou. „Takový postup nesvědčí o zvláštní politické kultuře,“ míní komentátor Honzejk.
O post předsedy Poslanecké sněmovny se mohli utkat dva bratři. Vznikající koalice bude navrhovat šéfa SPD Tomia Okamuru. Lidovci pak jako kandidáta zvažovali jeho bratra, poslance Hayata Okamuru.
Programové prohlášení se podrobně věnuje financím, bezpečnostní a zahraniční politice, školství nebo dopravě. Web iROZHLAS.cz přináší přehled změn, ke kterým se vznikající vláda v dokumentu zavazuje.
„Velký problém bude na straně SPD, která bude trvat na změně struktury financování české armády. Bude mít výhrady i vůči dalším zálohám na nákup F-35,“ míní komentátorka Deníku Kateřina Perknerová.
Po počáteční euforii narazil předseda hnutí ANO na složitou realitu koaličního vyjednávání. Při formování nového kabinetu tak musí nalézt soulad s požadavky Motoristů sobě a SPD.
„Mít ministra obrany z SPD, to je něco podobného, jako kdybyste chtěli udělat ministrem zdravotnictví šéfa pohřební služby,“ komentuje povolební proces Honzejk.
Ke konkrétním podmínkám a rozpočtům se bude dostávat hlavně ve chvíli, kdy konkrétní ministry prezident jmenuje do funkce, říká budoucí poslanec Motoristů sobě Matěj Gregor.
„V tomto případě se Ústavní soud přiklonil k formálnímu pojetí, že koalice je pouze to, kdo se za ni prohlásí,“ vysvětluje ústavní soudce Jaromír Jirsa na konci svého mandátu.
V Moravském Krumlově přestala fungovat dosavadní vládnoucí koalice. Na pondělní schůzi zastupitelů vypověděla koaliční smlouvu TOP 09 v čele se starostou Tomášem Třetinou. Ten ovšem ve funkci zůstává.
„Čekal jsem, že to zamítne, to je druh meritorního rozhodnutí. A čekal jsem, že bude trošku ostřejší a odvážnější. Že konstatuje, že ta praxe je nezákonná,“ říká Čevínek z olomoucké právnické fakulty.
Strana Volt Česko zpochybnila u soudů registraci kandidátek Stačilo! a SPD. Poukazovala na to, že na jejich kandidátkách figurují i členové jiných stran či hnutí.
Odborníci očekávají od Ústavního soudu při rozhodování o skrytých koalicích spíš zdrženlivost než razantní zásah. V názoru na ústavnost nepřiznaných koalic se ale liší.
Před nadcházejícími volbami se rozhořel spor o to, zda Stačilo, SPD a Piráti neobcházejí zákon, když se deklarují jako jedna strana, zatímco jejich kandidátku tvoří zástupci dvou nebo více stran.
Podle Tvrdoně jde o nesourodý subjekt, který se shodne zejména na tom, co nechce. „Je to populismus par excellence,“ všímá si expert toho, že dominantní komunisté prosazují odlišný program.
Podle Natálie Nechvátalové z odboru vnějších vztahů bude soudce zpravodaj určený na základě rozvrhu práce ve středu. Volt Česko své argumenty představí v úterý na tiskové konferenci v Praze.
„Když se díváte na debaty, mnohdy jsou to jen urážky, nadávání, ale nic se nedozvíte,“ míní politolog z brněnské Masarykovy univerzity Otta Eibl. Voličům se to podle něj ale vlastně líbí.
„Přísaha není pravicové populistické hnutí. Je to středová strana s výrazným sociálním aspektem a cítěním,“ říká Jiří Zimola, lídr hnutí Přísaha v jižních Čechách.
Roztržka začala po zahájení schůze a Sněmovnu zablokovala víc než na čtvrt hodiny. Babiš s Okamurou trvali na tom, že mají dostat slovo jako první. Podle předsedkyně dolní komory ale nebyli na řadě.
