Američané Indii zavařili. Z konfliktu s Pákistánem vychází jako poražená, tvrdí politolog

Kašmír 12. května 2025 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Od víkendu platí příměří mezi Indií a Pákistánem. Jak to teď vypadá v Himálaji?
Situace zůstává nepřehledná, tak jak byla dost nepřehledná celý minulý týden. Obě strany se obviňují z toho, že příměří porušují. Nicméně to vypadá, že dojde k uklidnění situace. Ještě dojíždějí menší boje, ale už by se to snad mělo uklidnit.

Co znamená, že ještě dobíhají boje?
Podle všeho na některé cíle ještě dopadá menší munice. Častěji tedy obviňuje spíš Indie Pákistán, než že by Pákistán obviňoval Indii. Zároveň se Indie nechala slyšet, že její operace Rumělka ještě neskončila, takže zřejmě je ještě potřeba zasáhnout některé menší cíle, které si stanovili. Už by to ale asi nemělo mít vliv na žádnou další eskalaci. Uvidíme, co přinesou další dny. 

Situace je nadále křehká a nebezpečná, ve vysílání to tak komentoval i český velvyslanec v Islámábádu. Příměří o víkendu jako první oznámila Trumpova administrativa. Celou dobu jsem si ale myslel, že USA chtějí od toho, co se děje v Kašmíru, dát ruce pryč. Co se změnilo?
To je otázka, nad kterou můžeme ještě spekulovat. Osobně jsem to vnímal tak, že pokud máme tu chronologii všichni správně a k událostem opravdu došlo tak, jak byly zmiňovány ve sdělovacích prostředcích, tak první, co přišlo, byl telefonát Marca Rubia. Ten obě strany nabádal k tomu, aby se uklidnily a aby uzavřely dohodu. Potom J.D. Vance prohlásil, že USA celá ta situace nezajímá a že to je věc, kterou by si Indie s Pákistánem měly řešit samy. A potom tedy Donald Trump oznámil, že obě strany dostal k jednacímu stolu a bude vyhlášeno příměří. Z mého pohledu by bylo zajímavé, pokud by se někomu podařilo zjistit, jak to probíhalo, jestli třeba obě strany náhodou nejednaly už od chvíle, kdy s nimi mluvil ministr zahraničí Marco Rubio. To je taky jedna z možných spekulací. Zároveň je ale důležité si uvědomit to, co se zmiňovalo už začátkem týdne – pokud někdo obě strany dostane k jednacímu stolu, tak to můžou být pouze USA. Na Čínu, která se také nabízela jako prostředník, Indie neuslyší, takže to smysl dává.

Role USA

Američané tedy sehráli svou roli prostředníka. Příměří bylo dohodnuté přes noc. Jak se to Donaldu Trumpovi, respektive viceprezidentu J. D. Vanceovi a ministru zahraničí Marcu Rubiovi, podařilo?
To je právě věc, která by nasvědčovala tomu, že jednání zřejmě probíhala už předtím. Jen se o nich nedozvěděly sdělovací prostředky. Zároveň je na tom vyjednání zajímavé, že Američané nebyli jediní, kdo v tom měl slovo. Prý se toho účastnilo více zemí. Některé zdroje dokonce říkají, že tam bylo 36 zemí, které by se toho účastnily, což si nedovedu technicky ani logisticky představit. Také se proslýchá, že tam sehrála významnější roli i Saúdská Arábie. Je tedy možné, že určitá jednání byla již předem domluvená a teď během noci došlo k tomu, že se obě strany opravdu domluvily a stvrdily to.

To se někde fyzicky sešli, nebo si volali přes telemost? Nedovedu si představit, že by tak rychle uspořádali setkání, na němž by mělo participovat několik zemí.
To si také nedovedu představit. Nevím, jak na tohle reaguje diplomatický protokol, ale předpokládám, že asi došlo k jednání přes telemost, pokud k něčemu takovému skutečně došlo. A buď se sešli všichni najednou, nebo jen sesbírali autorizovaná vyjádření ostatních stran.

V amerických médiích jsem zaznamenal, že se USA začaly situaci řešit poté, co dostaly informace od tajných služeb, že má narůstající napětí alarmistickou konotaci v Kašmíru. Co to znamená? Začalo USA děsit to, že se do sebe pustily dvě jaderné velmoci? Jak tomu rozumíte?
Mě samotného překvapilo, že situace eskalovala. Osobně jsem očekával, že to bude spíš mířit k deeskalaci, že Pákistán na indický úder, který proběhl začátkem týdne, odpoví v menší míře. Možná i tohle Američany rozhodilo. A pokud k tomu ještě dostali informace od tajných služeb, tak tuplem. Tady je možná taky důležité si uvědomit společenský kontext, ve kterém to probíhá. Indická lidová strana, v současnosti pod premiérstvím Naréndry Módího, je hinduisticky nacionalistická a v posledních letech hodně stupňovala nejen protipákistánskou, ale i protimuslimskou rétoriku. Podobně se nedávno vyjádřil i pákistánský generál Munir, který se připomenul s takzvanou teorií dvou národů. Podle ní je Pákistán země pro muslimy a Indie země pro hinduisty. Možná tam tedy byly i obavy z toho, že se politický konflikt čím dál tím víc dostává na kulturně-náboženskou úroveň a že obě strany budou daleko méně předvídatelné. Takže i tohle mohlo sehrát roli.

Na začátku jste říkal, že ta indická operace měla název Rumělka?
Ano, Sindur, česky Rumělka. To je ta červená barva, kterou si indické vdané ženy vysypávají pěšinku ve vlasech jakožto symbol manželství. To je možná taky zajímavé – je to barva, kterou si teda vsypávají do vlasů, zároveň při teroristickém útoku v Pahalgamu zemřelo 26 mužů. 

To byl dubnový útok?
Ano, teroristický útok z 22. dubna na turisty v indické části Kašmíru. Tam zemřeli indičtí muži a ta symbolika měla být v tom, že bojují za čest těchto padlých mužů a jejich vdov. Je zajímavé, že pakistánská protioperace se zase jmenovala Olověná zeď. To je opět aluze na tradice. V Koránu se objevuje, že Bůh chrání ty, kdo za něj bojují, jako by kolem nich postavil zeď. Takže i tohle reflektuje, jak se do politického konfliktu čím dál tím víc dostávají prvky kulturního a náboženského nacionalismu.

Ale chronologie událostí, jak je popisujete, je tedy taková, že v dubnu došlo k teroristickému útoku na turisty v Kašmíru, Indie z toho obvinila teroristy z Pákistánu, a proto v minulých dnech provedla onu operaci, přičemž Pákistán na ni zareagoval…? 
Přesně tak. Proběhl teroristický útok, Indie reaguje obviněním Pákistánu. Nejprve tam docházelo k menším rozmíškám. Ještě když Indie Pákistán obvinila, tak po sobě obě strany začaly střílet přes linii kontroly. Potom Indie spustila operaci Rumělka, při níž údajně vybombardovala devět teroristických stanovišť, a to nejenom v pákistánské části Kašmíru, ale i na legitimním pákistánském území. Pákistán pak během této operace sestřelil několik letounů. Pořád nemáme potvrzené, které letouny a kolik, ale pravděpodobně nějaké byly. Potom Pákistán spustil svoji protioperaci Olověná zeď, při níž dronově bombardoval indické území. 

Na to se chci zeptat, jestli se bitva o Kašmír vedla zejména ve vzduchu?
Pozemní operace spočívaly jenom v menším dělostřeleckém ostřelování. Takže to vypadá, že většina bojů opravdu probíhala bezpilotními letouny. A zatímco Indie při tom využila izraelský arzenál, tak Pákistán používal drony z Číny a Turecka.

Čína mě samozřejmě zajímá. Kašmír je rozdělen na tři části, přičemž jak Indie, tak Pákistán si nárokují celé území. Nevím, jak je na tom Čína, ale věřím, že by si taky chtěla uloupnout co nejvíc. Čína ale disponuje zbraňovými systémy, které dodává do Pákistánu. Ten s nimi teď útočil na Indii, chápu to dobře?
Nevím, jestli útočil. Pravděpodobně ano. Ale zejména se zmiňuje to, že použil čínské systémy k tomu, aby sestřelil indické letouny. A skladba indických letounů je možná taky zajímavá. Mimo to, že tam byl tuším ruský Suchoj, tak byla sestřelena i jedna stíhačka Dassault Rafale.

Francouzského původu…
Ano, je to pýcha indické obrany. Zřejmě tam tedy docházelo k testování zbraňových systémů a dalšího arzenálu. Pro vojenské techniky to bude z tohohle hlediska možná ještě zajímavější. 

Širší zájmy

Nestalo se z Kašmíru mezinárodní bojiště? Nechtěly zúčastněné mocnosti a ti, kteří jim dodávají zbraně, testovat? 
Zase se dostáváme ke spekulacím. Ale samozřejmě je to možné. Opět to musíme zasadit do kontextu. Poslední větší teroristický útok na indickém území Kašmíru proběhl v roce 2019, na což Indie zareagovala menší leteckou operací. Zase bombardovala jak pákistánskou část Kašmíru, tak tam myslím byl i jeden útok na legitimní pákistánské území, který se Pákistánu podařilo neutralizovat. Obě strany to prohlásily za úspěšnou operaci a Pákistán to na chvíli odradilo od dalších vojenských akcí na indickém území, respektive to odradilo teroristy, kteří můžou být do značné míry podporovaní Pákistánem. Situace se tedy na nějakou dobu uklidnila. Asi to vypadalo, že je to jenom otázka času, kdy k něčemu zas dojde, a když k tomu došlo, tak to obě strany využily i k tomu, aby otestovaly nové zbraně, které se k nim do té doby dostaly. Od roku 2019 uplynulo už šest let a určitě všichni víme, že se dronová technika od té doby hodně posunula. 

Zejména Čína v poslední době nebyla účastná žádného širšího mezinárodního konfliktu. Akcie jedné z čínských firem, které dodávají do Pákistánu zbraňové systémy, rapidně vzrostly. I to možná ukazuje na to, že Čína chtěla vědět, zda to, co vyrábí, funguje…?
Je to pravděpodobné. V posledních letech je Čína významným partnerem Pákistánu, respektive Pákistán je významným partnerem pro Čínu. Čína tam má svoje ekonomické a strategické zájmy, takže jí určitě přišlo vhod otestovat tímhle způsobem své zbraňové systémy. Zároveň je důležité zmínit, že právě zájmy Číny v Pákistánu mohly být jedním z hlavních důvodů, proč nikdy nebylo seriózně na pořadu dne, že by konflikt mohl jaderně eskalovat. Dalo se očekávat, že Čína bude Pákistán od jaderné konfrontace odrazovat.

Když jste se vrátil k těm jaderným zbraním – vás to nevyděsilo? Nebál jste se, že by se do toho mohly zapojit právě i nukleární zbraňové systémy?
Po bitvě je každý generálem. Samozřejmě, že jsem se, stejně jako spousta dalších, trochu bál.

To jsou desítky jaderných hlavic…
Ano, asi 170, 180 na každé straně. Takže samozřejmě jsem se trochu obával, ale příliš jsem tomu nevěřil. Jednak proto, že tím způsobem, jakým konflikt eskaloval… On teda eskaloval poměrně rychle, ale pořád ještě nedošlo k větší letecké nebo pozemní operaci. Do jaderného konfliktu tedy bylo pořád daleko. Zároveň je zajímavé i rozvržení sil. Indie má takzvanou no first use policy, což znamená, že nepoužije jaderné zbraně jako první. Musel by je tedy jako první použít Pákistán, který ale – i když jsou na tom z hlediska jaderných arzenálů podobně – je na tom strategicky hůř. Když se podíváme na pákistánské území, které se táhne podél území indického a v rámci kterého většina obyvatel Pákistánu žije podél řeky Indus, tak pro Pákistán by asi taky bylo hodně nevýhodné zaplést se do takového konfliktu. Indie by mohla udeřit daleko efektivněji.

Z toho, co si tady říkáme, mám stále trochu pocit, že to Kašmír odnesl za širší zájmy. O tuto oblast se bojuje desítky let…?
Ano, od roku 1947. Nejsou to tisíce let, jak o nich mluvil americký prezident Donald Trump, ale to území je opravdu důležité. Když se Indie měla dělit na Indii a Pákistán, tak konflikt vznikl tak, že místní vládce mahárádža Hari Singh byl hinduista, zatímco většina obyvatel byla muslimská. Vzniklo tam tedy jakési vakuum, které velmi brzy vyplnily paštunské milice podporované Pákistánem. Indie si po mahárádžovi vymínila, aby podepsal smlouvu o přistoupení k Indii. Od té doby je to sporné území, o které bylo vedeno několik válek. V současné době je Kašmír zhruba půl na půl rozdělený mezi Indii a Pákistán a pro obě země je to strategicky výhodné, protože kdyby některá z nich ovládla celý Kašmír, tak získá obrovskou strategickou výhodu. Je to na kopci, poměrně blízko obou hlavních měst, teče přes něj velká většina vody do Pákistánu, takže by to bylo pro obě země velmi výhodné. Zároveň by Kašmířané chtěli mít nezávislý stát. Takhle odnáší, že se dvě mocnosti o území přetahují a využívají ho jako téma s mobilizačním potenciálem, na kterém můžou kultivovat svoje domácí voličské hlasy.

A co na to říkají právě ti lidé, kteří tam žijí?
Co se týká indické části Kašmíru, tak ten by samozřejmě chtěl co největší míru autonomie, která už jim ale byla jednou odňata. V roce 2019, kdy byl Kašmír degradován na pouhé svazové teritorium, bylo jednou z motivací indické vlády získat nad územím větší kontrolu. Co je možná zajímavé, je, že po teroristických útocích na konci dubna nejenom obyvatelstvo v Indii, ale i obyvatelstvo Kašmíru z velké většiny podporovalo kroky indické armády. Teroristický akt brali jako bezprecedentní a něco, za čímž bezesporu stojí Pákistán. Ten by za to měl být potrestán.

„Běh na dlouhou trať“

Může aktuální klid zbraní v Kašmíru, který platí od víkendu, vést pod dohledem Američanů k dlouhodobějšímu míru v téhle oblasti?
Bude hodně zajímavé to teď sledovat.  Vstup Američanů do celé té situace na to vrhá úplně jiné světlo. Jednak můžou teď obě politické reprezentace říkat, že celý konflikt skončil úspěchem. Indie může říkat, že potrestala Pákistán za teroristický útok, Pákistán může říkat, že se ubránil. Zároveň si myslím, že Indie z toho vychází jako diplomatický poražený, protože se k jednacímu stolu nechala z mnoha pohledů dotlačit. Není to pro ni výhodné, dlouhou dobu se snažila držet otázku indicko-pákistánského konfliktu jako záležitost čistě bilaterální. A když do toho teď vstoupili Američané, tak tím ztrácí svoji pozici. Zároveň tím, jak se to Indie snažila dlouhodobě držet bilaterálně, tak se Pákistán dlouhou dobu naopak snaží otázku Kašmíru dostat třeba na půdu OSN. Takže snaha Donalda Trumpa a americké administrativy dostat Indii a Pákistán k jednacímu stolu a domluvit něco trvalejšího do značné míry vychází vstříc spíš Pákistánu než Indii.

To možná reaguje na vlastní pocit selhání, že v jiné části světa se mír pod dohledem Američanů nedaří dohodnout. Možná si tu Američané kompenzují neúspěch…?
Může to tak být. To, co se jim zatím nepodařilo mezi Ukrajinou a Ruskem, by se jim mezi Indií a Pákistánem mohlo podařit dojednat. Zároveň by tak zase dokázali světu svoji důležitost a pozici mocnosti, která umí sjednat pořádek.

Podaří se jim to? Myslíte si, že je vize dlouhodobějšího míru v Kašmíru realistická?
To opravdu těžko předvídat. Zase se vracíme k tomu, co jsem už tady nakousnul – bude hodně záležet, kdo u jednacího stolu bude sedět a za jakou politickou reprezentaci bude mluvit. V současné době, kdy jsou vztahy tak vypjaté, je to podle mě velice těžké. Možná výhledově, když se třeba vymění vláda v Indii i v Pákistánu a nastoupí smířlivější garnitura, tak by to mohlo být pravděpodobnější.

V tuhle chvíli si ale myslím, že to opravdu není jenom technická záležitost. Oba státy jsou na sebe velmi vysazené a mohli jsme to vidět na indické straně, kde sdělovací prostředky indické údery na Pákistán zveličovaly. Docházelo tam k úplným absurditám, že Indové vybombardovali přístav Karáčí, že se dostali až do Islámábádu… Indická společnost je v současné chvíli hodně nastavená na to, že by Pákistán chtěla vojensky porazit. A v Pákistánu to bude velice podobné. Bude to tedy nejdřív vyžadovat zklidnění nálad v obou zemích, což se pak odrazí ve smířlivější politické reprezentaci, která by mohla najít společnou řeč. Ale myslím si, že to je opravdu běh na dlouhou trať.

V podcastu byly kromě zvuků z Českého rozhlasu využity tyto zdroje: youtubové účty PBS NewsHour, Shehbaz Sharif, DetcheWelle News, Business Today, Fox News, India Today, ARY News, Radio Free Europe, Times New a účet Donalda Trumpa na sociální síti True Social.