Podle rozsudku Říha záložnu vytvořil s pomocí nastrčených lidí a na základě řady plných mocí ji s Bubeníčkem ovládli. Miliony korun získaných od vkladatelů, a to především díky klamavé reklamě s příslibem až třicetiprocentního úroku, pak převáděli na firmy spjaté s Říhou.

Téměř tři tisíce klientů záložny manažeři připravili o 276 miliónů korun. Klienty nalákali masivní reklamní kampaní, v níž využili také tváře známých osobností.

Vklad ale poté přelévali do firem spojených s Martinem Říhou. Vytunelovaná záložna neměla peníze na výplatu střadatelů a od roku 2000 byla pod nucenou správou. Soud podezříval Říhu také z vydírání jednoho ze svědků. Říha rušil vynášení rozsudku výkřiky o zmanipulovaném procesu a musel být ze soudní síně vyveden.

Vlna pádů kampeliček odstartovala v roce 1999. V tuto chvíli má podle mluvčího Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami Oldřicha Zajíce problémy 82 těchto peněžních ústavů. "V obchodním rejstříku je v tuto chvíli 129 záložen, z toho jedna je v nucené správě, 30 je v konkurzech, 52 v likvidaci a 46 jich funguje bez toho, aniž by byly v konkurzu nebo v likvidaci," vypočítal Zajíc.

Poškozeným klientům První pražské družstevní záložny zajišťovací fond záložen dosud vrátil 80 procent jejich vkladů. "Do záložny jsem dal sto tisíc, prodal jsem rodinný domek a chtěl jsme ty peníze mít na stáří. Dostal jsem osmdesát procent a deset bych měl ještě dostat. Zbytek už asi těžko dostanem, protože v konkurzu nebylo nic," řekl před soudní síní Jiří Křížek, jeden z poškozených klientů kampeličky.

Jaroslav Skalický, Marika Táborská, Martin Hromádka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít