Výročí 21. srpna 1968

Připomínáme si 33. výročí okupace tehdejšího Československa vojsky armád pěti zemí bývalé Varšavské smlouvy pod velením Sovětského svazu. Invaze si mezi našimi občany vyžádala několik desítek mrtvých a stovky raněných. Vpád armád také násilně přerušil takzvané Pražské jaro, pokus o reformování komunistického Československa.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Události tehdejší doby si lidé připomínají na mnoha místech České republiky. Pietní akt se uskutečnil také před budovou Českého rozhlasu na Vinohradské třídě v Praze. Právě tady probíhaly v roce 1968 nejtvrdší střety mezi protestujícími Pražany a sovětskými vojáky. Vyžádaly si smrt 15 lidí. Věnec k pamětní desce na budově rozhlasu položili například místopředseda senátu Přemysl Sobotka, pražský primátor Jan Kasl a generální ředitel Českého rozhlasu Václav Kasík. Lidé si smutné události připomněli i u sochy svatého Václava.

Dramatické boje, které se 21.srpna 1968 odehrávaly před budovou rozhlasu, popsal Radiožurnálu tehdejší rozhlasový redaktor Jiří Dienstbier. "Desetitisíce lidí přišly a ucpaly všechny příchody, takže když přijely sovětské tanky, tak se tam nemohly dostat. Trvalo ještě asi dvě hodiny, než vtrhli do budovy. Stříleli do budovy rozhlasu a kolem a potom to skončilo tím, když vtrhli do studia. Technička tam měla připravenou hymnu, takže když tam vtrhli, tak ji tam nasadila."

"Mezitím ale technici geniálně propojili na galerii kabely pod mašinami a za hodinu jsme začali vysílat znovu z takového malého skrytého studia v budově. Současně se připravovala jiná studia a postupně se nám podařilo udržet vysílání celý týden, což bylo nesmírně důležité. Rozhlas se tehdy projevil opravdu jako záchrana, udržoval komunikaci mezi státními orgány, které byly proti invazi, obyvatelstvem, okresy, kraji atd."

Jednou z nejvýraznějších osobností srpna 1968 byl Alexandr Dubček. Právě u příležitosti výročí invaze spojeneckých vojsk do Československa se Bratislava rozhodla, že Dubčekovi postaví pomník. Na Dubčeka jsou Slováci velmi hrdí, a proto nejsou spokojeni s pozorností, která je věnována jeho odkazu. Do polemiky, jak Dubčekovu osobnost připomenout i příštím generacím, razantně vstoupila Evropská investiční banka. Její viceprezident Wolfgang Rot nabídl Slovensku na vybudování Dubčekova památníku půjčku. Dokonce z jeho podnětu vznikla komise, kterou kromě oslovených umělců tvoří architekt, historik a politolog. Jenže i ta naráží na zdánlivě neřešitelný problém - kde najít vhodné a důstojné místo. V nejbližších dnech by měla být otázka projednána s předsedou parlamentu. To se ale nelíbí opozici, která tvrdí, že si osobnost Dubčeka současná koalice nepřiměřeně přivlastňuje. Všichni však věří, že celá záležitost bude dořešena v listopadu u příležitosti Dubčekových nedožitých osmdesátin.

V Rusku zůstalo letošní výročí srpna 1968 zcela bez pozornosti médií, politiků i veřejnosti. Podle zpravodaje Českého rozhlasu v Moskvě Petra Voldána jedinou výjimkou byla včerejší krátká reportáž televize NTV z Prahy. Žádný z dnešních deníků si nepovšiml toho, že vojska tehdejšího Sovětského svazu před 33 lety obsadila Československo - některé listy dokonce ani v přehledech výročí událostí týdne. Nikdo si tak v Rusku pochopitelně nepřipomíná ani ty, kteří - jako Larisa Bogorazovová a hrstka dalších - našli odvahu a proti vstupu vojsk do Československa protestovali.

Markéta Kaclová, Milan Kopp, Marika Táborská, Václav Müller Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme