Státní developer SIRS dál pokračuje v přípravách na výstavbu gigafactory. Ve čtvrtek představil další studie proveditelnosti, které potvrzují možnost výstavby mezi Dolní Lutyní a Věřňovicemi.
Zájem investora o výstavbu gigafactory v Dolní Lutyni sice ochladl, projekt ale nekončí. Státní developer SIRS pokračuje v jeho přípravách, zatím jen na papíře. Kopat chce až po potvrzení investice.
Radiožurnál získal svědectví z Petrovic na Bruntálsku, kde vlci napadli stádo a zadávili ovci a jehně. Stalo se to za bílého dne v části vesnice, kde je souvislá zástavba domů.
Agentura ochrany a přírody České republiky mapuje, v jakých oblastech by bylo vhodné ponechat korytům řek podobu, kterou si vytvořily během zářijových povodní. V dalších letech by je to mohlo zmírnit.
Moravskoslezský kraj chce gigafactory na brownfieldu místo plánovaných polí v Dolní Lutyni. Tvrdí, že jedná s developerem, ten to popírá. Investor lokalitu už dříve odmítl kvůli drahým úpravám.
Situaci komplikuje stížnost stavební firmy, která o zakázku soutěžila a neuspěla. Na antimonopolním úřadě podle mluvčího Martina Švandy případ ještě zkoumají.
Mluvčí moravskoslezské policie řekla, že obviněným hrozí až osmiletý trest vězení. Všichni jsou stále zadrženi. Zatím není jasné, zda bude státní zástupce požadovat jejich vzetí do vazby.
Když David Malý v prodloužení finále hokejového turnaje na olympiádě dětí a mládeže vstřelil za výběr Moravskoslezského kraje zlatý gól, tribuny frýdecko-místecké haly Polárka vybuchly v jásot.
Zahájení Olympiády dětí a mládeže v Moravskoslezském kraji bylo pro mladé sportovce velkým zážitkem. Mohli naživo vidět hokejovou legendu Jiřího Šlégra nebo prezidenta Petra Pavla.
Manželé Tylečkovi z Ostravy žádali po povodních o vládní finanční pomoc. V Ostravě to šlo jen pomocí elektronického formuláře a to se ukázalo jako nemalá překážka.
Pavlu a Jana Tylečkovy z Ostravy vyhnala velká voda z domu už podruhé. Všechny opravy si dělají sami. Na úřední záležitosti ale museli povolat dceru s chytrým telefonem.
Senioři Jan a Pavla bojovali s velkou vodou v domě už podruhé. Opět museli osekávat zdi, vyhazovat nábytek a hledat sílu začít znovu. Poslechněte si první díl časosběrného seriálu Znovu zatopeni.
Nelegální odpad původem z Polska byl šest let uložený ve skladu v centru města. V září ho zaplavila voda a hrozily úniky látek do okolní zástavby i spodních vod.
Rozdíl oproti běžnému dni představoval typ zásahů – policisté museli řešit mnohem více konfliktních situací či případů rušení nočního klidu. A to zejména v centru metropole.
Kvalita ovzduší v Moravskoslezském kraji se v neděli zlepšila. Meteorologové odvolali stav regulace pro Ostravsko, Karvinsko a Frýdecko-Místecko. Smogová situace v této části regionu ale trvá dál.
Meteorologové doporučují lidem, aby omezili pohyb venku a zdrželi se zvýšené fyzické zátěže spojené se zvýšenou frekvencí dýchání. „Rozptylové podmínky budou i nadále nepříznivé,“ uvedli.
Policista si lékařům dlouhodobě stěžoval na bolesti ramene a neschopný služby byl uznán již před rokem. Ve firmě měl přenášet těžké předměty, konat bourací práce a demontáže konstrukcí.
V posledních týdnech vystoupila některá oblastní sdružení ODS, kterým se nelíbí směřování strany. Veřejně se vymezila ta v Berouně, Praze 8 či v Moravskoslezském kraji.
Podle údajů pojišťoven jde o druhou největší katastrofu od vzniku Česka. Více škod způsobily jen rozsáhlé povodně, které zasáhly zemi v srpnu 2002. Za ně pojišťovny vyplatily 36,7 miliardy Kč.
Otázka, zda Babiš ovládá přes svěřenské fondy firmy Agrofertu, se řeší už od roku 2020, od kdy jsou známé výsledky auditu ke střetu zájmů. České úřady totiž tehdy výsledky neměly za právně závazné.
Stav nebezpečí v částech Moravskoslezského kraje zasažených zářijovými povodněmi potrvá do pátku 13. prosince. Stát také připravuje dva programy na obnovu vodohospodářské infrastruktury.
Obce v Moravskoslezském kraji se stále vypořádávají s následky zářijových povodní. Starostové by uvítali prodloužení stavu nebezpečí o další měsíc, rozhodovat o tom bude vláda.
Karviná stále neví, jestli se dočká svého strategického projektu – výzkumného parku v podobě obřího skleníku za tři miliardy korun. Evropská komise totiž žádá, aby Slezská univerzita projekt upravila.
Moravskoslezský hejtman řekl, že oznámení podal už před zářijovými krajskými volbami. Věří, že situace dopadne dobře. „Velmi pozorně to monitorujeme z úrovně krajského úřadu a sledujeme,“ řekl Bělica.
Lidé, kteří chtějí dosáhnout zneplatnění voleb, musejí prokazovat, jakým způsobem nezákonná kampaň ovlivnila vůli voličů a výsledek voleb. Přinést takový důkaz je ale podle Krejčí prakticky nemožné.
„Naposledy včera (ve čtvrtek) jsme dokončili lávku pro pěší v Široké Nivě. Naši ženisté vyzvedávají další konstrukce a o víkendu začnou stavět v obcích Zátor a Nýznerov,“ uvedla v pátek armáda.