Silné zemětřesení v Karviné? ‚Ulítla amplituda, stanice ukázala špatná data,‘ uklidňuje seismolog
Karvinou mělo v pátek otřást zemětřesení, pro tento region až nezvykle silné. Podle Evropsko-středozemního seismologického centra dosáhlo 3,5 magnituda. Podle Jana Zedníka, vedoucího seismické služby Geofyzikální ústavu Akademie věd, to byla ale jen chyba v měření. „Nevíme, jak se mohlo stát, že u jedné stanice ulítla amplituda,“ podivuje se v sobotním rozhovoru pro Radiožurnál.
Vaše pozorování s údaji Evropsko-středozemního seismologického centra nesouhlasí. Tak jak to tedy podle vás včera v Karviné skutečně vypadalo?
Na Ostravsku v oblasti Karviné došlo ke slabému indukovanému seizmickému jevu, těm silnějším říkáme důlní otřes. Tedy nebylo to zemětřesení, ale něco, co způsobila lidská činnost. A rozhodně to nemělo magnitudo 3,5, ale někde kolem magnitudo 1.
Poslechněte si rozhovor s Janem Zedníkem, vedoucím seismické služby Geofyzikální ústavu Akademie věd
Chyba nastala v tom, že automatický systém, který vyhodnocuje online čtení stanic České regionální sítě okolních zemí, tak u jedné stanice - u stanice Ostrava - silně nadhodnotil amplitudu. Nevíme, proč, ale bylo to o několik řádů více. Takže z jedné stanice vyšlo magnitudo 3,5. A to bohužel převzalo evropské středozemní seismologické centrum se sídlem ve Francii. Nemají 24hodinové služby. Dělá se to všechno automaticky a k takovýmto omylům dochází zřídka.
Třeba americká seismologická služba má nepřetržitou službu a zkušené operátory, kteří nedopustí, aby taková zpráva vyšla do světa. Bohužel média to převzala, protože se to těžko ověřuje, a vznikla z toho tato zpráva.
Máte informace od lidí z Karvinska, že by tam otřesy pociťovali?
Na našich webových stránkách Geofyzikálního ústavu máme odkaz na: Pocítili jste zemětřesení? Tam to mohou lidé hlásit. Vyplní jednoduchý formulář o účincích zemětřesení nebo důlních otřesů, které pocítili. A z této oblasti nemáme nic.
Mluvil jste o rozdílu ve vašich pozorováních a datech Evropsko-středozemního seismologického centra. Měl byste pro to ještě nějaké další vysvětlení?
Musíme s kolegou po neděli prozkoumat, jak se mohlo stát, že u jedné stanice ulítla amplituda. Ostatní čtení jsou v pořádku. Kdyby se vzal průměr magnitud ze všech stanic, které ten jev zaregistrovaly a změřily, tak by vyšlo daleko nižší magnitudo. A k této zprávě by vůbec nedošlo.
Zemětřesení v Česku
Obecně. Jak častá jsou v Česku zemětřesení?
Slabá zemětřesení probíhají pořád, hlavně v oblasti západních Čech, kde jsou takzvané zemětřesné roje. Ale takto silná zemětřesení, jako je 3,5, tak ta jsou naštěstí vzácná. Když se koukám do databáze za posledních 40 let, kterou máme na webu, tak těch 3,5 je kolem padesáti. A jsou to většinou jevy ze západních Čech. Občas je to něco na Hronovsku.
Poslední takto silný otřes byl v oblasti Hlučínska. Bylo to před čtyřmi lety, měl magnitudo 3,5. Makroseismická pozorování nám pak poslaly stovky lidí. Takového otřesu by si lidé opravdu všimli, zvlášť když je to mělké zemětřesení. Rozvinula by se bohatá diskuse na sociálních sítích a lidé by vyplňovali ten náš dotazník.
Planeta zažila kvůli pandemii nejtišší rok za desetiletí. Vědci stopovali vlnu ticha od Číny po USA
Číst článek
Otřesy v těch poddolovaných oblastech, jako je Karviná, jsou nebezpečnější než třeba na Chebsku?
To je úplně jiná disciplína. Na Chebsku jsou v hloubce deseti kilometrů. Mohou být i podstatně silnější, kolem magnituda 4,5 a více. Způsobují tam silné otřesy i materiální škody - popraskané omítky, popadané komíny a podobně.
Na Ostravsku jsou to otřesy, které souvisí s důlní činností. Jsou velmi mělké - hloubka je někde v oblasti těžby, v nadloží nebo někde v okolí lidské činnosti - v hloubce třeba jednoho kilometru. Na povrchu mohou způsobit menší problémy.
Hlavní problém představují v dolech. To znamená závaly a důlní neštěstí, kterých se v souvislosti s lidskou činností pár pár vyskytlo. Doly se to samozřejmě snaží nejrůznějšími protiotřesovými opatřeními minimalizovat, ale občas k tomu dojde. A nejen důlní otřes, ale i výbuchy plynu, požáry a podobné věci.
