Vondra vyznamenal válečné veterány. Mezi nimi i vojáky v aktivní službě
Dvanáct válečných veteránů dnes dostalo záslužný kříž ministra obrany. Česko si dnes stejně jako řada dalších zemí připomíná Den válečných veteránů.
Na několika místech v zemi dnes představitelé státu a armády vzpomínali na veterány z druhé světové války, protikomunistického odboje i novodobých válečných konfliktů.
Záslužný kříž ministra obrany dostala i válečná veteránka Marie Charvátová. Jako zdravotní sestra působila například v misi UNPROFOR, dnes pečuje o válečné veterány z druhé světové války.
Den válečných veteránů připomněl ve vysílání Radiožurnálu historik Jiří Rajlich z Vojenského historického ústavu
Mezi oceněnými je i Helena Steblová, která za druhé světové války skončila v koncentračním táboře, protože pomohla zachránit život raněnému partyzánovi. Ocenění získalo i pět vojáků za účast v misích na Balkáně a Iráku.
Jeden z největších problémů je podle ministra obrany Alexandra Vondry to, že lidé zejména veterány z novodobých konfliktů neuznávají.
„My se snažíme šířit v české veřejnosti povědomí o Dni válečných veteránů včetně té symboliky vlčího máku. Jde o to, aby si veřejnost skutečně vážila lidí, kteří nasazovali život za naši svobodu a demokracii a mnozí z nich i padli,“ řekl Vondra.
Z pracovního lágru do Pattonovy armády aneb příběh válečného veterána
Číst článek
Den veteránů se slaví po celém světě 11. listopadu, protože v tento den bylo v roce 1918 podepsáno příměří mezi spojenci a Německem, a skončila tak první světová válka.
Podle historika Jiřího Rajlicha z Vojenského historického ústavu je ale Den válečných veteránů či Den příměří především anglosaskou záležitostí.
„Když jdete dneska Londýnem, najdete jenom málo lidí, kteří nemají na klopě ten rudý vlčí mák, a netýká se to jenom typických Anglosasů, ale i Britů tmavé či žluté pleti,“ poznamenal historik, který se z Londýna právě vrátil.
Připomněl také, že zatímco v anglosaském světě se v tento den začalo na oběti první světové války vzpomínat bezprostředně po jejím skončení, tak u nás se tehdy začal slavit 28. říjen, den vzniku Československa.
„Konec konců Čechů se týkalo spíš to příměří ze 4. listopadu 1918, kdy bylo uzavřeno příměří mezi Rakousko-Uherskem a Itálií. Ten svátek si razil cestu pozvolna v 90. letech a teprve v roce 2001 se stal oficiálním svátkem v českém kalendáři. A myslím si, že za těch 11 roků si už vydobyl poměrně slušnou tradici,“ konstatoval Jiří Rajlich.
