Druhé kolo prezidentských voleb v Polsku rozhodne krajní pravice. Vládní koalice je v ohrožení
První kolo prezidentských voleb v Polsku nepřineslo na prvních dvou příčkách překvapení a v druhém kole se podle očekávání utká kandidát za vládní Občanskou platformu Rafal Trzaskowski a Karol Nawrocki z opozičního Práva a spravedlnosti. Nečekané jsou ale zisky krajně pravicových kandidátů, které podpořila až pětina voličů. Ti pravděpodobně rozhodnou druhé kolo.
Od začátku prezidentské kampaně vedl v průzkumech veřejného mínění kandidát vládní Občanské platformy Rafal Trzaskowski. Jeho zisk v nedělním prvním kole prezidentských voleb ale nebyl tak přesvědčivý, jak průzkumy ukazovaly. Na Nawrockého získal necelá dvě procenta a dosáhl téměř 30 procent.
První kolo prezidentských voleb v Polsku: skončilo remízou Trzaskowského a Nawrockého
Číst článek
Výsledek druhého kola, které proběhne 1. června, je však nejistý nejen kvůli malému rozdílu mezi oběma kandidáty, ale především kvůli voličům krajně pravicových kandidátů Slawomira Mentzena a Grzegorze Brauna. Dohromady získali 22 procent hlasů.
Pro liberálního kandidáta Trzaskowského to podle redaktora polského rádia Tok FM Jakuba Medka představuje hlavní problém.
„Braun je otevřený antisemita, je otevřeně proruský a protiukrajinský. V Česku nemáme politika ani mezi mimoparlamentními stranami, který by byl obdobou Grzegoze Brauna. Je to krajnokrajní pravé křídlo,“ hodnotí pro Český rozhlas Plus Medek.
„Pokud se Trzaskowski začne výrazně ucházet o hlasy pravice, tak se mu může stát, že se část liberálních voličů nepodvolí vydírání ve stylu ‚musíte mě podpořit, jinak vyhraje Nawrocki‘ a prostě k volbám nepůjdou,“ domnívá se.
Nawrocki to z jeho pohledu bude mít mnohem jednodušší, pokud nepřekročí čáru, za kterou už jeho voliči nejsou ochotni jít.
Síla mladých voličů
O vítězi prezidentských voleb rozhodnou také voliči levicových stran, jejichž kandidáti nepostoupili, společně ale získali devět procent hlasů.
6:13
Volby v Polsku: Trzaskowski by byl nakloněn Tuskovi, Nawrocki by vládě oponoval, popisuje odborník
Číst článek
Komentátor Hospodářských novin Martin Ehl se domnívá, že ti by se mohli přiklonit spíš na stranu Trzaskowského, který „s sebou nese dlouholetou pečeť, že je víc doleva než normálně liberálové“.
Ehl pro Český rozhlas Plus upozornil také na roli mladých voličů do 29 let, pro které nebyl Trzaskowski ani Nawrocki první volba. Nejvíc hlasů od nich získal Mentzen a levicový kandidát Adrian Zandberg.
„To naznačuje, že mladí voliči mají plné zuby duopólu Kaczynski-Tusk (předsedové strany Právo a spravedlnost a Občanské platformy) nebo PiS a Občanská platforma. Přesvědčit tyhle voliče, aby šli znovu volit, bude pro oba kandidáty velká výzva. V těchto různých podskupinách to bude hodně rozhodovat,“ domnívá se komentátor.
Ohrožená pozice vlády
Občanské platformě jde ve volbách o víc. Vládní koalice slíbila, že podnikne kroky a schválí zákony, kterými se vymezí proti předchozí vládě Práva a spravedlnosti.
To se jim za rok a půl vlády ale zatím nepovedlo. Vliv na to má právě prezident Andrzej Duda, který má pravomoc vetovat zákony. Pokud by nyní ve volbách opět vyhrál kandidát PiS, situace by se nezměnila a podle Ehla by to mohlo vést až k předčasným volbám.
V těch by se očekávalo vítězství Práva a spravedlnosti. Voliči středové vlády Občanské platformy se totiž podle Medka cítí podvedeni, že neprošly slíbené zákony. PiS by pak mohla vytvořit vládnoucí koalici s krajně pravicovou Konfederacjou.
„Nehraje se jen o post prezidenta, ale o celý projekt vládní koalice vedené premiérem Tuskem,“ shrnuje polský server onet.
