Za odlišné výsledky průzkumů může i výběrová chyba. Agentury jsou důvěryhodné, říká analytik
Agentura Median ve čtvrtek zveřejnila volební model a jeho výsledky jsou poněkud odlišné, než má obdobný výzkum agentury Kantar, který v neděli zveřejnila ČT. V obou modelech by volby vyhrálo hnutí ANO, podle agentury Kantar by dostalo o sedm a půl procentního bodu více. Jak je možné, že se modely od sebe tak výrazně liší a můžeme některému z nich věřit víc? V rozhovoru pro Radiožurnál jto vysvětloval sociolog a datový analytik Matouš Pilnáček.
Zatímco jsme v neděli mohli zaznamenat, že hnutí ANO posílilo, dnešní zpráva zní, že se oproti lednu preference stran výrazně nemění. Rozdíl je i v celkovém výsledku. Podle Medianu by pěti koalice v současné době získala o půl procentního bodu víc hlasů než dohromady hnutí ANO a SPD. Naopak podle nedělního výzkumu agentury Kantar by hnutí SPD spolu s hnutím ANO získali o víc než 10 procentních bodů víc než pěti koalice dohromady. Jak je možné, že se ty modely tak výrazně liší?
Tento rozdíl už začíná být hodně významný. Na druhou stranu je dobré si uvědomit, že všechny výzkumy mají výběrovou chybu. Ta je způsobena tím, že se neptáme všech obyvatel, ale jen přibližně tisícovky. Tato chyba může u větších stran, u kterých se blížíme k 50 %, postupně růst až ke čtyřem procentům. To znamená, že každý z výzkumů může mít teoreticky výkyv na jednu stranu.
Poslechněte si rozhovor se sociologem a analytikem Centra pro výzkum veřejného mínění Matoušem Pilňáčkem
Pořád se tak ještě pohybujeme někde na hraně, kdy už je velmi málo pravděpodobné, že by to celé mohla způsobit jen výběrová chyba a by bylo vhodné počkat si na další šetření. Pokud ty rozdíly přetrvávají, tak to znamená, že jsou nějaké rozdíly v předpokladech těch dvou modelů.
Kterému modelu věřit víc? Může laik na základě nějakých parametrů, metodiky nebo něčeho v zákulisí výzkumů usoudit, který z nich může být blíž pravdě?
U těchto výzkumů bych si netroufal tvrdit, že by laik dokázal rozpoznat, který je důvěryhodnější. U některých výzkumů se samozřejmě můžeme orientovat například podle toho, zda agentura patří do Sdružení agentur pro výzkum trhu a veřejného mínění Simar. V tomto případě jsou ale obě agentury členem.
To, co by člověk měl dělat, je sledovat dlouhodobé trendy a dívat se na hodně výzkumů dohromady. Tam je zpráva, že hnutí ANO postupně posiluje, velmi jasná.
To znamená, neřešit konkrétní výsledek, ale dívat se na všechny agentury, tedy na ty, které jsou členem Simar a pozorovat dění v delším časovém horizontu. Chápu to dobře?
Ano. Přesně tak.
Ve volebních modelech se samozřejmě hodně řeší nejenom to, kdo by vyhrál a s jakým náskokem. Sledované jsou i informace o stranách, které se pohybují kolem pěti procentní hranice a mají naději na poslanecké mandáty. Jaká je v tomto směru statistická chyba? Dá se brát vážně, jestli některá ze stran nebo hnutí končí opakovaně na čtyřech až šesti procentech? Je v tom rozdíl, anebo je všechno vlastně stejný výsledek v rámci statistické chyby?
Výzkumy kromě samotné statistické chyby, která je u menších stran relativně malá, samozřejmě trpí i dalším zdrojem chyb. Zároveň má model vždy nějaké předpoklady.
Musíte udělat určité rozhodnutí a to vám trošku ovlivňuje směr strany. Pokud je nějaká strana dlouhodobě na čtyřech nebo na šesti procentech tak bych nikomu nedoporučoval takovou stranu volit, protože se nemusí dostat do parlamentu.
Rozhodně nejde říct, že by se jedna ze stran rozhodně dostala nebo rozhodně nedostala. Je to na hraně a výsledky čtyři až šest procent jsou srovnatelné.
