„Pokud paní ministryně veřejně přislíbí vypracování zprávy, tak myslím, že by to měla mít domluveno i s tím člověkem, který má zprávu vypracovávat,“ říká Michaela Šebelová (STAN).
„Když se tolik stran dá dohromady, tak to může být volební rekord České republiky. Do Sněmovny se může dostat patnáct až sedmnáct stran,“ soudí spoluautor podcastu Kecy a politika.
„To často slyším v komentářích. Hlavně se nějak spojit, aby nepropadly hlasy. Vidíte ale, co se děje v těch hnutích, která se spojují, ale jsou si strašně cizí programem,“ popisuje Robert Šlachta.
„To, co se teď odehrává v české politice, je čistokrevné obcházení volebního zákona,“ říká v rozhovru k spojení Stačilo! a SOCDEM komentátor Hospodářských novin Petr Honzejk.
Nehledě na Sterzikův optimismus jsou asi uvnitř Stačilo! jisté obavy. Jinak si totiž nelze vysvětlovat výzvu z tohoto týdne, aby hnutí Přísaha Roberta Šlachty zvážilo společnou kandidátku.
Bitcoinová aféra už donutila rezignovat ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS). Pro vládu má ale i další negativní dopady. Klíčové teď bude také, jestli v kabinetu zůstane hnutí STAN.
S výnosy z bitcoinů podle vicepremiéra Víta Rakušana (STAN) nebude nikdo nakládat do vyjasnění. Náměstek Karel Dvořák (STAN) také bude mít na ministerstvu spravedlnosti přístup k veškerým informacím.
Strašák milionu propadnutých hlasů z minulých sněmovních voleb letos donutil ke spojování téměř všechny. I ty, kteří se v minulosti proti koalicím a předvolebním spojenectvím výrazně vymezovali.
Převážně odmítaví jsou vůči koalicím před volbami i voliči SPD, 34 procent na ně má pozitivní pohled a 59 procent odmítavý. „Voliči SPD jsou možná spíše jen proti koalici Spolu,“ poukazuje analytička.
Ani lídr pelotonu, kterým je bezkonkurenčně hnutí ANO, nemá slavobránu před Strakovou akademií jistou. Problémem může být dopočítávání do stabilní většiny více než stovky sněmovních křesel.
Konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) mají přitom v parlamentu pohodlnou většinu 328 poslanců. Výsledek volby je podle agentury DPA v dějinách Německa ojedinělý.
Koaliční smlouva slibuje na 144 stranách mimo jiné změny v hospodářské, migrační nebo zahraniční politice. Strany se v ní mimo jiné hlásí také k podpoře Česko-německého fondu budoucnosti.
Jak stabilní se jeví vládní koalice Friedricha Merze? A jaké budou politiky nové vlády? „Německo chce být aktivnější a rozhodnější na evropské půdě,“ popisuje pro Radiožurnál Zuzana Lizcová z FSV UK.
Zhruba 385 000 členů sociální demokracie mohlo o vyjednaném kompromisu hlasovat od 15. dubna do úterý. Podle zdrojů DPA se nakonec pro schválení dohody vyslovilo 84,6 procenta hlasujících straníků.
„My se nadále musíme soustředit na zvýšení průmyslové kapacity a dotažení náskoku, který má Rusko ve vývoji a v produkci vojenského materiálu,“ říká v rozhovoru pro ČRo Plus Jörg Nürnberger (SPD).
Vzestup AfD dostává kandidáta na německého kancléře Merze pod tlak. Je to poprvé, co se obě strany srovnaly, což znamená symbolický krok v pokračujícím vzestupu krajní pravice v Německu.
„Sázka na krajské lídry může dávat smysl, ale ne všichni lídři mají stejný dosah a dopad, jako by měla Markéta Pekarová Adamová,“ hodnotí na začátku kontaktní kampaně Spolu politolog Otto Eibl.
Na kandidátkách hnutí SPD budou ve sněmovních volbách i představitelé Svobodných, Trikolory a strany PRO. Co si od toho hnutí slibuje? A neobchází tím volební zákon? Odpovídá šéf SPD Tomio Okamura.
Německé parlamentní volby skončily výsledkem, který při vynechání pravicově extrémistické AfD umožňuje jen jednu variantu seskládání vlády: koalici křesťanských demokratů a sociálních demokratů.
„Nejdříve si musíme uvědomit, že sociální demokracie je ve složité situaci. Má 16 procent, což je historicky nejhorší výsledek,“ uvádí zpravodaj Süddeutsche Zeitung.
Poprvé se tyto strany o sestavení vlády pokusily v lednu, nakonec ale liberálové oznámili, že s vyjednáváním končí kvůli nedostatečné ochotě partnerů k potřebným reformám.